Výtažek z antropologie novověku (část 1.)

8. června 2011 v 4:19 | Tereza Matoušková |  Postřehy a odbornosti
Pokud bych měla být upřímnější než se hodí, musela bych přiznat, že novověk nikdy nepatřil mezi má oblíbená historická období. Kdyby mě do toho tak trochu neuvrtala spolužačka a kdybych si hledala něco čistě podle svých choutek, volila bych asi antropologii starověku nebo středověku. Každopádně nelituji. Zjistila jsem totiž, jak omezený rámcový obraz jsem o životě lidí v této historické epoše měla a že novověk je novověk asi jenom podle jména.
Rozhodla jsem se tedy, že své čerstvě nabiflované vědomosti předám dál (kecám, je to čistě sobecké opáčko před zkouškou) a vezmu vás na malý výlet do 16., 17., 18. století.

Zdrojem veškerých mých informací jsou materiály z přednášek, které jsem přešrotovala, nadrtila na drobné kousky a slepila do mazlavého knedlíku ve své drahé mozkovně (či chcete-li, abych zůstala věrná názvu článku - extrahovala jsem drobné kousky antropologie, udělala výluh). Každopádně, žádné made in China, made in Temnářka. Snad to bude znát i na kvalitě a článek se vám nerozpadne po prvním čtení.

ČÁST 1.

Období, ve kterém se rozmáhala renesance a humanismus, nám na na střední škole líčily jako okamžik, kdy se začala rozvíjet věda, lidé strkali své zvědavé prsty přes oceán na americký kontinent a díky vynálezu knihtisku se vzdělanost rozšířila i pod doškové střechy. To je do jisté míry pravda, jenomže mince má vždycky dvě strany. Život má víc stran než kostky na dračák.

Když zalovím v paměti a vytáhnu asi nejznámější mýtus o této době, napadne mě asi toto. Chudinky mladé nevěsty, které se musejí vdávat za staré dědky a rodit jim patnáct dětí, o které se musela útrpně starat. Neříkám, že se dívka nemohla provdat za starocha, ale obvyklý věkový rozdíl mezi partnery byl 2-3 roky, tudíž tolik co dnes. Muži se ženili průměrně v 27-28 letech, ženy ve 24-25 letech. Počet členů v domácnosti obvykle nepřesahoval 8 a to ani na vesnici. Musíme si navíc uvědomit, že domácnost zahrnovala všechny lidi bydlící pod jednou střechou, tudíž nejen rodiče a jejich potomky, ale i služebnictvo, další příbuzenstvo a spřízněné osoby.

Pohled na dítě byl v té době zcela odlišný než je dnes. Když zvážíme vysokou dětskou úmrtnost a neustálý boj o vlastní přežití, zákonitě se muselo na dítě pohlížet spíš jako na starost a přítěž, než na radost. Pochopitelně, že dítě znamenalo i nutnou společenskou prestiž (bezdětnost považována za boží trest) a další pracovní sílu, ovšem mít více než tři děti znamenalo pro běžnou rodinu víceméně tragédii.

Za přítěž se považovali i staří lidé. Takže pokud zase uslyšíte kafrat v autobuse nějakou starou bábu, že ta dnešní mládež nemá na stáří ohledy, můžete ji rovnou poslat do raného novověku. Tam se totiž na staré lidi nebrali ohledy skutečně. Žádná úcta, žádné zvláštní postavení, ani systém zabezpečení. Pouze výsměch a urážky. Pokud jste neměli zařízený výměnek, museli jste se spokojit s tím, že budete trpěni na nějakém hospodářství, nebo budete chodit dům od domu jako žebráci.

Také pohled na smrt byl odlišný. Zatímco dnes je skon blízké osoby tragédie, tehdy znamenal pouze přechod do jiného světa, žádný absolutní konec a nebyl tak tabuizován. Dokonce existovali takzvané Ars moriendi (umění umírat), velice oblíbené příručky popisující jak se nejlépe připravit na smrt.

Celý proces umírání a pohřbívání byl spjat s množstvím náboženských a magických rituálů. Bylo nutné svolat celou rodinu, sousedy, přátele a kněze. Místnost ve které umírající ležel se pokud možno vykropila svěcenou vodou a zapálila se zde svíce. Lékař obvykle nebyl přivolán, smrt konstatoval kněz. Kuriózní je, že smrt se neoznamovala jenom lidem, ale i včelám, ptactvu a stromům a v případě, že umřel hospodář i domácím zvířatům, aby se tak zprostila pouta ke svému bývalému majiteli.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Aletwi Elizabeth Aletwi | 8. června 2011 v 5:50 | Reagovat

chudáci starší lidé :-(

2 Sikar Sikar | 8. června 2011 v 7:33 | Reagovat

*Zbystřel a hltavě přečetl*

Heršvec, část první? A zrovna historické téma z období, o němž hodně lidí má právě jen malé ponětí? Plné zajímavých faktů?

Pokračujte, mladá dámo, pokračujte, jsem napjatý jak struna, co bude dál.

3 Lomeril Lomeril | Web | 8. června 2011 v 9:02 | Reagovat

Co se týče tabuizace smrti, slyšela jsem, že v renesanci se odtabuizoval sex a tabuizovala smrt. Jenom dotaz - máš někde cca předpokládanou dobu dožití v téhle době?

4 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 8. června 2011 v 9:19 | Reagovat

[1]: Nejenom staří lidé. Terno to bylo třeba i s těhotnými ženami, uvažuji o tom, že tomu věnuji samostatný článek...

[2]: Děkuji, mistře. :-) Mám nachytaný minimálně ještě jeden článek a v případě úspěchu bych se zaměřila na něco konkrétního, třeba již zmíněné těhotenství. :-)

[3]: O tom bude zmínka příště. Co se týče smrti, vše dost ovlivňovala víra v posmrtný život, která přetrvávala i v renesanci. :-)
Dožití - tak pokud si přežila dvacítku, měla si reálnou možnost dožít se čtyřicítky. Dál už to bylo na konkrétních podmínkách, ve kterých jsi žila, a tvém tuhém kořínku. Čtyřicítka ovšem byla docela reálná. :-)

5 Madeleine Madeleine | E-mail | Web | 8. června 2011 v 9:26 | Reagovat

"Made in Temnářka" a Temnářka má vždycky zálusk na to, aby něco popsala z pohledu, jak se to de fakto normálně nedělá. Nikdy jsem nepochopila, proč musím umět deset tisíc dat místo sociálních podmínek. :-D Bravo a dav si žádá pokračovaní. :-)

6 Sikar Sikar | 8. června 2011 v 9:39 | Reagovat

[4]: Tak bacha, ať ti ten materiál neuteče, abys ho nemusela chytat znova!
(jsou překlepy, na něž se zareagovat prostě musí)

Zrovna těhotenství by mohlo být zajímavé téma.

7 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 8. června 2011 v 10:26 | Reagovat

nadpis pro mě nebyl až tak zajímavý, ale jsem fakt ráda, že jsem si to přečetla! a tím pádem jsem zvědavá i na pokračování =)

8 Daletth Daletth | E-mail | Web | 8. června 2011 v 11:53 | Reagovat

Já právě taky píšu článek o těhotenství, sexu a celkově životě mladých dívek v hlubokém středověku, do série o realismu. Ano, je to z těch důvodů, že zkrátka nesnáším ony scény v knihách, kdy třináctileté holčičky vesele skotačí s třicetiletými muži, pak vysednou obkročmo na koně a celý den stráví v sedle a přiblble se u toho usmívají, načež za devět měsíců porodí to nejzdravější dítě, jaké kdy vidělo svět a culí se dál.
A můžu říct, že některé informace a čísla mě docela překvapily...

9 Katanga Katanga | E-mail | Web | 8. června 2011 v 13:02 | Reagovat

Existuje jen málo věcí z historie, o kterých si s chutí počtu. Vedle pověr a legend je to pak přesně to, co jsi sepsala ty, Temnářko. Životní poměry, způsob života prostých lidí. Ve škole v dějepise se dovíme tak akorát o tom, že byli chudí, byli vražděni, stavěli barikády a tak dál (i když naše dějepisářka je historický nadšenec, takže nám nějaké zajímavosti občas přednese :) ). Takže ač se mi do článku původně moc nechtělo, přečetla jsem, byla jsem nadchnuta a čekám na další díl :)

10 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 8. června 2011 v 14:20 | Reagovat

[7]: :-)

[8]: K sekeře a mastné krví v tvém žaludku se koukám přidala i Daenrys. :-D  :-D  :-D  Tak jako mě to zas až tak v tom příběhu nevadilo, ono chlapi obecně v tomto tápaj. Mně vždycky rozesměje ta jejich představa, jak žena MOCNĚ prožívá okamžik, kdy se do ní chlap vytotoento a ona CÍTÍ každou kapku. Je to prostě to NEJ z celého sexu. (Vůbec se potom nemá potřebu umýt ani utřít, ona je totiž upatlaná ráda a nejlépe, když potom hupsne do KOŽENÝCH kalhot a dalšího půl dne rajtuje na koni. Vyloženě chuťovka, pánové.) Prostě mužský pohled na ženské prožívání sexu a na své posvátné spermie. My koneckonců děláme stejné chyby. V poslední povídce mě polovička upozornila minimálně na dvě taková místa. :-)

Daenrys je prostě trochu přitažená za vlasy... no... Hlavně že tam měl, že těhotné cestují na vozech. Proč asi.

Mimochodem - pokud napíšeš středověk a já novověk, můžeme to potom hodit nějak dohromady a srovnat data. :-P

[9]: Ono problém je ten, že v dějepise se probírá historie. Toto je antropologie. Historie studuje dějinné události a dává je do souvislostí, antropologie studuje přímo člověka jako takového, jeho vývoj a chování. Respektive nejen člověka, ale všech hominidů. :-)

Jsem moc ráda, že se ti článek líbil. :-)

11 KatyRZ KatyRZ | Web | 8. června 2011 v 14:44 | Reagovat

Zajímavé.

12 Daletth Daletth | Web | 8. června 2011 v 17:37 | Reagovat

Tak ono to není jen tou Dany, četla jsem si to i ve více knihách, ale je přitažená za vlasy, s tím souhlasím... A přesně, pak si vleze do těch kožených kalhot a vysedne na koně... :-D Mňam a au.
To, co píšeš je zase jedním z předmětů té části realismu, o níž jsem se vyjádřila tak, že chlapi by potřebovali porod nebo alespoň jednu řáckou menstruaci a ženské pořádný kopanec do koulí. Pak by možná ani jedna strana o té druhé nepsala to, co občas píše... :-D

13 KadetJaina KadetJaina | Web | 8. června 2011 v 17:59 | Reagovat

Zajímavé a poberu klidně i další, člověk si rád přečte něco navíc a dozví se něco o poměrech v dobách (ne)dávných. Vždycky se to k něčemu hodí :-D

14 Dragita Dragita | Web | 8. června 2011 v 19:33 | Reagovat

opravdu zajímavě napsané, překvapil mě věk na vdavky -až 24? :-) rozhodně budu vyhlížet další díl :-D

15 Katanga Katanga | E-mail | Web | 8. června 2011 v 19:53 | Reagovat

[10]: Jsou chvíle, kdy bych raději vedle historických událostí slyšela ve škole i něco o antropologii.. No, chtít můžu. Mám ale aspoň námět na nějakou dobrovolnou četbu.. fú.. další v pořadí na již dlouhém seznamu.. :(

16 Elinor Elinor | E-mail | Web | 8. června 2011 v 20:52 | Reagovat

[8]: budu se těšit :)
Ono by to obecně chtělo nějaký realistický článek o tom, jak to se sexem je, většinu milostných motivů totiž velmi přesně vystihuje "bylo to přesně jako v knížce"

[10]: no už vidím ženskou postavu v určitých podmínkách, jak se hned po aktu shání po koupelně (ideálně tak, aby toho chlapa neurazila)... :D

17 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 9. června 2011 v 2:44 | Reagovat

[13]: Děkuji. :-)

[14]: tak teprve ve chvíli, kdy byli lidé finančně zajištěni. :-)

[16]: To jo, ale kdybych věděla, že potom celé odpoledne strávím na koni, sehnala bych si alespoň sklenici vody a hadřík... :-D

18 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 9. června 2011 v 2:49 | Reagovat

[17]: (či jakoukoliv jinou nádobu)

Ono jde taky o to, že v dobách dávných na rozdíl od fantasy nenosili dámy kožené kalhoty, nejezdili v nich na koni, nemávali mečem atd.. To potom těžko napsat některé věci realisticky. :-)

(V sukni se ti nevytvoří skleník, že jo... :-D Každopádně, jsem narážela spíš na popis prožívání, ale vidím, že hygiena se chytla víc :-D )

19 Elinor Elinor | 9. června 2011 v 6:26 | Reagovat

[17]: spíš bych to viděla na nějaké důkladné umytí se a následné otření v potoce, než se bude vyrážet, které autor přeskočil jako dějově nezajímavé.
Jinak zrovna v tomhle případě mi to jako až tak "mužský" popis sexu nepřišlo, dokonce nemám dojem, že by D. měla předtím, než si zvykla, z "hrátek" s manželem nějaký dobrý pocit.

[18]:řešit podrobněji prožívání by nebylo zrovna nejvhodnější v diskuzi na blogu, do které se mohou zapojit 18-, ta hygiena přece jen zavádí osvětou ze strany zodpovědných autorů. :D :D :D

Ale ad. to, co ženy (ne)dělaly: mohu tě odkázat na ženy typu Mary Read, Ludmily z Poběhlice Kuráž, atp. Osobně by mě zatraceně zajímalo, jak to holky zvládaly s menstruací a ženskými specifiky jako chození na záchod a další, když se vydávaly za muže a ještě ke všemu na lodi, v armádě či na podobných místech. Ale očividně to zvládaly a stejně tak se zvládly chlapům v "jejich oblastech" vyrovnat nebo je překonat. Fakt je, že to znamenalo být "víc chlap než ti chlapi kolem", zrovna u Mary Read s tím nebyl problém a že je ženská prasklo, když jí šel po krku kapitán lodi (neb si myslel, že s ní zahýbá jeho žena a byl to takový pruďas, že bylo lepší přiznat pohlaví :D).

Ale uvědom si, že píšu "ženy", ne "dámy". A že dobrodružný život byl něco, nač měla většina žen nárok pouze jako na cosi pokoutního... rozhodně žádná zábava pro dobře vychované slečinky. :-D

20 ratuska ratuska | Web | 13. června 2011 v 23:58 | Reagovat

Zajímavé počtení :-).

21 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 14. června 2011 v 9:46 | Reagovat

[20]: Dík. :-)

22 Lyra Lyra | Web | 29. ledna 2013 v 19:49 | Reagovat

Podobné články si vážně vychutnávám, poněvadž v nich vždycky najdu informace, které jsem předtím neznala a o nichž se ve škole (minimálně na střední škole) prostě nemluví a člověk si tak musí počkat na vysokou a nebo si je někde najít a přečíst sám, takže děkuji :-) Mimochodem, neznáš nějakou knihu, ve které by byly všechny tyto informace podobně pěkně shrnuty jako v tvém článku a nebo klidně rozepsány do podrobna, ale tak, aby se to dalo číst a nebyla to jen snůška letopočtů a víceméně nicneříkajících žvástů? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama