Má cenu vydávat knihu vlastním nákladem?

3. dubna 2012 v 4:43 | Tereza Matoušková |  Fantasy a tvůrčí psaní

Slasti a strasti publikace vlastním nákladem jsem psala přibližně před rokem v článku "Jak vydat knížku na vlastní náklady?". S téměř ročním odstupem jsem se rozhodla k tomuto tématu vrátit. Přivedl mě k tomu rozhovor s Rudolfem z Falknova na Srdci blogu.

Na vydávání knížek vlastní nákladem skutečně není nic špatného. Kolik autorů začínalo se samizdatem a až postupně se propracovalo k nakladateli? Kolik si takto vydává knížky hlavně pro radost svou a svých bližních jako Rudolf?

Není třeba ale zastírat, že se nad tímto způsobem publikace vznáší jistý černý mrak. Živí ho zejména tyto čtyři tovární komíny.

1. Redakční práce


Když vám knížku přijme oficiální nakladatelství, je vám taky přidělen redaktor (v případě one-man-show se toho chopí přímo vydavatel), který má za úkol s vámi na rukopisu pracovat. Pravděpodobně to bude znamenat, že se vám vaše dítko brzy vrátí víc červené než černé a možná i plné poznámek, co máte upravit.
Už vidím, jak se jistá část naší literárně tvůrčí komunity chytá za hlavu a častuje redaktora velmi peprnými výrazy.
Klid, lidi.
Rukopis není Bible. (Ta si zajisté taky ve svých začátcích prošla lecjakými úprav... no, nezabíhejme do náboženských otázek.)

Co chci říct, je to, že redakční práce je obvykle to, co knihám vydaných vlastním nákladem chybí. Ono je občas požehnání, když to nevypadá tak, že to po sobě autor ani nečetl. Nemluvím teď o logice příběhu a hluchých sekvencích, spíš o překlepech, opakujících se slovech a mnohdy i gramatických chybách. Stylistické neobratnosti příběhu taky nepřidají. Těžko potom konkurovat ostatním profesionálně zpracovaným knihám na trhu.

Nevím tedy, jak kvalitní služby teď nabízejí samizdatová nakladatelství a jak se to za tu dobu, co takto nepublikuji posunulo. Ale stačí, aby čtenář narazil na jednu-dvě takto odbyté knihy a začne být ke knížkám publikovaným na vlastní pěst značně nedůvěřivý.

Já sama jsem svého času své dva vlastní náklady spíš považovala za způsob, jak čtenáři zpříjemnit louskání knihy tím, že nebude muset vejrat do počítače. Jinak je úroveň vyčištění textu přibližně stejná jako u povídek tady na blogu. (Snažím se být pečlivá, ale nobody is perfect)

2. Distribuce


O distribuci už mluvil Rudolf, takže ho klidně můžu citovat: "Rozesílám výtisky veřejným knihovnám, nabízím je do knihkupectví, atd. Někde knihy koupí, někde vezmou do komise a někde vůbec ne. Pár kousků mám v internetových bazarech. Je to takové celkem vyčerpávající otáčení. Někdy slaví úspěch, jindy ostrouhám."

Takhle nějak to opravdu funguje, aspoň co jsem si zkusila já. Další možnosti, a to tam Rudy, tuším, taky někde zmiňuje, je, prodávat knížku přes svůj web. Aby to mělo vůbec nějaký smysl, musí to být zatraceně dobře navštěvovaný web (v rámci těch literárních, porno a bulvár nechme stranou). A když už máte zatraceně dobře navštěvovaný web, máte pravděpodobně i čtenářskou základnu a když máte čtenářskou základnu, je pravděpodobné, že se vaše knihy budou v jistém měřítku prodávat. Je zapotřebí v takové případě samizdat?

Pro srovnání, jak to funguje při vydání v nakladatelství: Veřejné knihovny si knížku odkoupí, pokud o ni je v daném regionu zájem (mnohdy stačí jeden věrný fanda :-)), o to, aby byla knížka v knihkupectví se starají distributoři. Konečné slovo mají zajisté knihkupci, ale i ti spíš vezmou knížku od nakladatele než samizdat bez značky a bez záruky. Není zas až tak neobvyklé, že si autor nějaké ty výtisky odkoupí a prodává je na vlastní pěst po akcích.

Pro představu oficiálně vydaných Hladových přání jsem za jeden měsíc vlastně prodala dvakrát tolik, než samizdatu Dnes se neproměňuj za tři roky. Když tedy sečtu to, co se prodalo u nakladatele, s tím co jsem oběhala sama.

Ještě nějaký důkaz místo slibů?


3. Zpracování versus cena


Hladová přání mají sice velmi malý úsporný formát, jenomže oproti tomu, co mi dorazilo třeba z Nové Formy, je to stále nebe a dudy. (No, dobře, Knihovnička se snaží o jistou profesionalitu a je to docela znát.)

Ta obálka, to zpracování ilustrací, ten papír, prostě... Vidíte výrobek. Ne polotovar.

Ono, když se vám čtyřistastránková bichle za několik stovek jako je Branou snů po jedno čtení rozletí, protože je to prostě špatně udělaná vazba, tak máte naprosto oprávněně chuť zakousnout nejen toho, kdo tu knížku slepil dohromady, ale hlavně toho, kdo vám ji prodal. Což je v tomto případě autor sám.

Schválně koupíte si potom ještě někdy takovou knihu přes internet, z webovek jako je Stahuj knihy? Když to stojí víceméně stejně jako profesionálně zpracovaná knížka z nakladatelství? Kdo by se vám divil, když ne.

4. Cejch samizdatu


Tohle všechno dohromady vytváří ono nevalné veřejné povědomí o samizdatových titulech - nízká kvalita obsahu, nevalná úroveň formy a nedostupnost. Ruku na srdce, i já si v případě, že se někdo na literárním fóru chlubí první knížkou, první dohledávám nakladatelství a uznale kývám, až když zjistím, že je to přes oficiální. Což pochopitelně škodí hlavně autorům, kteří si dokáží všechno oběhat na vlastní pěst a i bez nakladatele za zády dokáží vytvořit profesionálně vyhlížející titul, který se čte sám.

Já osobně se asi určité spjatosti s tímto způsobem vydávání ještě pár let nezbavím. Možná i pro tom, že si stojím za tím, že má tento způsob publikace své opodstatnění, protože mě samotné to přes všechna úskalí pomohlo a do jisté míry to propaguji.


"Hladová přání... to sis vydala sama, ne?"
"Ne, to je oficiálně. Sama jsem si vydávala to předtím a zjistila jsem, že to pro mě takto nemá význam."
(Výraz typu - no, vidíš.) "Nemá."
"Ale pro začínající autory je to fajn možnost, jak si vybudovat čtenářskou základnu. Nebo pokud chce člověk vytisknou pár výtisků pro známé nebo pro úzkou skupinu čtenářů."
"To asi jo..."

Má to tedy cenu?

Přeberte si to po svém,

Temnářka


 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 3. dubna 2012 v 5:35 | Reagovat

Sbírám tyhle cenné střípky informací (v tvém případě střepy) o vydávání, a jen doufám, že mi k něčemu  někdy budou :)

2 matt matt | E-mail | Web | 3. dubna 2012 v 11:38 | Reagovat

No a nebere to nakladatel jako jisté +, když si autor vydal něco vlastním nákladem, jakože má ambice a zkušenosti?

3 Arvari Arvari | E-mail | Web | 3. dubna 2012 v 11:48 | Reagovat

Hm, teď mám chuť jít se zahrabat pět kilometrů pod zem, no fakt. I když jsem takovej strašnej perfekcionista, že se chystám naučit se i interpunkci, jen abych měla aspoň nepatrnou naději, že když si něco vydám sama, bude v tom co nejmenší množství chyb. Narvu to několika lidem, aby si to přečetli a pomohli mi odstranit překlepy, všechny upozorním na to, že chci, aby byli upřímný, hluchý místa taky zkusím nějak pofackovat... No. A stejně mám teď po tom článku pocit, že bych se měla poohlídnout po nakladatelství. No jo, ale když tu moji mikronovelku s pracovním názvem 'Buznička' by stejně nikdo nevydal. Na to je moc povrchní, moc sprostá a moc gay. :-D

4 matt matt | E-mail | Web | 3. dubna 2012 v 12:10 | Reagovat

[3]: Kdepak, takový věci se dneska čtou...

Lidi mají rádi, když se mluví sprostě, když je tam sadomaso a gay...

5 Lady Diabolus Mortem Lady Diabolus Mortem | Web | 3. dubna 2012 v 20:36 | Reagovat

O vydávání vlastním nákladem jsem taky přemýšlela. Teď jsem se konečně rozepsala, konečně mi to jde! A rodiče mi tuhle variantu vřele doporučili. I když mám ještě jestou naději, že by to nějaké nakladatelství vzalo. Ale to je daleko.

6 Arvari Arvari | E-mail | Web | 4. dubna 2012 v 19:17 | Reagovat

[4]: Hm, tak to je průšvih, sadomaso tam není... :-D

7 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | Web | 4. dubna 2012 v 20:11 | Reagovat

Přijde na to, co který pisálek považuje za prioritu. Určitě to cenu má,... alespoň pro jedince a pokud takto vydaná kniha osloví větší okruh lidí tak pro autora jedině dobře :-)
V podstatě jsi napsala vše tak jak to je. Tvůj článek je otázkou a zároveň i jistou odpovědí.

8 vivienne vivienne | Web | 4. dubna 2012 v 20:56 | Reagovat

Jak to tak čtu, čím dál tím více propadám dojmu, že touto etapou by si měl asi projít každý pisálek ...

9 Lukáš Lukáš | Web | 5. dubna 2012 v 11:17 | Reagovat

Na vaši otázku zda-li má smysl vydávat knihu vlastním nákladem odpovím velice pregnantně: ano má.

Ze zkušenosti vím, že já osobně bych se své knihy jinak nedočkal , protože světem vládne komerce a tak tedy bych neměl šanci.

10 Arcana Arcana | Web | 8. dubna 2012 v 16:00 | Reagovat

,,Cejch" samizdatu? ,,Nízká kvalita"? To jako že když v době cenzur největší česká esa vydávala natajno samizdaty, jejich tituly se vyznačovaly nízkou kvalitou? A proto mají samonáklady, jak se jim říká dnes, mají ,,cejch šaptně napsané knihy"?
Tak to pardón...

11 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 9. dubna 2012 v 2:27 | Reagovat

[1]: :-)

[2]: No, právě. :-) Ale jak kdy. :-|

[3]: Já si myslím, že bys to měla aspoň zkusit. :-)

[5]: :-)

[7]: Dík. :-)

[8]: Možná ano. :-)

[9]: :-)

[10]: Nevšimla jsem si, že bych v článku mluvila o době cenzury a českých esech, to je myslím docela něco jiného. Psala jsem o současnosti, kdy žádná cenzura neexistuje a začínajících autorech, kteří využívají služeb jako je Knihovnička. Myslím, že důvody, proč je na takto vydané knihy momentálně nahlíženo, tak jak je nahlíženo, jsem tam vypsala jasně. Takže souvislost, ve které mě tu pardónuješ dost dobře nechápu. :-)

12 Arcana Arcana | Web | 10. dubna 2012 v 0:46 | Reagovat

[11]: Když se řekne samizdat, okamžitě si vybavím právě tuhle dobu. Vím že mluvíš o dnešních dobách, nikoho jsem ale neslyšela říkat ,,samizdat" (a nejsem si vědoma toho, že by samonáklad nesl nějaký cejch)

13 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 10. dubna 2012 v 2:47 | Reagovat

[12]: Prezentuji zde svou zkušenost, takže je dost dobře možné, že máš jinou... to nemůžu vědět.
Předsudky vůči knihám vydaným vlastním nákladem ale já osobně vnímám dost silně, ať už na literárních fórech nebo mezi spisovateli.

14 Arcana Arcana | Web | 10. dubna 2012 v 22:30 | Reagovat

[13]: Vážně? To je dost špatné, nechápu proč by knihy ze samonákladu měli být výrazně horší. Jo, chápu možné námitky, ale proč?
No nic, snad se to časem srovná :-) (A nebudeš muset vysvětlovat že né, opravdu to není brak)

15 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 10. dubna 2012 v 23:43 | Reagovat

[14]: Klasický argument je, že v dnešní době tak může publikovat každý a že zde není přirozený výběr jako u oficiálně vydaných knih...
Tak jediný způsob, jak zjistit, co je brak a co ne, je knížku si přečíst... to bez toho autor čtenáři těžko vysvětlí. :-D

16 Lennroe Lennroe | Web | 13. dubna 2012 v 21:51 | Reagovat

[12]: Ale jo, cejch je tu velký, i já osobně, která za knížky dost utratím a zdaleka si nevybírám jen ty co májí v každé knihovně a knihkupectví, bych si knihu vydanou samonákladem nekoupila, pokud by  mi ji někdo důvěryhodný přímo nedoporučil. Mohou za to především autoři, kteří mají více peněz než soudnosti. Ti pak kazí pověst i těm, kteří nechtějí vydat knihu samonákladem proto, že by ji nikdo neotiskl, ale třeba proto, že do ní nechtějí nijak zasahovat nebo proto, že jim nevyhovuje spolupráce s nakladatelstvím.
A samizdat se používá docela běžně i teď to jen my stále školou povinní to máme takhle propojené...

17 petite wedding gowns petite wedding gowns | E-mail | Web | 14. ledna 2013 v 10:20 | Reagovat

Hi, I would like to link to your site. I love it. I thought I would ask first.
http://www.askdresses.org/wedding-dresses.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama