Temnářčina knižní nostalgie

2. prosince 2010 v 1:11 | Tereza Matoušková |  Recenze
Možná vás to zaskočí, ale na otázku "jaká je tvá oblíbená kniha?" nedokážu nikdy uspokojivě odpovědět. Říct moje vlastní mi přijde hloupé, a tak většinou začnu vyjmenovávat knihy, které jsem za poslední dobu přečetla. Oblíbené je pro mě tedy pouze synonymem kvalitní. Při čtení si čím dál více všímám celkového zpracování, stylu, kostrukce vět, stavby příběhů, chyb, nedotažené psychologie, dialogů..., když to někdo s textem umí, srdce mi plesá, když ne, ježí se mi chlupy na zátylku. Pryč jsou ty časy, kdy si člověk lehl na postel a četl knížku bez toho, aby se pozastavoval nad každým překlepem. Přesto, že číst takového Morressyho nebo Zelazneho je prostě balzám na duši, už si automaticky držím při čtení kritický odstup a každou řádku hltám jako žák ve škole, nebo recenzent, ne jako nadšený čtenář. Tohoto prokletí se už asi nezbavím, ale to neznamená, že neexistují knihy, které mě silně (nejen) literárně ovlivnily. Pro případ nouze tedy tento seznam může sloužit jako jakýsi soupis mých milovaných knih.

FANTASTIKA:

J.R.R. Tolkien - Pán Prstenů - knížka, která patří dlouhým zimním večerům u praskajícího krbu

Z této knihy jsem jako kojenec z matčina prsu nasála první kapky životodárného literárního mléka, aby ho můj metabolismus mohl přeměnit na tolik potřebný pisálčí ATP. Od té doby jsem jej četla několikrát, naposledy jsem louskala první knihu v angličtině. (Což rozhodně stojí za to, překladem se totiž spousta tolkienovského kouzla vytratí.)
Jediné, co mi vadí, respektive vadilo, byl všechen ten humbuk, který se zvedl kolem filmů. Ty jsou taktéž solidně udělané, jenom mě mrzí, že spousta lidí viděla jenom filmy, líbily se jim, ale na knížky jsou líní. LoTR tak nechtěně načichl komercí a to je všem věrným elfům víc než líto. Snímky jsou totiž jen pozlátkem na tváři geniálního příběhu.

M. Crichton - Jurský park - vyhřezlá střeva na pomníku paleontologie

Můj první samostatný krůček směrem k fantastice. Samostatný krok proto, protože jsem knížku v osmi letech ztopila mámě z její rozsáhlé sci-fi knihovny. Inu, prostě se mi líbila obálka s dinosaurem. Svérázný Alan Grant se brzy stal mojí dětskou láskou a hrdinou číslo jedna. Tohle je vyloženě nostalgie.
Opět je všeobecně známější Spielbergův film, který mě osobně neskutečně zklamal. Sama Neila mám prostě radši jako Merlina. (Pche, radši - on je ten největší fešák ze všech filmových Merlinů.)

S. King - Temná věž - kolty proklatě nízko

Série Temná věž je podivným křížencem westernu, fantasy, sci-fi a hororu. Kupodivu to funguje a to víc než dobře. Na kolena mě nesrazil ani čtivý příběh, ani do detailu vykreslený postapokalyptický svět, ale to, jak sugestivně dokázal autor vylíčit vztahy mezi hlavními postavami.
Jsem zvědavá na film, bude-li, ale spíš se obávám, než že bych se těšila. Kingovy adaptace většinou nedopadají valně (dobře, dobře, když pomineme-li třeba Osvícení) a tohle je hodně tvrdý oříšek.
Jestli prominete, ještě jeden osobní vzkaz: Ochu, miluji tě, kvůli tobě bych chtěla prožít život jako brumlák.

S. Lukjaněnko - Hlídky - je libo městskou fantasy z Ruska?

Lukjaněnkovo podání dobra a zla je v rámci fantasy literatury něco jedinečného. Alespoň pro mě, protože se na svět dívám stejnýma očima. Přečetla jsem všech pět dílů plus Temnou hlídku od Vasiljeva, která podle mě do série ani pořádně nepatří. Nápad s městy, které jsou taky Jiné, mi přišel originální, na druhou stranu mi to do Lukjaněnkova světa nezapadá.
Nejvíc se mi líbily první dva díly - Denní hlídka je i o kus lepší než Noční - ale celá série oplývá výraznými kvalitami. Když k tomu přiložím porci hutné ponurosti, magické uličky Moskvy a autorovu invenci, nemůžu vám tuto městskou fantasy vřele nedoporučit.

U.K. LeGuinová - Zeměmoří - i ženy umí napsat dobrou fantasy

Pokud si myslíte, že se v dobré fantasy musí šermovat a že tu musí lítat hlavy, končetiny a všemožné orgány vzduchem, tato autorka vás přesvědčí o opaku. Zeměmoří rozhodně patří mezi to nejlepší, co v žánru můžete najít. Celá série se točí kolem čaroděje Geda, paradoxně mě ale nejvíce zaujal díl Atuánské hrobky, který vypráví příběh mladé velekněžky a kde je Geda méně.
Skvělou knihou mimo sérii jsou i Smrtonosné sny, které mi trochu připomínaly tvorbu P.K. Dicka. Doporučuji i povídku ze Síně slávy mistrů fantasy "Jsou dva druhy lidí". Koneckonců Síň slávy je dobrým odrazovým můstek pro ty, kteří s žánrem teprve začínají, a to i přesto, že se tu paradoxně nachází mnoho povídek, které fantasy neviděly ani z rychlíku.

G.R.R. Martin - Píseň pro Lyu - nejen ze souznění živ je člověk

Povídková sbírka Písečníci se ocitla v mých chtivých dětských ručkách nedlouho po Jurském parku. Dospělácká fantastika mi prostě zachutnala a pohádky mi čím dál víc připadali naivní a hloupé. V této době jsem dokonce sáhla i po klasických detektivkách od Agathy Christie. Hercula Poirota jsem měla vždycky ráda. Dětské oddělení jsem přestala navštěvovat úplně. Ale zpátky k mé milované povídce. Sci-fi jsem nikdy neholdovala tolik jako fantasy, ale Píseň je tak melancholická a psychologicky skvěle propracovaná záležitost, že mě okamžitě chytla za srdce a už nepustila.

A. Ziemianski - Achája - princezna vojanda, princezna otrokyně, princezna děvka

Knížka, která mě naučila libovat si v drobných literárních perverznostech. Achája totiž v knize trpí jako Sisyfos s Tantalem dohromady, alespoň v prvním díle, který je také z celé trilogie nejkvalitnější. Druhý je jen čtivý a třetí stojí za starou belu, takže dobporučuji trilogii zakončit prvním dílem, který stojí za to. Temná atmosféra, napětí, akce, špetka humoru, sex - najdete tu prostě všechno a ještě něco navíc.

Jelikož fantastiku čtu ve velkém, mohla bych takhle pokračovat až do aleluja. Chybí tu Anderson, Morressy, Zelazny, Erikson a další - třeba čeští a slovenští autoři Červenák, Pavelková, Neomillnerová, Renčín. Odřezala jsem tedy jenom špičku ledovce. Teď se pojďme podívat na dva tituly, které do fantastiky nespadají.

NE-FANTASTIKA

L. Klíma - Utrpení knížete Sternenhocha - knížka, která se vám pravděpodobně nebude líbit...

... pokud se na věc nepodíváte stejnýma očima, jako se na ni díval autor a ani tak se asi nedá mluvit o líbení. Pokud preferujete kontroverzní témata, je pro vás toto dílo jako stvořené. Dnešní doba už je plná nechutností, takže vám to mandle (snad) až tak nezvedne. Ona totiž ona zvrácenost v tomto případě vůbec není důležitá, podstatné je to, co se skrývá pod ní.

POEZIE

Li Po - Nebe mi pokrývkou a země polštářem

Čínská poezie mi uhranula už v patnácti letech, ale pořádně jsem se k ní dostala až o dva - tři roky později, kdy jsem v knihkupectví sehnala tuto drobnou sbírku.
Z mých oblíbených čínských básníků bych ještě zmínila mého dokonalého Tu Fu, milovanou Li Čhing-čao a úžasného Wang Weie.

Na bílých labutích
jsme překročili
fialovou temnotu
a pod námi se rozprostřela pláň
kol řeky Luo-jangu.
Divoce se po ni hnaly hordy
barbarských vojáků,
prolitou krví nasákly
divoké trávy.
Vlci a šakalové
na hlavách měli
klobouky mandarínů.
(Li Po)

Nečtu jenom čínskou poezii, i když ta v mém výběru převažuje. Mám ráda třeba i Seiferta a další české básníky, nebo Shakespeara (obecně si trochu ulítávám na překladech Jana Vladislava :-)), prokleté básníky a klidně sáhnu i po řeckém eposu.

Ještě bych se měla zmínit o literatuře odbornějšího rázu. Kromě Zoologie obratlovců, kterou jsem si zamilovala o minulém zkouškovém, musím vzpomenout publikaci Vojtěcha Zamarovského Bohové a hrdinové antických mýtů (podle mě lepší než Petiška :-)), Ecyklopedii slovanských bohů a mýtů od Profantových a mého miláčka Zbroje a zbraně 7-16 stol od Klučiny.
Když se vrátím k biologii, tak ještě Naše květiny od Deyla a Híska, podle které jsem se učívala na poznávačky na biologické olympiády a několik velice ohmataných encyklopedií přírody/zvířat/obratlovců.

Je toho prostě trochu víc,

Temnářka :-)

PPPS (poznámka pro podmořímilující stvoření) - Děkuji za všechny hlasy! :-) Pro ty, kteří ještě nehlasovali - máte posledních 24 hodin na to, abyste zvolili jednu z možností v anketě pod čtvrtýn dílem Žádného Cukrkandlu Milování mezi vločkami. Jelikož je anketa velice vyrovnaná, může váš hlas rozhodnout o mnohém. :-)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ajinak ajinak | Web | 2. prosince 2010 v 9:32 | Reagovat

Pěkný výčet. Kdybych něco na tohle téma napsala, asi bych to pojala stejně, jedna se vybírá fakt těžko. Kupodivu jsem se nejvíc (v pozitivním slova smyslu) pozastavila u čínské poezie. Ověřila jsem si, že svou nejoblíbenější báseň od Tu Fu (Vítěz se psem a černou korouhví) ještě zvládnu odříkat zpaměti :-D

2 ajinak ajinak | Web | 2. prosince 2010 v 9:32 | Reagovat

Jinak, nějaké obrázky snad brzy budou - akorát mi plány překazila zima, takže půlku času teď trávím kupodivu ne prací do školy, ale.. sháněním teplých bot :-D (možná proto to téma Projektu Ilustrace)

3 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 10:51 | Reagovat

[2]: Děkuji moc. Och(u), už tomu rozumím, tak ať se podaří něco sehnat, ať se můžem brzy kochat. :-)

4 Polgara Polgara | Web | 2. prosince 2010 v 12:51 | Reagovat

Koukám, že máme podobný styl, i kdžy mě překvapuje, že si se nezmínila o Feistovi (na toho nedám dopustit zase já :-) ).
Od Kinga jsem četla jiná díla, Temnou věž kdysi dávno a to pouze první díl, tak to musím napravit. Lukjaněnko píše úžasně a přiznávám se bez mučení, že u něj sem poprvé fandila temné straně 8-)
Tolkien píše božsky, díky němu vznikla moje úchylka na elfy. Dočetla jsem i Sillamrilion, ale až po dvou měsících, stylem psaní mi trochu připomínal Bibli, ale zas se aspoň člověk dozvěděl informace, které v hlavní trilogii byly jen nakousnuty.

5 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 13:15 | Reagovat

[4]: Děkuji za komentář. :-)

Od Feista jsem kdysi četla jenom kousek Mága a tenkrát mě to moc nechytlo. Taky to budu muset napravit. :-)

6 vivienne vivienne | Web | 2. prosince 2010 v 13:55 | Reagovat

spoustu z těch i knih i autorů neznám, alespoň vím, co mám příště hledat v knihovně :-)

7 Sikar Sikar | Web | 2. prosince 2010 v 18:00 | Reagovat

Jojo, taky bych nebyl schopen ukázat na jednu knihu. Možná tak na celou polici...

8 ratuska ratuska | Web | 2. prosince 2010 v 18:01 | Reagovat

Hm, pěknej výběr. Kingovu Temnou věž taky miluju a jestli se někdy někdo pustí do filmu, asi zavřu oči a nebudu si ho všímat. Není nad vlastní fantazii...

9 KatyRZ KatyRZ | Web | 2. prosince 2010 v 19:35 | Reagovat

To jsem jediná, kdo si dokáže vybrat tu jedinou? :-D
Jestli se chceš pustit do Feista, tak doporučuju spíš Dceru Impéria. Ta je od něj nejlepší ;-).

10 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 20:10 | Reagovat

Krásně jsi to napsala! :-)
S tím Pánem Prstenům souhlasím. Je opravdu škoda, že většina lidí viděla jen film. Film je moc vydařený, neříkám, že ne, ale kniha je prostě kniha a pro mne je PP balzámem pro duši a oči! :-)
Jinak ty ostatní knihy vůbec neznám... ale což. Vypadají opravdu zajímavě!

11 agrrr agrrr | Web | 2. prosince 2010 v 21:09 | Reagovat

Krásných knih mám také více, každá vzala za srdce jiným způsobem a je proto těžké vytyčit tu nejlepší, nejoblíbenější.
Ale na jednu stranu mi tě je trošičku líto. Nemoct se jen tak ponořit do knihy aniž bys měla na očích  ony větné stavby a překlepy.  Já musím říct, že není nad to si lehnou právě do tý postele a ponořit se do knihy (a pak se divit kam mi zmizel den) :-D

12 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 21:29 | Reagovat

[6]: Do toho! :-)

[7]: Nebo hned celý regál. :-P

[8]: To je správný přístup. :-D

[9]: Zkusím to. :-)

[10]: Rozhodně se zkus aspoň do některé začíst, stojí to za to. :-)

[11]: Všechno má své pro i proti. Zase může člověk přenést na papír to, co vidí v hlavě a může to věnovat ostatním lidem. To je taky zábava. 8-)  ;-)

13 edithhola edithhola | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 21:52 | Reagovat

Děkuji za tipy:-) Mám úplně jiné oblíbené knihy, ale do fantasy jsem se chtěla pustit. Tak se třeba inspiruji. I když mě se spíše líbí urban fantasy (Renčín, Ajvaz), tak nevím, jestli by se mi líbilo tohle. A propo: ve svém předposledním článku mám o Vás zmínku, že nabízíte recenze. Ale nemám tam odkaz. Tak se radši ptám, jestli ho tam mám dát :-D

14 edithhola edithhola | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 21:55 | Reagovat

A taky jsem chtěla napsat, že já to mám naopak. Potřebovala bych mít dvakrát tolik času, abych mohla dobré knihy číst dvakrát. Často je zhltnu tak rychle a se zatajeným dechem a úžasem, že možná nezvládnu pochytit jiné úrovně a hutné myšlenky a větné stavby si už vůbec nejsem schopna všimnout:-)

15 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 22:35 | Reagovat

[13]: Děkuji moc ;-) Renčína moc doporučuji, tvorbu má i na svém osobním webu. Dalším takovým typem je Neil Gaiman. :-)

Odkaz do článku samozřejmě dát můžete, budu naopak moc ráda a návštěvníkům to zkrátí cestu sem. Vůbec se v takových případech nemusíte ptát. ;-)  :-)

16 edithhola edithhola | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 23:10 | Reagovat

Ok. Pridam ho tam, jen jsem se bala, aby jste uz z toho recenzovani nebyla silena. Vratila jste se nekdy k mym dalsim kapitolam v rubrice Cesta k mym matkam  nebo jste se bala te smrti z vycerpani v pulce z meho tempa?

17 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 23:15 | Reagovat

[16]: Přiznám se, že trochu nestíhám, ale ten příběh mě zaujal, proto si ještě určitě vyhradím čas a dočtu si ho. :-)

18 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 3. prosince 2010 v 11:30 | Reagovat

Po pravdě jsem z tvého seznamu četla jenom Pána prstenů (včetně Hobita) a musím říct, že souhlasím, film to ani zdaleka nezachytil všechno (ostatně jako snad vždycky, kniha je prostě kniha).
A taky naprosto souhlasím s tím, že Sam Neil je nejlepší Merlin! =)
Jinak z těch pouze zmíněných bych vybrala Shakespeara =)

19 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 3. prosince 2010 v 21:30 | Reagovat

[12]: To věřím, ano! Určitě proběhnu naší městskou knihovnu!! :-)

20 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 4. prosince 2010 v 19:19 | Reagovat

[18]: Shakespeare je skvělý, ale kdybych to měla vypisovat všechno, tak mi to zabere ještě měsíc. :-)

[19]: :-)

21 Babe Babe | Web | 4. prosince 2010 v 22:50 | Reagovat

Na hlídku se plánuju :D ale mám teď momentálně docela velkou knižní frontu :D

22 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 4. prosince 2010 v 23:02 | Reagovat

[21]: To já taky. Měla bych jít číst. :-D

23 edithhola edithhola | E-mail | Web | 6. prosince 2010 v 12:16 | Reagovat

To je zajimave, co jste napsala k me recenzi na H.P. Literarne to tak zhodnotit neumim, o to vice me to zaujalo. Me bavily i pasaze, ktere by mozna mohly byt seskrtany ... v predposlednim dile mi byly nektere pasaze "kdo ma rad koho a ma me rada, nema me rada" az neprijemne ... ale rikala jsem si, ze je to nejaky muj osobni probelem s temito telecimi lety :-)
SS mel opravdu dostat vice prostoru. Takova postava, kterou odjinud neznam, by si to zaslouzila. Jeji psychologie zustava jakoby utajena, chybi jeho dialogy se smrtijedy, jeho vnitrni pocity, kdyz vzdy v nem zvitezila dobra stranka, jeho vule milovat matku HP i po jeji smrti atd.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama