Jarní úklid

24. března 2012 v 12:04 | Tereza Matoušková
Tento týden jsem se intenzivně věnovala jarnímu úklidu a to nejenom v našem doupěti, ale hlavně v povídkách, novelkách a románech. Při té příležitosti jsem vyšťourala několik rozepsaných kousků, které tichounce čekají v šuplíku, až dokončím Vílí kruhy a vrátím se k jejich maličkosti.

Jelikož jsem měla sdílnou náladu a nějaké ty úryvky jsem posílala tětičce Maglaiz, rozhodla jsem se, že je předložím i vám.

První pochmurná sekvence pochází z příběhu s pracovním názvem "Třináctá", plánovaného prvního dílku z podmořského cyklu. (Ano, příběhy píšu dost halabala, ale co už. :-)) S Vílou Yngith se setkáte i ve Vílích kruzích, kde jako královna Severního hvozdu hraje poměrně důležitou roli. Zde ji zastihneme ve víru války, kdy projíždí Swérem, aby se na jihu setkala s delfskými a swérskými čaroději.

Pod kopyty křupalo listí. Stromy ho shazovaly s pocitem zadostiučení i studu, který jim do dřevěných srdcí zanesl ledový vichr. V téhle podzimní melancholii se ovšem neskrýval žádný klid. I prastaré listnáče slyšely vzdálený hluk boje a teď s obavami hleděly k obzoru. Víla Yngith cválala tímto znepokojeným lesem k jihu. Tam šeptající hvozd ustupoval křovinám a zažloutlé trávě, která nakonec docela převládla. Dál se táhly jenom nekonečné pláně. V tuto chvíli zaručeně pokryté těly, mrtvými druhy, kteří Yngith ještě o posledním slunovratu zvali na skleničku pálenky.

Druhý kousek jsem psala asi dva nebo tři roky zpátky a pochází z verze 2.0 Dnes se neproměňuj, kterou jsem se po dopsání Brány rozhodla koncipovat tak, že bude víc zaměřena na ústřední čtverku, hlavně Femu, který se v první verzi vyloupl někde uprostřed. (… a který tam původně neměl vůbec být, ale ta vtěrka se vlísá všude. :-D)
Tento úryvek v původním textu nenajdete, ale, myslím, že ti kdo četli, budou vědět, oč jde. Hlavním aktérem je Kerdea. Kerdeu znáte, to je v rámci čtverky ta zlá zrzavá paní, co pořád sexuálně obtěžuje nebohého Femoriana, netřeba představovat.
No a trocha podmořského zeměpisu. :-)

Když padla tma, Kerdea to už v salónu pro hosty nevydržela, rozsvítila si pochodeň a vyběhla na dlážděný plácek před palácem. Chvíli přecházela sem a tam, nakonec se nalepila na mříže vstupní brány. Honosné budovy za ní si snily své povrchní snobské sny. Kdoví jestli vůbec truchlily pro svou paní. Starým domům nešlo věřit. Na Kerdeu z nich každopádně přešla určitá tíseň. Zatracený Erigert, zatracený Atalan! Jistě, hledala to děvče také, kdyby ho našla, udělala by z rostimonského konzula svého dlužníka a to se hodilo vždycky. Atalan se ovšem, navzdory prvotnímu nezájmu, pro hledání očividně přímo zapálil. Nebo se mu v lese něco stalo.

Kouzlem si otevřela bránu. Palác rostimonského konzula stál na nízkém vršku nad městem. Za dne by se mohla obdivovat nezměrné mase Rostimonského jezera, které Delfové nazývali Malé moře. Leželo přímo pod ní. Teď před sebou viděla jen tečky městského magického osvětlení. Ponurá podívaná bez veselých obláčků barevného kouře, které se obvykle vznášely z manufaktur jako Zlatá rybka nebo Idiraniny rybí pochoutky, kde se zpracovávaly úlovky z jezera.

Pokud vás zajímá, jak postupuji s avizovanými Vílími kruhy, sledujte moji Facebookovou stránku, kde pravidelně píšu, jak jsem pokročila. (Momentálně se už druhý nebo třetí týden drbu s pátou kapitolou, která je asi 2x-3x delší než předchozí části.)
Tato ukázka se už objevila na Facebooku, ale jelikož vím, že ne každý je napojený na matrix, tak ji šoupnu ještě sem.
Hlavními aktéry Femorian a bůh Kerabrit, kterého si někteří z vás můžou pamatovat z Branou snů.

"Skutečně se nedomnívám, že je zas až tak špatný nápad, proměnit se v rámci maskování před azeskými katy v obrovského plamenného oře, ale myslím, že by bylo vhodné zvolit nějaké méně nápadné zvíře. Přece jenom za zdejší faunou obvykle nevlaje mohutný chvost z ohně a jisker, kterým by nepohrdla ani menší kometa." Femorian se snažil být v rámci možností co nejvíce taktní. Když někomu sedíte na hřbetě a dotyčný je bůh, přičemž plápolá jako pochodeň, nějaké drzosti si odpustíte.
"Tím chceš říct, že ti toto přestrojení nepřijde nenápadné?" podivil se Kerabrit, proměněný v obrovské monstrum se čtyřmi kopyty.
"Tak trochu," připustil Femorian opatrně.
"Naopak, je naprosto dokonalé. Považ. Jsi jedním z nejmocnějších čarodějů Podmoří?"
"Prakticky vzato ano."
"Rozkazuješ drakům, putuješ Prostorem a tykáš si s bohem smrti?"
"Očividně."
"Jsi Lúté?"
"Ano."
"Tak a teď si představ, že jsi obyčejný delfský občan."
"No."
"Schválně, někdo ti řekne, že krajem projede čaroděj, pán draků, vládce Prostoru a tak dál. Co bys čekal? Že pojede na obyčejné herce, nebo..." Kerabrit protáhl poslední slabiku a významně významně se odmlčel. "...na monumentálním a děsuplném mluvícím hřebci, kterému šlehají z nozder plameny?!"

Snad jsem vás dostatečně navnadila, jdu se vrátit k práci, ať z těch občasných štěků nakonec vznikne něco ucelenějšího.

Všem, kteří se do Podmoří rádi vrací, děkuji za podporu a za pomoc s šířením Hladových přání. (Recenze, ohlasy, nebo jen zmínky...) To vše naprosto reálně pomáhá na svět dalším podmořským eskapádám.

Nesmím zapomenout ani na výrobce kávy a zeleného čaje, bez nich bych se zbláznila.

Temnářka
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Matthias Matthias | E-mail | Web | 24. března 2012 v 12:23 | Reagovat

nejni zač

2 Ebolin Ebolin | Web | 24. března 2012 v 12:54 | Reagovat

Vždyť taky tento týden přišlo jaro :D A ten úklid, to k tomu patří ;-) :-P

3 Ebolin Ebolin | Web | 24. března 2012 v 12:58 | Reagovat

Jinak, děkuji za dodatek informací ;-)
Tvůj styl psaní se mi strašně líbí. Píšeš odvážně, poutavě, postavy jsou takové "normální" (jako že nejsou dokonalé, odstrčené, tiché, ... ;-)) a prostě ten příběh, nádherně vymyšlené :-)
Také je na knize znát, že studuješ biologii ;-)
A na VÍLÍ KRUHY se moc těším :-)

A mimochodem - konečně můžu hlasovat v anketě třetím bodíkem 8-)

4 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | Web | 24. března 2012 v 19:09 | Reagovat

Hlasoval jsem v anketě ;-) Hladová přání jsem četl a i když tvůj svět není úplně to pravé co by člověk jako já hledal, styl tvého psaní to vyvážil. Hladová přání je zajímavá kniha a  mě celkem překvapila. Určitě si dřív a nebo později pořídím i jiné příběhy z Podmoří (každopádně až to přijde tak se doufám domluvíme na autogramu) Na tvé Vílí kruhy jsem hodně zvědavej. Přeji ti s nimi mnoho zdaru.

5 Polgara Polgara | Web | 24. března 2012 v 19:10 | Reagovat

Pobavila mě tetička Maglaiz, to jsem se pak po zbytek článek řehnila a ani pořádně nevím čemu. :-D Úryvek navnadil, ale takhle to utnout? To se dělá? :-P

6 vivienne vivienne | Web | 24. března 2012 v 20:50 | Reagovat

Teď jsi mi zvedla o 100% náladu. Ukázky jsou povedené, myslím, že se máme do budoucna na co těšit :-D

7 Faira Faira | Web | 24. března 2012 v 21:39 | Reagovat

Tak ten poslední kousek je perfektní :D

8 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 24. března 2012 v 23:37 | Reagovat

[1]: :-)

[2]:[3]: Moc dík, těším se na recenzi. :-)

[4]: Děkuji. :-)

[5]: Bohužel, zbytek až v knížce nebo nějaké další ukázce. :-)

[6]: Dík. :-)

[7]: Děkuji. :-D

9 Ebolin Ebolin | Web | 25. března 2012 v 11:35 | Reagovat
10 Lady Diabolus Mortem Lady Diabolus Mortem | Web | 25. března 2012 v 16:29 | Reagovat

Ta poslední ukázka vypadá skvěle! ^_^ Měla bych asi zase začít šetřit. To mi připomíná, ještě nemám ty ostatní! Kriste, moje výdaje za knihy se jaksi zvyšují. Asi půjdu dělat psí oči na rodiče.
No nic, přeju hodně štěstí s těmi Vílími kruhy ! ^_^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama