Syndrom blikajícího kurzoru, co, sakra, s tím?

19. dubna 2011 v 20:50 | Tereza Matoušková |  Fantasy a tvůrčí psaní

O téhle problematice už psal kdysi Sikar (konkrétně 22.september 2010 at 18:52 a článek si můžete přečíst zde). Jelikož nejsem žádný filozof a na brebentění o všem a o ničem nemám chuť, řekla jsem si, že si to bloggerské "Nic" zase tak trochu přizpůsobím. Ono když vás syndrom blikajícího kurzoru popadne a máte náhle nic nejen na papíře, ale i v hlavě, je to daleko zásadnější problém než otázka nekonečnosti vesmíru, obzvlášť pokud máte na svou práci nějaký deadline. Od vesmíru vám totiž na rozdíl od vzteklého šéfredaktora nikdy nedojde nasraný mail a nebude vám vyhrožovat vyhazovem. Doufám.

Poslední dobou mě místo klasické syndromu blikajícího kurzoru chytá spíš "rozjezdový šnečí syndrom". Je to můj osobní termín pro stav, kdy sice hodinu v kuse píšete, ale nepíšete povídku, nýbrž větu. Onu větu si totiž rozkouskujete a jednotlivá slova zapisujete tak v intervalech pěti až deseti minut.
Názorně: Napíšu "Kerdea", následuje desetiminutová pauza, kdy popíjím kávu a hledím do zdi a dopíšu "vešla", další tři minuty zamyšleně zírám do textu a potom mě napadne, že bych mohla dopsat "do". Není to úplný zásek, většinou se po té hodině po dvou rozepíšu a text, který do té doby stvořím, je naprosto smysluplný, takže žádné velké mazání se nekoná. Ztuhlé spoje prostě potřebovaly jenom rozhýbat.

Považuji se za velice pomalého tvůrce, můj osobní rekord může čítat maximálně 10-12 normostran * za den, za měsíc maximálně 60 (tato čísla zahrnují pouze prózu, o které si vedu záznamy, nepočítám do toho poezii a články). Obvykle ale nepřesáhnu 1 normostranu denně a pokud zrovna nepíšu delší celek, některé dny netvořím vůbec. Proto mám čas na dobíjení baterek a delší období absolutního sucha přicházejí jen velice zřídka.

Což neznamená, že se těmito stavy nemám dalekosáhle zkušenosti.

Člověk má čas, cítí se být plný inspirace, má chuť něco napsat, ale buď ho absolutně nenapadá, jak začít nebo mu prostě nic nepřijde dost dobré. Pamatujete si na úžasný filmu Secret window s Johny Deppem? Taky se v tom chvílemi vidíte?
Nemá cenu sedět nad bílým listem papíru a donekonečna přepínat písničky v Media playeru. (Otázka do davu: Posloucháte při psaní muziku? Jakou?) Sice to k umění obecně tak nějak patří a dle mé životní filozofie by si měl člověk svoje depky užívat stejně, jako své úspěchy, aby si dostatečně vychutnal všechny aspekty bytí, když už tedy má jenom jednu šanci. Čím déle se ovšem budete nacházet ve stavu nečinnosti, tím víc se budete cítit jako neschopný lempl.

Nejlepší je prostě vypnout Word a jít se věnovat něčemu jinému. Nebo si rozepsat něco jiného. Když se zaseknete při psaní povídky, možná je to jenom známka toho, že v dílku něco nefunguje, jak má, nebo že by se něco dalo napsat daleko lépe. Vy to podvědomě cítíte, ale nemůžete přijít na to, co to je. To vám brání v příběhu pokračovat. Tak prostě nepokračujte a nechte ho ať přijde sám.
Nebo je příběh v pořádku a vaše chvilková neschopnost je prostě jenom chvilková neschopnost.

Pusťe si film, zajděte ven se psem, nebo si prostě běžte lehnout. Ono to většinou odezní samo, když se tím nebudete zaobírat.

Veselé mlácení hlavou do stolu a okusování nehtů přeje,

Temnářka

* 1800 znaků na stránku
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jasmína Jasmína | Web | 19. dubna 2011 v 21:06 | Reagovat

zajímavé :)

2 KadetJaina KadetJaina | Web | 19. dubna 2011 v 21:13 | Reagovat

Tak přesně to teď mám. Mám plány nejmíň na dva příběhy a nejsem schopná začít... Potřebuju rozjet a pak to půjde, jenomže prostě nemožu nastartovat. Žádný alternativní začátek mi nepříjde dost dobrý. Tak jsem se zase vrtla na odreagování na parodii a snad se potom srovnám.
Muziku k psaní zásadně poslouchám. Hlavně takovou, co se mi líbí, takže rock a metal. K psaní jsou asi nejlepší akustický a nezpívaný verze, protože si občas začnu zpívat a do toho psát fakt nezvládám :-D

3 Sikar Sikar | Web | 19. dubna 2011 v 21:15 | Reagovat

Koukám, že průměrné tempo máme v podstatě stejné.

Co se nasířeného mailu týká... už je nějaká mezera mezi otázkami, není-liž pravda?

4 AnnElfwind AnnElfwind | Web | 19. dubna 2011 v 21:21 | Reagovat

Přesně tímhle teď trpím v oblasti poesie...

5 Sikar Sikar | Web | 19. dubna 2011 v 21:24 | Reagovat

Aj, koukám na komentáře, jasně že jsem zapomněl na otázku do pléna.

většinou píšu bez ozvučení, ale když mám náladu, sáhnu po největších možných pohodách - Blue Öyster Cult (hlavně alba ze 70. a 80. let) nebo Magnum.

6 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 19. dubna 2011 v 21:25 | Reagovat

[1]: Dík. :-)

[2]: Já si občas u psaní mimoděk zpívám. No... ještě, že doma většinou nikdo není, i Temnář se zánětem hlasivek by to odzpíval lépe. :-D

[3]: Pokud myslíš, to co myslím, já... Vím, trochu jsem to odsunula a pak jsem na to úspěšně zapomněla. Ono materiálu už je docela dost, tak na tři stránky, takže to dám do kupy, vymyslím ještě otázku-dvě a pak se ozvu. Já vím, že mi všechno trvá, jsem hrozná. :-D

7 Sikar Sikar | Web | 19. dubna 2011 v 21:31 | Reagovat

[6]: Jsi.

8 papája papája | Web | 19. dubna 2011 v 21:34 | Reagovat

Nápady by byly, inspirace a všechno taky, ale ta zatracená školy mě vždycky tak zabije, že pak chci už celý odpoledne jenom spát :-? Tak se nadopuju hořkou čokoládou (kafe nemam ráda) a jedu ;-) Když byla řeč o té muzice, tak mi pomáhá něci hlubokého, melodického a energického, hodně při psaní poslouchám Nightwish a A-Life Divided :-D

9 Cirrat Cirrat | Web | 19. dubna 2011 v 21:36 | Reagovat

No, podle mýho to nemá nad max 15 normo cenu trápit, to má člověk stejně vysušeno v hlavě.

Ono se řekne "ten nic nedělá, akorát sedí u počítače a mačká klapky," ale sakra, já mám občas pocit, že se mi dělaj mozoly na mozku...

Jinak k otázce do pléna: z 80% instrumentálky (safri duo, sacred spirit, apocalyptica, era, satriani, michael flatley, mike oldfield, a.j.), zbytek pak na co mám náladu - od Savage Garden přes Manowary, Gamma Ray, Def Leppard, a Last Tribe až po Čajkovskýho Louskáčka...

10 Sikar Sikar | Web | 19. dubna 2011 v 21:40 | Reagovat

[9]: Teda, dát vedle sebe Savage Garden (Dařina oblíbená oddychovka) a Manowar (Když má Sikar krvavou náladu) je masakr.
(Kruci, má chuť si pustit naplno Def Leppard, ale to by mě sousedi neměli rádi. Ani za Gamma Ray...)

11 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 19. dubna 2011 v 21:41 | Reagovat

[4]: :-)

[7]: Ale roztomilá. :-)

[8]: Taky se mi po škole vždycky chce spát. Já zas nemám ráda hořkou čokoládu. To už si spíš dám to kafe. :-D

[9]: Tak... já si zas říkám, že opoti třeba práci na poli je to pohodička. :-D

Záleží na tom, co píšeš. Těžká emočně nabitá témata člověka vyloženě ždímají. U humorné povídky se naopak člověk nabije energií. :-)

12 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 19. dubna 2011 v 21:41 | Reagovat

[10]: To stále nic není oproti mému death metalu, když píšu nějakou řež. :-D

13 Sikar Sikar | Web | 19. dubna 2011 v 21:43 | Reagovat

[12]: ...bitevní scény píšu zásadně při Megadeth...

14 Vysmátá Vysmátá | Web | 19. dubna 2011 v 21:51 | Reagovat

Já už nejsem vůbec schopná psát :-( Kromě scénáře nedokážu vyplodit vůbec žádný příběh. Už píšu jen slohovky, úvahy, scénáře a deníčky. Je to trochu smutné, když srovnám svou dřívější aktivitu, ale tak nějak mi zmizela inspirace...

15 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 19. dubna 2011 v 21:51 | Reagovat

[13]: Tak to tak odpovídající muzika. :-D

Horší je pustit si u scény, která by měla být romanticky laděná Arch Enemy nebo Amon Amarth, jak to dělá zdejší adminka. Potom to dopadá, jak to dopadá, ehm.

16 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 19. dubna 2011 v 21:54 | Reagovat

[14]: Jestli píšeš fantasy, zkus sáhnout po Neilu Gaimanovi. To je nesmírně inspirativní čtení. :-)  :-)  :-)

17 Septima Severa Septima Severa | Web | 19. dubna 2011 v 21:56 | Reagovat

He, tak to se mi stává poslední dobou pořád. Tenhle syndrom se ke mně normálně nastěhoval. A abych řekla pravdu, tolik rozepsaných prací starých mnohdy tolik, co můj dvouletý notebook, snad nemá ani ten nejzarytější cvok. Jinak já se ke svým pracem mám trochu problém vracet, ale občas to napravý lehký punkrock nebo vážná hudba (ano, i já jsem přesedlala z Hanse Zimmera na Mozarta a Beethowena). Poslední dobou mám taky problém se rozepsat, a proto jsem se vrátila k metodě "nejdřív papír, pak word". Pomohlo to jen minimálně...

P.S.: Velice inspirativní článek. Mohu pokračovat? :-D

18 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 19. dubna 2011 v 22:02 | Reagovat

[17]: Kdyby měla spočítat jenom rozepsané články na blog... :-D
Napřed papír, potom word, mi občas taky pomáhá, ale obvykle to dlouho nevydržím a už zase datluju načisto do Wordu. Jsem líná to přepisovat.

PS: Děkuji. :-) Pokračovat v psaní o syndromu? Klidně. Zaženeme ho jeho vlastními zbraněmi. :-D

19 KatyRZ KatyRZ | Web | 19. dubna 2011 v 22:12 | Reagovat

Tak to bych chtěla zažít. Mám úplně jiný problém. Prostě nemám kdy. Když si k tomu sednu o víkendu, tak po mě okamžitě leze dítě, případně chce napít nebo něco vylije ... Když si k tomu sednu večer - usínám. V práci ... no když je volnější den je to ideální, naneštěstí jich není mnoho. Takže já nepíšu v normostranách na den, ale v řádcích na den ;). Občas se mi jich povede i deset :D. Hlavně tedy zjišťuji, že když k tomu pc sednu, dělám tisíc jiných věcí, než abych zapla word a to navzdory fatku, že se na to psaní celý den těším, protože mám těmi nápady přetížený mozek ...

20 Lomeril Lomeril | Web | 19. dubna 2011 v 22:16 | Reagovat

Syndrom blikajícího kurzoru znám až příliš důvěrně, většinou píšu hodně nárazově - čtyři dny nic, pak amok, kdy napíšu deset stránek na jeden zátah, pak zase týden nic. A pak je tu syndrom hromady povídek, které nikdy ani nedopíšu.
A co se týče muziky, osvědčily se mi pecky typu Within Tepmtation nebo Poets of the Fall. Pomáhají mi dodat příběhu šťávu. Nebo, když chci zklidnit, tak Leonard Cohen. A Druhá tráva je skupina naprosto univerzální, tu můžu kdykoliv, kdekoliv, k čemukoliv.

21 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 19. dubna 2011 v 22:20 | Reagovat

[19]: Proto píšu na notebooku, kde nemám internet, jinak bych nic neudělala. :-)
Tohle chápu - práce, děti... obdivuji tě, že stíháš vůbec něco napsat. :-)

[20]: Tímhle stylem, týden nic a pak nárazově všechno, jsem psala Cukrkandl. Překvapivě mi to docela sedlo. :-)

22 KatyRZ KatyRZ | Web | 19. dubna 2011 v 22:25 | Reagovat

Co se týče hudby ... Nejraděj orchestrální OST - nejlépe od nějakého japonského anime, jako třeba Blood+. Čas od času se najde něco, co mě inspiruje http://dostcasunalasku.blog.cz/1007/je-to-jeste-hudba-nebo-uz-sex (kašlete na to, že to má něco společného s vaším oblíbeným zářícím upírem :D).

23 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 19. dubna 2011 v 22:30 | Reagovat

[4]: Tam to nejde.
To se buďto cítí, nebo je to... prázdné. O to zajímavější by bylo poetičnit či básníčkařit o krizi básnické, takže - bych to vlastně chtělo zažít! :-D Jsem až moc zvědavé.

Musím uznat, že syndrom blikající kurzoru u malých stvoření nenastává. Je to s podivem, ale mám přebytek nápadů a málo času.
Držím teď standart tři hodinky týdně (takže tak za hodinu dvě, jeden a půl stránky) čistě proto, že trojka je mé šťastné číslo :-D Nic víc, nic míň. A strašně mě to baví. Vždycky mě to bavilo, a s tím souvisí to, že si u toho nepouštím zhola nic - proto, že mě příběh pohltí, je pro mě samé až příliš nebezpečný: více, než pro potenciálního čtenáře. Cítím, žiji stránkami a slova nabývají tvarů a významů, což je pro mě téměř opojné spojení.
Moje fantazie je neukojitelná, a někdy je to s ní trochu o nervy, ale pořád si říkám: ještě, že jí mám. A usmívám se. Protože to je u psaní taky důležité, usmát se nad vlastním dobrým nápadem.
A nějaké pití, to je součást jednoznačná, já volím kakao Centaurské či černý čaj :D

24 Cirrat Cirrat | Web | 19. dubna 2011 v 22:32 | Reagovat

Hm, na důležitý scény sahám většinou po něčem majestátním a mohutným. Tak pravil Zarathustra,soundtrack ke Skyrim, Zimmerovy OST a podobně. Hlavně beze slov...

Prostě podle nálady. Klidně Mobyho a pak Children of Bodom, to už tady taky bylo a ne jednou - i když se musím trochu krotit, manžel nerad black.

25 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 19. dubna 2011 v 22:37 | Reagovat

Asi se mi to časem taky přihodí. tak už budu díky Tobě připravená. Teď mám psíše období, kdybych potřebovala písařku s telepatickými shcopnostmi, která by zapisovala všechny mé monology, dialogy, obrazy v hlavě. Dám něčemu přednost a jsem naštvaná, že nestíhám dopsat tamto. Doufám, že se nevytrácí to, co člověk má v hlavě rozepsaného, ale fyzicky to nestíhá dát na "papír". Taky mě hrozně brzdí opravování, dopisování, škrtání (viz CKMM do knižní podoby). Nemám zicflajš. Napíšu a jdu dál ... Jenže tak to asi opravdu nejde:-)

26 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 19. dubna 2011 v 22:44 | Reagovat

[23]: Taky u psaní tolik piješ? Já do sebe liju minerálku a vodu vyloženě po litrech a prokládám to kávou. Bez sklenice vody na stole bych ani nezačala.
Ale to kakao není špatný nápad. Asi navštívím Kaufland a krabici si tam koupím. :-)

[25]: Takové období jsem taky měla, do toho jsem maturovala a nastupovala na výšku. Pak mi mozek jednou řekl "kašlu na tebe" a další dva měsíce jsem nebyla schopna udělat pomalu nic.
Lidská psychika je horzna sv*ně. 8-)

27 Dragita Dragita | Web | 20. dubna 2011 v 1:15 | Reagovat

ano, to znám dobře. zvlášť poslední dobou jsem nějaká vyšťavěná. Dneska jsem asi po deseti dnech zase sáhla po Naye, protože se to už blíží k závěru - no a za pět hodin jsem vypotila jednu kapitolu o třech stránkách, blikající kurzor jsem sledovala dlouho. :D píšu radši na netbook bez netu, u sebe kafe, čaje a vodu (dneska i čokoláda) :-D

Jednu krátkou povídku mám rozpracovanou už od zařátku března a stále nevím jak to zakončit- teda vím, ale nevím jak to napsat, aby se mi to líbilo 8-O Proto neustále skáču a píšu něco jiného.

Poslouchám hudbu : Enya, Sirienia, Enigma, Něco od Nightwish, mám svůj oblíbený mix a to jsem předtím měla ráda ticho:-)

28 Sikar Sikar | Web | 20. dubna 2011 v 7:33 | Reagovat

[23]:[26]: ano, ano, vypití rybníka je i u mého psaní běžným jevem. a celkem se v jistých případech osvědčila číše vína (a tím myslím svůj masivní grál o objemu 0,3 litru)

[27]: no co, já mám některé povídky rozpracované klidně několik let (a vidím to, že je pak celé předělám od začátku)

29 cvok cvok | 20. dubna 2011 v 8:50 | Reagovat

Nejsem cvok. Teď ne. Protože nemám blog, ze kterého bych šílela. Tady bych se asi mezi vámi celebritami beztak ztratila. Ale čtu si vaše články a píšu taky ráda. Nejčastěji mně něco napadne, když jedu někam s kupou anonymních lidí a sleduju, jak se k sobě chovají. Pak to jejich chování jenom zasadím do fantastičtějšího a absurdnějšího rámce a provedu absurdní nečekaný závěr.. a hle, povídka na světě!! Nebo si prohlížím krajinu a popisuju a popisuju, fotím, kreslím.. moje rada- uvolni se. 8-)

30 Nicolett* Nicolett* | Web | 20. dubna 2011 v 11:31 | Reagovat

Pěkný  blog :) :-)

31 KadetJaina KadetJaina | Web | 20. dubna 2011 v 12:10 | Reagovat

Že by pití u psaní roozproudilo mozek? Taky se chytám u toho, že vylábu aji dvě flašky. Horší je pak přerušovat psaní kvůli neustálému běhání na záchod :-D

32 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 20. dubna 2011 v 12:17 | Reagovat

[29]: Občas se uvolnit je důležité. :-)

[30]: Děkuji. :-)

[31]: Tak když musíš, musíš. :-D

33 Daletth Daletth | Web | 20. dubna 2011 v 16:45 | Reagovat

Já mám v poslední době opačný problém... Psala bych jak divá, zasednu k počítači a taky píšu jak divá - seminárky, přednášky, referáty... a když pak v půl dvanácté skončím a chci začít konečně PSÁT..., tak už na monitor sotva vidím a po pár řádcích překlepů, ne smysluplných slov, to vzdávám... Následující den to zvládnu smazat a pak zase odpadnu... Už mě to ale vážně začíná štvát [:tired:] :-(
Co se týče hudby - instrumentální, slova mě ruší... V první řadě poslouchám (asi až v nezdravé míře) soundtracky - filmové, seriálové i herní... :-) A pak třeba Apocalypticu, Mortiis a podobné věcičky :-) Psát bez ní už nějak nedovedu - strašná závislost... Zrovna teď mi k psaní seminárky vyhrávají Rhapsody... (je to "měkké", já vím :-P).

34 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 20. dubna 2011 v 22:36 | Reagovat

[33]: Teda, klobouk dolů, učit se u hudby bych nedokázala... :-D

35 Daletth Daletth | Web | 20. dubna 2011 v 22:48 | Reagovat

[34]:: Tak ke klasickému "šrotování", alas bichlování něčeho zpaměti, si taky hudbu nepouštím, ale k těm seminárkám jo... Zrovna tahle byla tématická - marketingový propagační plán na nějaký produkt/předmět. Tak jsem psala o tom, jak bych propagovala svou zatím imaginární knihu "Noční labuť" :-D :-D  :-D

36 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 21. dubna 2011 v 9:58 | Reagovat

jo, to mám teď taky, ale u mě to způsobuje spíš nedostatek času, tak ráda bych psala, ale musim dělat na kostýmech... ale blíží se lepší počasí =)
a k otázce, já poslouchám, ale ne jen písničky (nějaký starý český vypalovačky, Elvise nebo TOma Jonese), ale můžu i Cimrmana (jen ty, co dobře znám), nebo Červenýho trpaslíka, jsem divná a jsem na to hrdá :-D

37 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 21. dubna 2011 v 12:32 | Reagovat

No jo, záseky znám. Pořád mě něco ruší, nevěnuju tomu pozornost a pak je to schopné se po dvou hodinách, kdy jsem psala 1 odstavec, samo smazat. (Grrr, no koho by to nenaštvalo?)
Při psaní něco poslouchám, pokud to teda jde a bývá to většinou nějaký metal. :-) Pak už je jen problém, že se více zaposlouchám, než zapřemýšlím nad tím, co to vlastně chci napsat.

38 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 21. dubna 2011 v 12:44 | Reagovat

[36]: Červený trpaslík mě budí každé ráno, když si pouští přítel. U psaní bych to asi už nezvládla. :-D

[37]: Jo, občas je muzika na škodu. To je pravda. :-D

39 vivienne vivienne | Web | 22. dubna 2011 v 15:41 | Reagovat

tak tenhle syndrom se právě u mě vybalil věci a nevypadá to, že by se chystal v nejbližší době odstěhovat.

40 maglaiz maglaiz | Web | 22. dubna 2011 v 15:54 | Reagovat

Když píši své povídky, tak většinou si k tomu pustím buď celtic hudbu, nebo nějaký příbuzný relax, XIII. Století nebo Lacrimosu. Záleží na momentální náladě. Co se týče tvoření "poezie" si nemohu pouštět hudbu, protože ta vzniká zpravidla jen ve škole během vyučovacích hodin :-D A pouštět si hudbu do sluchátek v první lavici je dost velká provokace na tak maloměšťácký gympl jako je ten náš.

41 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 22. dubna 2011 v 16:07 | Reagovat

[39]: Zkus Raid, když vyžene z domu hmyzáky, třeba vyžene i syndrom blikajícího kurzoru. Zaškube nožkama a chcípne, hajzl. :-D

[40]: Tak já jsem poezii na střední tvořila taky jenom ve fyzice na střední. :-D
Když už jsme u toho XIII Století, zrovna jsem dostala chuť pustit si Fatherland. :-D

42 Anička číslo dvje, píšící z dračího břicha Anička číslo dvje, píšící z dračího břicha | E-mail | Web | 22. dubna 2011 v 21:39 | Reagovat

[41]: Já si taky pouštím kelty, ovšem na Islandera nikdo nemá. A, ano, Arlan tě líbá za to, že zjistil, jak vzniknul /:D/, jelikož právě tehdy jsem tu písničku objevila.

43 Amia Amia | Web | 22. dubna 2011 v 23:00 | Reagovat

Hm, ještěže jsem tenhle syndrom nikdy nezažila. I když, to bude nejspíš tím, že razím jinou cestu, aneb všechno hezky růčo :-D

44 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 22. dubna 2011 v 23:24 | Reagovat

[43]: Tak, ono je jedno, jestli růčo nebo ne... když se zasekneš, tak se prostě zasekneš. ;-)

45 Amia Amia | Web | 23. dubna 2011 v 17:19 | Reagovat

[44]: Ale aspoň na mě protivně nebliká ten kurzor, každým znovuobjevením mi připomínající, že mám zásek :D

46 Polgara Polgara | Web | 25. dubna 2011 v 16:01 | Reagovat

Před pár měsící jsem něco podobného měla a budu mluvit hezky česky...dost to nasere. Když mám čas, energii a chuť, psaní nejde, ale jakmile mám na práci jiné věci hned mám nápadů habaděj. Ať žije zákon schválnosti :-D

47 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 25. dubna 2011 v 20:21 | Reagovat

[46]: Jo, taky to tak mám. Co naplat. :-(  :-D

48 Bezejmenná Bezejmenná | Web | 30. října 2011 v 15:28 | Reagovat

Rozjezdový šněčí syndrom mám taky. Sedím u počítače, napíšu slovo, při dobré náladě větu. Vypiju kafíčko. Napíšu další slovo a zajdu si udělat ještě čaj... Zjistila jsem ale, že když píšu ručně, tak toho napíšu mnohem víc za krátkou dobu.
Hudba a psaní? Jednu dobu jsem poslouchala u psaní rádio- jakmile začali mluvit, nemohla jsem psát. Navíc to skončilo tak, že tři povídky skončili v koši, když jsem u nich poslouchala rádio.
Většinou u psaní hudbu poslouchám. NEMŮŽE být ale česká- pletou se mi slova. Když už se slovy, tak abych tomu nerozuměla. Mě se nejlíp píše- a pozor, tohle je divný- u sountracků k různým filmům a podobné hudbě, kde se nezpívá. Krásně se mi píše u soundtracku k Eragonovi a nebo k Twilight(a to ten film upřímně nesnáším, soundtrack mají ale skvělej) nebo taky skvělá hudba je od Two steps from hell.

49 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 30. října 2011 v 15:34 | Reagovat

[48]: Soundtracky jsou k psaní skvělý, já jsem zase jednu dobu při psaní zjížděla pořád dokola ten z Pána prstenů. K fantasy ideální. :-)

50 A.S. A.S. | Web | 24. června 2012 v 15:53 | Reagovat

Když se zaseknu u psaní povídky, většinou je to z toho důvodu, že se mi na ní nelíbí něco, co jsem napsala předtím. Takže škrtám, přepisuji a až jsem konečně spokojená, mohu pokračovat dál. Je ovšem jen dobře, že se psaním neživím, protože pak bych oněch vzteklých e-mailů měla kvůli mému ve-li-ce po-ma-lé-mu tempu za chvíli plnou celou schránku 8-)
Jinak při psaní hudbu poslouchám skoro vždy. A za ten čas jsem si již našla různé písně, které navodí tu správnou atmosféru, kterou potřebuji k napsání určitých scén. Je to trochu jako když kreslím a pokouším se správně sladit barvy :-)

51 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 24. června 2012 v 18:19 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama