Oko světa 1 - Robert Jordan

21. června 2010 v 17:51 | Tereza Matoušková |  Recenze
To jsem tak jednou jela tramvají, na klíně položenou čerstvě půjčenou knížku. Už už jsem se chtěla dát do čtení, když tu si ke mně přisedl zprvu nenápadný padesátník a povídá:
"Můžu se zeptat, co to čtete?"
Váhavě jsem ukázala obálku. Nemám se starší generací dobré zkušenosti, co se fantasy týče.
"Jó, Kolo času," překvapil mě, "z toho jsem přečetl tři díly a nechal jsem toho. Je to pořád dokola to samé. Inu, jsem zvědavý, jak se vám to bude líbit."
Už se dále nebudu rozepisovat o tom, kolik knížek mi tento "fantasy děda" doporučil a kolik naprosto zavrhl, ani o tom, jak mi zvedl náladu, podstatné je, že měl pravdu. Kolo času je možná známá a úspěšná fantasy série, ale rozhodně dvakrát invenční není.
Úprk z Emondovy Role (temní jezdci a prchající vesničané/hobiti - co mi to říká?), čarodějky Aes Sedai, plavba na Spršce... a vrchol vší kreativity - břehy řeky A-něco zdobí sochy králů, vytesané do okolních skal (hmmm... že by Pán prstenů?) ... to vše už tu jednou bylo - a lépe.
Není to špatná knížka - jen místy prostě nudí. Já osobně už jsem přecpaná klasickými "travel story" a děj typu "šli tam a tam a pak šli tam a tam a potkali toho a toho" už mě nemá čím uchvátit.
Pokud se vyžíváte v monstrózních cyklech nebo máte rádi fantasy jako je Hrad lorda Valentina, Zelazného Amber nebo obří mečopravdoidní série Terryho Goodkinda, bude se vám Jordanovo Oko světa líbit. Jinak sáhněte raději po něčem kratším.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 21. června 2010 v 18:12 | Reagovat

Důvod, proč prostě bnemám rád "klasickou" fantasy.

2 Telenta Telenta | Web | 21. června 2010 v 19:41 | Reagovat

U některých knížek mám taky takový pocit déjà vu. U jiných se mi dokonce stalo, že jsem z nich byla tak neskutečně znuděná a přestávala jsem při četbě vnímat jejich text (nejlepší ze všeho je, když si přečtu aspoň tak pět stránek a najednou si uvědomím, že vůbec netuším, o co tam šlo, i když to se mi stává hlavně když jsem unavená...) a musela jsem je přestat číst. Ale to bylo skutečně jen mimimum... Já prostě musím vědět, jak to dopadne, i kdybych u toho měla strávit půl roku :-D

3 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 22. června 2010 v 1:50 | Reagovat

[1]: Já klasickou fantasy používám čistě jako studijní materiál pro svou vlastní tvorbu. Je to prostě základ. Taky mi přijde hloupé, když se s někým bavíš o fantasy (a já se o fantasy bavím ráda) a nemáš páru o velikánech žánru. ;-)

[2]: Tohle se mi velice často stává u skript do školy. Ale to je potom větší průser. :-D

4 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 22. června 2010 v 1:50 | Reagovat

[1]: Potom se ještě nabízí otázka - jakou fantasy máš vlastně rád? :-)

5 Telenta Telenta | Web | 22. června 2010 v 14:55 | Reagovat

[3]: Ano, samozřejmě jsem u tohoto stavu zapomněla zmínit dva největší přeborníky, a to fyziku a chemii. Zejména když se je snažím doučit se pozdě v noci nebo naopak brzo ráno. I když tady spíš rovnou usínám a s písmenky k mé velké smůle počítám (stejně nechápu, jak mohl někdo vymyslet, že s písmenama se bude počítat, jako by jim nestačili číslice!). :-D

6 Sikar Sikar | Web | 22. června 2010 v 15:30 | Reagovat

[4]: Řečeno a podtrženo - Kdo četl Tolkiena, ten četl půlku vážné fantasy. Tolkien a Sapkowski jsou ve své podstatě dva jediní autoři takového toho schématu "meč a magie", které jsem kdy byl schopen číst, protože jinak mi oblíbené téma "putování někam" přijde stokrát omleté a už stěží originální. Neříkám, že se mezi tím nedají najít dobré kousky, ale z velké většiny šla originalita na vandr a zůstal nám Pán prstenů na deset způsobů s oblohou nebo bez, tatarka dle přání. Hrdina je vyslán na takřka nesplnitelný úkol (pokud možno související s magickým artefaktem), cestou potká elfy, hobity, trpaslíky a skřety. Možná nějakého (zl)obra, abychom nebyli tvaristi.
Prostě z žánru fantasy raději čtu takové ty méně klišé autory. Holdstocka například. Silná fantasy v dnešní době a postavená na mytologii? Slintám. Gaiman - někdy dost úchylná urban fantasy? Slintám. A nebo Zelazny - science fantasy? Zkratoval jsem klávesnici. A dál například Pratchetta nebo Asprina, které beru předně jako humoristické autory, protože napsat humornou fantasy s originálním námětem je podle mě větší kumšt než nasekat dalšího Tolkiena podle výše zmíněného schématu...

7 *Emmgirl* *Emmgirl* | 22. června 2010 v 21:34 | Reagovat

Být ve Tvých oblíbených stránkách je pro mě čest! :)
Moc bych Ti chtěla poděkovat. Jinak jsi také v mých, jelikož tvé recenze se mi velice líbí. ostatně tak, jako jiné články :)

8 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 22. června 2010 v 22:11 | Reagovat

[6]: Nevím, jestli bych Tolkiena a Sapkáče řadila do subžánru "meč a magie", to spíš ne. Typickými sword and sorcery jsou Conanovy příběhy a možná povídky Fritze Leibera (mimochodem doporučuji). Ani jeden z výše zmíněných autorů mi k tomuto nesedí.
Tolkien je pro mě ikona, Sapkowského mám přečteného téměř kompletně a přesto, že mě dokáže pobavit i rozplakat, mám k němu řadu výhrad.
Holdstock patří i mezi mé oblíbené autory. Les mytág se mnou zatřásl, ale třeba už Lavondyss mi přišel hrozně nevyvážený. Gaimana čte ve velkém můj přítel, já jsem se k němu ještě pořádně nedostala - až na pár ukázek. Zelazny je skvělý - i když se podle mě o klasické fantasy docela taky otírá, alespoň v knížkách, co jsem od něj četla. Prattchet je génius. Humorného fantasy je nedostatek, to je pravda. Já osobně teď sháním Johna Morressyho a jeho čaroděje Kerridgena. WANTED. :-)

9 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 22. června 2010 v 22:14 | Reagovat

[7]: Och, děkuji. Já ty recenze píšu tak nějak off hand a pořád si říkám, jestli na to už mám dostatečně načteno. :-D

10 Madeleine Madeleine | E-mail | Web | 23. června 2010 v 8:35 | Reagovat

Bože, už žádné knihy, za prázdniny jich musím přečíst nejméně 40.:D

11 Sikar Sikar | Web | 23. června 2010 v 13:58 | Reagovat

[8]: Označení "meč a magie" jsem napoužil k označení žánru (jasně, vybaví se Conan), ale spíš tak jako prostředí. Prostě fantasy typu, jaký jsem popsal (elfové a trpajzlíci všechno hrr na to a berme to strašně vážně) mi nesedne.

12 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 23. června 2010 v 14:53 | Reagovat

[10]: To máš tak jednu denně. :-D

13 KatyRZ KatyRZ | Web | 24. června 2010 v 15:42 | Reagovat

[6]: Já v posledních letech nečtu už skoro nic jiného než fantasy (kde jsou ty časy povinné četby :p), ale přiznávám se, že Tolkien mě nikdyn nechytil. Divné že? Hobita jsem přečetla s největším sebezapřením, protože jsem ho dostala od kamarádky k narozeninám a Pána prstenů jsem začala číst, když prpukl boom kolem filmu. Ne, prostě jsem ho nedala. Nudil mě k uzoufání. Filmy přitom můžu, ale přiznávám se, že scény ve kterých je Frodo přeskakuji :D.
A když jsem tady tak viděla tu obálku knihy byla mi povědomá. Nejsem si jistá, ale mám pocit, že to je též jedna z těch knih, kterou jsem měla doma, ale po pár stránkách jsem to vzdala ...

14 Polgara Polgara | Web | 24. června 2010 v 18:51 | Reagovat

Uvidím, zda si to přečtu. Já osobně jsem milovníkem jistého autora, jehož si v textu zmínila...uznávám, že někoho sáhodlouhé popisy putování a hledání několika postav ve fantastickém světě mohou unudit k smrti, ale myslím si, že Goodkind mezi tyto druhy četby nepatří. Ta jeho magie a v některých částech i naturalistický popis jsou nezapomenutelné.

15 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 24. června 2010 v 19:54 | Reagovat

[13]: Je to možné, Kolo času je docela známá série.

[14]: Určitě to zkus. Ale teda moc magie a naturalistických popisů tam není. Jako Goodkind mě osobně sedí víc. Já jsem je spíš srovnávala, co se délky série týče. :-)

16 Neliss Neliss | E-mail | Web | 25. června 2010 v 15:53 | Reagovat

[13]: Presne! Filmy Pán prsteňov sú super, ale s knihami som sekla po dvoch kapitolách...

No o tejto knihe som nepočula, asi ani nebudem. xD

17 Daletth Daletth | Web | 27. června 2010 v 12:45 | Reagovat

Já žila v domnění, že ten autor umřel dřív, než stihl celou sérii dokončit a to mě odradilo... Navíc je toho opravdu moc, do ničeho, co má víc jak (a to už je maximum...) sedm dílů se nepouštím.
Jinak souhlas s tím, že Tolkien ani Sapkowski nejsou žánr S&S FF (nebere se to prostředím, ale dějem...). A třeba takový Gaiman se mi vůbec nelíbí... :-( Přijde mi, že má skvělé nápady, se kterými by mnozí vystačily na celou knihu a on jimi mrhá naprosto neskutečným způsobem, jeho díla mi přijdou napsaná dost horskou jehlou... Ale dělají se podle nich skvělé filmy... :-D stejným stylem mi přijde, že psala Ursula K. Le Guin - "mám super nápad, šup sem s ním, a další nápad, tak ho sem taky přihodíme..., ježiš, už abych to měla za sebou..." :-( A Sapkowski mě neskutečně nudil. Povídky jsem zhltla během chvilky. A do pentalogie jsem se opravdu snažila začíst, ale Krev elfů jsem byla nucena odložit v polovině a ještě jsem se nedokopala k tomu, to dočíst... :-(
Teď mě můžete kamenovat :-D  :-D

18 hidden-stories hidden-stories | Web | 29. června 2010 v 13:31 | Reagovat

děkuju, za komentář i za banner!
jsem poctěna:)
doufám, že se ti bude moje "tvorba" líbit:)

19 Lawiane Lawiane | Web | 29. června 2010 v 14:31 | Reagovat

Tak to byl zajímavý děda. Já mám zase špatné zkšenosti, co se názoru na fantasy týče u češtinářů :D

20 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 29. června 2010 v 15:06 | Reagovat

[17]: S tím Sapkowským se ti ani nedivím.

[18]: Potěšení je i na mé straně. :-)

[19]: Tak to je jasný. Oni jsou totiž ti, co "tomu rozumí". Ale abych negeneralizovala - zažila jsem i tolerantní češtináře.
Ty netolerantní jsem měla ve zvyku provokovat. :-D Nelíbí se ti fantasy slohovka - příště dostaneš další. Chceš mi dát špatnou známku? Nemůžeš. HA. :-D
Učitele bych vůbec neřešila. To nejsou žádní literární kritici, to jsou jen prostí čtenáři. ;-)

21 ajinak ajinak | Web | 2. července 2010 v 20:24 | Reagovat

No vida, tady se to zase trochu mění :) jinak, už jsem zhruba v půlce Tváře a zas se chystám někam na cesty, ale knížku beru s sebou, tak snad ji po večerech konečně dočtu.. nejsem si teď úplně jistá, jestli bylo v Branou snů něco víc o Yngith? Samozřejmě to zkouknu, ale kdybys měla chuť mi připsat nějakou detailnější charakteristiku nebo tak, bude se hodit.. ale možná se k internetu dostanu zas až za pár dní, takže to nespěchá - a stejně musím nejdřív doladit Ty-víš-kterou :-D

22 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 2. července 2010 v 20:28 | Reagovat

[21]: Yngith je až v druhé polovině novely a je to víla. Světlé vlasy atd.. Detailní charakteristiku bych přidat mohla, protože v Třinácté je to docela klíčová postava. No jo, napřed se musím probrat z prázdninového šoku - "Hu, já se vážně nemám co učit?!" - a pak začnu zase tvořit. :-D

23 Lintu Lintu | Web | 3. července 2010 v 16:18 | Reagovat

Tak slabí jo? :D
A co třeba The Agonist? Nebo co ty vlastně posloucháš?

24 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 3. července 2010 v 16:55 | Reagovat

[23]: Ehm, samé úšní trhače - death, death/black a tak trošku ještě únosnější pagan metal hmmmm... O_O  :-D
Behemoth, Cannibal Corpse, Arch Enemy, Dark Tranquillity, Amon Amarth, At the gates, švédské Decadence, Arkona, Temnozor (nejsem vyloženě pravičák, ale ten jejich zpěvák má naprosto úžasný hlas a ještě úžasnější vlasy). Občas si dám na odlehčení i nějaké ty Children of Bodom, Graveworm, nebo Tristaniu. Nostalgií je pro mě Karel Kryl kvůli úžasným textům a básním a třeba potom Darmoděj od Nohavici. Takže death střídají Lilie bílé s rudými krůpějemi...
S The Agonist jsem tu čest ještě neměla, ale dobrý bordel. 8-) Líbí. :-P Já ty chrchlající zpěvačky prostě žeru. ;-)

25 Lintu Lintu | Web | 3. července 2010 v 17:30 | Reagovat

[24]: No jo všimla bych si. A koukám že bych si měla zase rozšířit obzory. Díky za vyčerpavající odpoveď.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama