Ale já jsem si ho představovala s modrýma očima....

20. září 2010 v 18:17 | Tereza Matoušková |  Fantasy a tvůrčí psaní
Znáte to. Přečtete si skvělou knížku, zamilujete si hlavního hrdinu a pak si nadšeně pustíte i filmovou adaptaci onoho veledíla. Jenže teď přijde to ouha. Vy jste si svého nového literárního miláčka představovali vysokého s dlouhými vlnitými vlasy a ve filmu ho hraje zakrslý plešoun. V tom momentě máte chuť se sebrat a jít vypráskat celý filmový štáb s režisérem v čele. Jak si mohl dovolit mít jinou představu než vy?

Jenomže onen problém není ani ve vás ani v něm, je čistě a pouze ve významu slova představa.

Někteří autoři se zabývají popisem zevnějšku svých postav více, jiné méně, ale nikdy nevyjádříte slovy přesný obraz. Většinou ani nechcete, protože rádi necháváte prostor pro čtenářovu fantazii. Kdybyste ostatním chtěli ukázat, jak si to představujete vy, tak jim to namalujete, vyfotíte nebo natočíte a nebudete se snažit to složitě popsat. Tahle variabilita je přesně to, co na psaní zbožňuji. Člověk sice čtenáře směřuje, ale nic mu nediktuje. Já napíšu "černě namalované rty" - Franta si představí šedočernou, Lojza leskle černou, Anička tmavě červenou, Jindra hnědočernou a Pepa, protože mě zná, si vybaví autorčina ústa a dál si bude představovat postavu jako mě.
Kdyby každý z nich svou představu nakreslil, ostatní by se okamžitě bránili, že si to takhle nepředstavovali a že to tak být nemá.

V zásadě je ale každá představa správná a rovnocená.

Samozřejmě, když já dotyčného popíšu jako vysokého týpka s černou hřívou a ve vašich niterních představách to bude malý blonďák, je tu asi něco špatně. Buď jste jen nepozorní čtenáří, nebo máte úchylku na malé blonďáky. Ovšem dokud nevletíte na autora s mačetou, protože vy si jeho postavu představujete jako blonďáka a on tam pořád něco huhňá o černých vlasech, je to čistě vaše privátní věc. Někteří z nás ovšem berou jakékoliv ztvárnění jejich oblíbené postavy - ať už se jedná o obrázek nebo filmové zpracování - téměř jako útok proti vlastní osobě. Upřímně nechápu proč. Jedná se přece jen o jednu z milionu představ, která většinou ani neodpovídá té původní spisovatelově. No a i kdyby odpovídala, tak co?

Mně se taky nelíbí seriálový Marigold, filmový Lupin nebo Faramir. Když si ale otevřu knížku, představuji si je dál po svém. Proč se čertit nad tím, že do seriálu/filmu vybrali herce, který mi tam nesedí? Film je film a kniha kniha. Snímek potřebuje nějaké živé herce, kteří nejen nějak vypadají, ale hlavně umí hrát. Do fáze kdy by se film přizpůsoboval našim představám jsme ještě nedospěli. Nebo možná dospěli a ten film se jmenuje kniha.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 20. září 2010 v 18:34 | Reagovat

Seriálový Marigold byl katastrofa. A taky mi žlučí hnul filmový Legolas, protože já si ho představoval jako z jednoho Edelfeldova obrazu, kde je to černovlasý hezoun s výrazem drsňáka...

Největší kiks byl, když jednuo kamarád zkoušel kreslit jednu mou postavu a já mu pořád říkal, že to nějak není ono... až po chvíli nám došlo, že opomněl půl metru dlouhý krk...

2 Vivi Vivi | Web | 20. září 2010 v 18:36 | Reagovat

Hezky řečeno, pravdivě napsáno a co víc, občas sem se zasmála (úchylka na malé blonďáky mě docela dostává)
A nakonec můžu jenom říct, že máš naprostou pravdu :)

3 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 20. září 2010 v 18:43 | Reagovat

[1]: Legolas mi taky vadil, protože Orlando, ale Faramir mi v knížce tak nějak víc přirostl k srdci. Představovala jsem si ho jako černovlasého ošlehaného válečníka. Zase jsem utřela. :-(
Tvůj hrdina má půl metru dlouhý krk? Hezouuun.

[2]: Děkuji, ráda jsem tě pobavila. :-D

4 Sikar Sikar | Web | 20. září 2010 v 18:51 | Reagovat

[3]: Půl metru dlouhý krk, povahu kamikaze a víc zdravého rozumu než všichni lidé na téhle planetě.

Kdo mi také nesedl, byl Mrakoplaš ve filmu Barva kouzel, protože byl trochu moc starý, kdežto já si vždy představoval chlapíka do čtyřicítky. Někdy ovšem člověku mozek nadělá v hlavě brajgl, protože když jsem četl Měsíc mého života od Neffa, tak jsem si hrdinu Jakuba Nedomého představoval jako jednoho tehdy pro mě nového spolužáka ze střední... Občas jak když se člověk snaží i literární svět zaplnit lidmi, které zná (čehož byla ukázka v Mňau).

(P.S.-do redakčního systému MFantasy přibylo nepřímé pokračování poslední povídky, které obsahuje (napsal jsem ji ale už před víc jak týdnem) dokonce i akci a její hrdina ještě není odevzdaný svému osudu. První povídku už neberu jen jako zamyšlení s dějem, ale předmluvu pro sérii)

5 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 20. září 2010 v 19:02 | Reagovat

[4]: Taky jsem si Mrakoplaše představovala (představuju) jako čtyřicátníka. Tak mi to i vyplývá z toho, že Pratchett napsal, že Markoplašovým spolužákem byl Trémon a ten podle popisu ještě neměl šediny. Ani Dvoukvítek se mi moc nelíbil.

Tak člověk si to vždycky přizpůsobuje sobě. Dokonce si to občas vztahuje na sebe. Stačí, aby popis charakteru aspoň vzdáleně připomínal někoho, koho znám (včetně mých vlastních postav) a už ho do té role "dosadím". Občas i nevědomky.

(PS: No, ne - počteníčko?)

6 Tomisus Tomisus | Web | 20. září 2010 v 19:03 | Reagovat

Celý text je pravdivý. To je také důvod, proč se moc často na filmy natočené podle knižní předlohy nedívám. Má představa je má představa a nikdo mi jí nesebere ani nějací úchylové z filmového štábu. :D U textu jsem se i trochu zasmál. Úchylka na malé blonďáky, hezká vsuvka do textu. :-D
A mimochodem, nemůžu si pomoct, ale sem budu chodit snad každý den, protože tvůj projev v článcích, pak tvé povídky. Mohl bych pokračovat až do nekonečna, ale to by se asi z mého komentu stal spíše spam než normální názor k článku. :D
Přeju pěkný večír... ;-)

7 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 20. září 2010 v 19:06 | Reagovat

[6]: Děkuji moc a taky přeju pěkný večír. :-)

Vidím, že úchylka na malé blonďáky se chytla. :-D

8 Madeleine Madeleine | E-mail | Web | 20. září 2010 v 20:06 | Reagovat

Zase jeden z prudce inteligentních článků. Samozřejmě myšleno naprosto upřímně. Já jsem byla vždycky opravdu dobrý čtenář a popisy postav pro mě bylo něco navíc a flexibilita v knížce je jedna z dalších věcí, proč miluji víc knihy než filmy. Další z nich je oholený děj filmu. Abych byla upřímná, jak tady byla řeč o Orlandovi tak mě taky trochu v LOTR rozčiloval, mnohem víc mě ale naštvalo, že v Eragonovi měl hlavní hrdina hnědé vlasy, pokud se nepletu a pak ve filmu to byl šílený blonďák s "náběhem" na hezouna. Já si ho prostě nedokázala představit jako hrdinu. A myslím si, že i ta elfka, no, tu co měl rád, moje hlava proděravělá, vypadala jinak. Ještě bych dodala, že mám horší úchylku. Představuji si hlavní zpěváky skupin a pak se na ně teprve kouknu, nutno podotknout, že často se trefím. Nějak to beru podle hlasu, ale někdy jsem úplně mimo. Takže kam se na mě hrabe rozčilovaní s knihami. :-D

9 ratuska ratuska | Web | 20. září 2010 v 20:20 | Reagovat

Á, fantazie a vlastní tvorba postav z knih :-). Jako všichni nade mnou i já mám radši svou fantazii než filmové zpracování, proto doufám, že nikdy nikoho nenapadne zfilmovat Temnou věž... A kdyby náhodou, doufám, že to nikdy nezjistím... A kdyby ani to nevyšlo, doufám, že to neuvidím :-D.

10 Peťka :) Peťka :) | Web | 20. září 2010 v 20:28 | Reagovat

vesměs máš pravdu. představivost je čiště subjektivní... ale i tak se občas dokážu u filmů neskutečně čertit, když vidím, něco špatně. ono udělat z černovlasé elfky z Eragona, blondýnu bez dlouhých uší... to už chce odvahu. ;) možná dobře, že druhý díl je v nedohlednu ;)

11 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 20. září 2010 v 20:41 | Reagovat

[8]: S Eragonem si moc netykám, takže nevím. :-) Zpěváky si taky vždycky představuji, i když u deathmetalu ani nepoznáš, jestli zpívá ona nebo on.

[9]: Temná věž je podle mě nezfilmovatelná. Aspoň doufám, taky mám tu knížku ráda. :-)

[10]: Špidlaté ucho sem, špidlaté ucho tam. Kdyby to bylo dobře zahrané, čert to vem. :-D

12 ajinak ajinak | Web | 20. září 2010 v 21:10 | Reagovat

[9]:[11]: Ohledně Temné věže mám špatné zprávy - http://kultura.ihned.cz/c1-46344910-kingovi-fanousci-si-drzi-palce-kultovni-temna-vez-pujde-do-kin-i-do-televize :-x to abych honem začala číst.. na tuhle sérii se chystám od dob, kdy jsem se dozvěděla, že do ní nějak spadá i knížka "Dračí oči" - tu jsem zhltla už jako malá a zhruba před dvěma roky si ji i zopakovala. Moc nechápu, jak ji někdo mohl nechat zařazenou v dětském oddělení, mezi pohádkami (jako prcek jsem z toho div neměla noční můry) - ještě že tam nenechali třeba i "řbitov zviřátek" :-D

13 ajinak ajinak | Web | 20. září 2010 v 21:19 | Reagovat

Jinak bych k tomuhle tématu asi měla radši pomlčet :-D vzhledem k tomu, že mám poměrně bujnou fantazii a hoodně prskám, když někdo někoho ztvární úplně mimo (třeba mizerná televizní série na motivy čaroděje Zeměmoří, kde z Geda udělali blonďáčka a ještě spoustu dalších přehmatů, to jsem ustála jen asi 10 minut a pak vypnula) - a přitom sama patřím k lidem, co příležitostně sabotují jiným jejich představy :-D (je to práce občas trošku nevděčná a zároveň obrovská výzva.. ale ještě se mám co učit - jinak mě za moje obrázky jednou někde postaví ke zdi :) )

14 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 21. září 2010 v 0:38 | Reagovat

[12]: Och, né!

Na Dračí oči se chystám, vyloženě na mě vždycky mrkají z regálu. :-D

[13]: Na televizní Zeměmoří jsem ani nekoukala. Stačila mi recenze.
LeGuinová patří mezi mé oblíbence. Nejradši mám Hrobky. :-)

15 Sikar Sikar | Web | 21. září 2010 v 20:00 | Reagovat

Baf, tvůj počítač byl napaden zákeřným virem rudooky.plch.exe a nezbavíš se ho, dokud nesplníš strašlivé podmínky hrůzné děsivosti, do níž jsem byl uvrtán, tak jsem škodolibě pokračoval...

http://sikar.blog.cz/1009/spageta-eee-stafeta

16 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 21. září 2010 v 20:29 | Reagovat

[15]: Rudookého plcha stahuji na flashku a odnáším ho na Department of botany and zoology na determinaci. Žádný malý hlodavec mi nebude běhat po počítači neurčený.

Mometálně mám nejradši kuře, hranolky, zmrzlinový pohár, bramboráky, lazagne. pizzu Hawai, tmavou tlačenku, zapékané těstoviny s houbami, rybí pomazánku hermelín a nakládané papričky. A nejradši mám všechno dohromady. Cviko z rostliné cytologie dokáže člověku absolutně vypunpovat žaludek. Člověk by potom žvýkal i vlastní podrážky. Nebo klidně rudookého plcha...
Plcha?
PLCHA!
HAM!

17 Sikar Sikar | Web | 21. září 2010 v 20:34 | Reagovat

[16]: ...poslední člověk, co snědl plcha, skončil s prohryzanou dutinou břišní...

Kruciš, do další pajzlí povídky to chce i plchy...

18 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 21. září 2010 v 20:36 | Reagovat

[17]: Plši jsou věční.

19 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 21. září 2010 v 20:37 | Reagovat

[17]: A mají šťavnaté maso.

20 Sikar Sikar | Web | 21. září 2010 v 20:39 | Reagovat

[19]: No já nevím, podle vrchní plcholožky Ellinor se v zásadě skládají z chlupů a zubů, o mase se jaksi nemluvilo...

21 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 21. září 2010 v 20:55 | Reagovat

[20]: Pokud se z většiny skládají jenom z pokožkových derivátů a chrupu, zajímala by mě je jejich detailní anatomie a fyziologie.

22 KatyRZ KatyRZ | Web | 21. září 2010 v 22:01 | Reagovat

Tak to ti závidím. Já jakmile vidím na plátně knižního hrdinu, nedokážu už tu knížku číst, aniž by mi v představách neběhal herec z filmu či seriálu :(. Občas to pro mě ale způsobuje komické situace. Třeba první dva díly Meče pravdy jsem přečetla před seriálem, ty ostatní, ale až po něm. Bylo trochu směšné, jak jsem si pak snažila v představách toho malého herce zvětšit v pasážích, kde popisovali Richarda, jako "velkého" :D.

23 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 21. září 2010 v 22:08 | Reagovat

[22]: Seriálový Richie se mi moc nelíbí, prostě to není můj typ. Kahlan a Zed mi přirostli k srdci víc. :-)

24 Giornale Giornale | Web | 21. září 2010 v 22:20 | Reagovat

Jsem na blízkovýchodních studiích, oni tomu říkají samostudium. S tou stovkou jsem to přehnala, vyjde mě to na 70 korun (tam i zpátky dohromady). Privát by lepší nebyl, protože by stál více, než projezdím :-(

25 KatyRZ KatyRZ | Web | 22. září 2010 v 21:51 | Reagovat

[23]: Tak to můj jo. Mňamiky :-D (jen kdyby chtěl ještě trochu vyrůst :-P ). Kahlan je ale bezkonkurenčně nádherná ženská, to ji nikdo nemůže upřít. Pamatuju, když jsem viděla poprvé Zeda :D - byl to menší kulturní šok, ale velmi rychle si mě získal a nenechám na něj dopustit ... ;-).

26 Lennroe Lennroe | Web | 24. září 2010 v 21:54 | Reagovat

To jo, Harryho Pottera obsadili, dobře, asi tak, jak jsem si je představovala, ale Lupina jsem taky měla v hlavě jinýho.
Taky mi někdy dělá problém číst pak knížku, když už jsem viděla film, ale většinou se mi film líbí o tolik míň, že mě to až tak moc nezasáhne

27 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 24. září 2010 v 22:05 | Reagovat
28 Lawiane Lawiane | Web | 14. ledna 2011 v 14:19 | Reagovat

jo, jít nakopat filmový štáb se mi taky mnohokrát chtělo. Jenže u mě bývá problém spíše na mé straně. Autor napíše, že byl někdo tlustý černoch a já si přesto představuju na smrt vybledlého pána, co z něj lezou kosti. Ve filmu je pak tlustý černocha  já se divým...

29 Lawiane Lawiane | Web | 14. ledna 2011 v 14:20 | Reagovat

divím...sakra moje čeština je na bodu mrazu...

30 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 14. ledna 2011 v 14:22 | Reagovat

[28]: To se tak občas přihodí... Člověk si to prostě přizpůsobí svému vkusu. Když někdo nemá rád zrzky, tak si hrdinu nebude představovat jako zrzka a automaticky mu při popisu narezlé lupne hnědé vlasy. :-)

31 BarbaChna Vilain BarbaChna Vilain | E-mail | Web | 10. března 2011 v 11:04 | Reagovat

Jo.. to je pravda :D:)

32 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 10. března 2011 v 13:03 | Reagovat
33 Bezejmenná Bezejmenná | Web | 30. října 2011 v 13:34 | Reagovat

Jít skopat filmový štáb do kuličky chci vždy, když se podívám na film po tom, co jsem přečetla knihu. Kniha je VŽDYCKY lepší. ( Vyjma některých seriálů, ale o tom jindy)
Teď mě napadá Eragon. Když pominu, jak zmršili děj, tak mi naprosto zkazili představu o vzhledu hrdinech. Z vysoké, krásné elfky, černovlasé Aryi udělali člověka s divým čírem. A můj problém je, že když se podívám na film, tak mi vzhled postav automaticky utkví v paměti. Takže když jsem dočetla Eragona, podívala se na film (a dostala mrtvičku), tak jsem při čtení Eldesta a Brisingra viděla Aryu jako zrzavou člověčici.

34 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 30. října 2011 v 14:12 | Reagovat

[33]: Eragon jsem nečetla ani neviděla. Jistě, pokud z tmavovlásky ve filmu udělají zrzku je to trochu krok vedle, ale asi k tomu nějaký důvod byl. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama