Sníh, který nestudí, aneb sny o našich hrdinech

7. května 2012 v 19:47 | Tereza Matoušková |  Fantasy a tvůrčí psaní
Včera jsem se vás na Facebooku ptala, jestli se vám někdy zdává o vašich literárních hrdinech. Jelikož jsem otázku omylem umístila jak na fanpage, tak na osobní stránku, sešlo se mi poměrně velké množství odpovědí. Obvykle jste odpovídali, že sny jsou pro vás spíš zdrojem inspirace a mnozí z vás postavili děj svých povídek nebo románů právě na nějaké snové vizi. O stávajících hrdinech už se mým píšícím přátelům a čtenářům asi zas až tak často nezdá, obvykle jenom v případech, kdy intenzivně pracují na nějakém delším literárním celku.

Taktéž jste projevili zájem o to, abych vám povyprávěla sen, který se mi předevčírem zdál o Femorianovi a Kerdee. Není to nic tak šíleně šíleného jako Atalan a salát z jeho vlastních prstů, ten prostě stojí na piedestalu vší magořiny, ale Atalan je prostě Atalan.
Teď si dáme trochu té rytířské romantiky a na závěr si zasoutěžíme.

Femorian a Kerdea, ilustrace z Hladových přání od Aleny Kubíkové

Abych vás uvedla do dějinných souvislostí. Poslední asi měsíc nebo měsíc a půl jsem pracovala na dějové lince Vílích kruhů s Femou a Kerdeou (a Kerabritem). Asi před dvěma týdny jsem dopsala kapitolu číslo sedm a vrátila se k šestce, kde otěže přebírá Ladona. Na jednu stranu je příjemným osvěžením psát příběh nějakou dobu z pohledu jiné osoby, ale na druhou se vám tak trochu stýská. Míra stesku později úměrně rostla času, který jsem musela trávit nad urgentnějšími povinnostmi, kdy mi na Kruhy nezbyla víc než půlhodinka denně a mnohdy ani to ne.

Sny s mými hrdiny se mi zdají obvykle tehdy, když delší dobu nepíšu, protože není čas. Tlak, který se mi v palici naskládá, se potom ventiluje v podobě snu.

Stejně jako začátek každého snu, i tento halí mlha. Pamatuji si, že jsem ocitla v kůži Kerdey a pravděpodobně jsem řešila něco důležitého, pravděpodobně v tom byli zahrnuti nějací nemrtví, politika, intriky, knihy, pouta a biče, aspoň usuzuji podle čarodějčiných obvyklých zájmů a koníčků. Tyto peripetie ji tedy dovedly až do zasněženého lesa na upátí velmi podivné strmé hory, na jejímž vrcholu stál rozlehlý pozdně středověký hrad.

Tam na mě taky čekal Femorian v celé své modrovlasé kráse. Začala jsem mu překotně sdělovat všechny politické novinky, události ve světě a líčila jsem mu vlastní plány. Zřejmě jsme se zničehonic mezi řečí přemístila do toho hradu na kopci, proč to se mě neptejte, to se tak občas jednomu přihodí, že jo. Každopádně v příští chvíli sen zmutoval víc než černobylská veverka a já se stala panem Femorianem, který se brodí závějemi za svou milou Kerdeou, která je jako správná dáma v romance zavřená na hradě a vyšívá květinové vzory do nejjemnější... zombie.

Neptejte se mě proč, jsem si nevyvolal (Ano, proběhla stejná snová transformace pohlaví, jako v případě Atalana.) draka nebo se nahoru nepřemístil, když jsem jedním z nejmocnějších čarodějů Podmoří. Pravděpodobně smysl pro dramatičnost a hlavně zdravý životní styl plný pohybu, že jo.
Snová surrealita ovšem jednu výhodu měla. Sníh se neroztápěl, nestudil a hlavně měl velmi unikátní konzistenci, takže ve chvíli, kdy jsem lezl po té zasněžené skalní stěně (očividně pro sněžnou pokrývku platily i jiné gravitační zákony), vždycky se stlačil a sloužil mi jako slušná opora.

Takto jsem se vyškrábal až na první nádvoří. Kerdea samozřejmě nikde, zato tu pobíhala spousta podivínů v karnevalových kostýmech, trochu to připomínalo scénu z nějaké temně laděné fantasy nebo hororu. Než jsem se stačil rozhlédnout a najít možnou skulinu, kterou by šlo proklouznout ven, do cesty se mi postavilo individuum, které ze všeho nejvíce připomínalo filmového Snapea v šatech Nevillovy babičky.

Musíte uznat, že v momentě, kdy se probijete na pohádkový hrad a místo vaší přítelkyně tu na vás čeká transverstita s hákovitým nosem je nejvhodnější okamžik probudit se.



Co vy? Zdálo se vám někdy něco podobného?

Jaké máte z podobných snů pocity? Pro mě je třeba projekce do hrdiny podobný pocit jako snové létání. Je v tom určitý druh uvolnění, přece jenom v reálu si musíte držet od svých postav profesní odstup, což ve snu není možné.

Vyhlašuji menší soutěž - kdo sepíše svůj snový zážitek s literární postavou a zveřejní ho na svém blogu nebo mi ho pošle na mail, má u mě 30% slevu na Hladová přání.
Samozřejmě se můžete zapojit, i když Hladová přání už máte a slevy nevyužijete, budu jen ráda, protože...

Jsem prostě zvědavá,

Temnářka
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Mňoukla&vymňoukla Mňoukla&vymňoukla | Web | 7. května 2012 v 20:38 | Reagovat

Ráda se zapojím :D Ale budu si muset vzpomenout, co přesně se mi o Níe zdálo...

2 Aidrien Assagir Aidrien Assagir | E-mail | Web | 7. května 2012 v 21:17 | Reagovat

Mě se o mých hrdinech ještě nezdálo. :D  :D  :D

3 Septima Severa Septima Severa | Web | 7. května 2012 v 22:00 | Reagovat

Ehm, pro zdraví své (i když to psychické je dávno v tahu) a zdraví všech okolo bych tak neomalenou věc, jako je ZVEŘEJNIT svou povídku ze sna, raději nedělala. Nejen že bych tím měla jednosměrnou letenku do nejbližší psychiatrické léčebny blokovanou, ale ještě by se mi na paty pověsila policie. To by byl fakt dosti nepříjemný zážitek :-D

4 tarpantua tarpantua | E-mail | Web | 7. května 2012 v 22:57 | Reagovat

Škoda, že jsi se, Femoriane, nedostal za Kardeou. :-D  Určitě by to pěkně zajiskřilo. :-P

5 tarpantua tarpantua | E-mail | Web | 7. května 2012 v 23:41 | Reagovat

Kerdea*  Promiň :-x   Teď koukám na fb a propadám se studem :-D

6 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 7. května 2012 v 23:46 | Reagovat

[1]: Tak šup, šup, vzpomenout a sepsat. :-)

[2]: Hele, jak znám tvoje hrdiny, tak bych ti to ani nepřála. :-D

[3]: Nebuď srab! :-D (Ale pokud je to fakt taková magořina, tak se začínám bát! :-D).

[4]: Tak vzhledem k tomu, že jsem staré... a byl to můj sen... tak možná víc než to. :-D

[5]: Ono to právě plete hodně lidí, tak si mi akorát připomněla, že na to mám upozornit. Jinak v pohodě, všichni ví, o koho jde i tak. :-D

7 Eriu Eriu | 7. května 2012 v 23:47 | Reagovat

Teda, že jsem byla ve snu muž, to se mi stalo víckrát, ale jestli byl nějaký takový zážitek literární... Vím, že jsem se brodila řekou a pobíhala po polorozpadlých domech, případně byla svědkem fingované sebevraždy svého bývalého (následovalo dost traumatizující probuzení s pocitem, že je mrtvý), minule jsem ve snu našla v parku tašky, které jsem tam nechala v nějakém minulém snu a pak na ně zapomněla, byly v nich vesměs blbosti typu větve na vánoční výzdobu a natáčky, ale že by se mi zdálo o literárních postavách... To ti teda nevím. Zkusím nad tím zapřemýšlet :-D

Vlastně jsem nedávno vyprodukovala jednu povídku na základě hodně, hodně hodně starého snu, takže také opačný postup :-)

8 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 7. května 2012 v 23:51 | Reagovat

[7]: Ten opačný postup je právě o hodně častější.
I když mě se o nic začalo zdávat až asi po sedmi-osmi letech po jejich stvoření. Takže možná to vyžaduje delší soužití. :-)

9 Eriu Eriu | 8. května 2012 v 0:07 | Reagovat

Když já vůbec mám jen minimum kompenzačních snů, o nichž bych věděla. Místo toho, aby se mi zdálo něco lechtivého, drží mě ve snu můj milý za ruku.

Ne, kecám! To už je ale spoustu let zpátky. Seděla jsem na svahu, pode mnou šla má armáda (ke které jsem přišla poněkud nedobrovolně, ale někdo musel v zemi udělat pořádek) a svému podřízenému tiskla na krk nůž s výhrůžkou, že jestli mi bude rozvracet mé lidi, tak ho podřežu. A bylo to v budoucnosti něčeho, co jsem měla tehdy rozepsané. Asi jsem tehdy byla dost ve stresu :-D

10 KatyRZ KatyRZ | Web | 8. května 2012 v 8:59 | Reagovat

Člověče možná, že se mi něco z mého světa i zdálo, v době kdy jsem intenzivně pracovala na románu. Teď přeskakuju z povídky k povídce a už to není takové.

Nedávno jsem se ale vzbudila z jednoho sna s pocitem, že tohle vážně musím napsat... Mám díky tomu schované tři stránky textu z nového světa a s novou hrdinkou... A ne že by to bylo tak světoborné, ale rozhodně je to něco, co bych já nevymyslela.

11 Skřítek Skřítek | Web | 8. května 2012 v 10:15 | Reagovat

Mně se o Niovi nezdálo a je mi to trochu líto. :-D Protože ale ještě nenabyl úplné podoby, jsem trochu ráda, i když vidět jeho tetování zblízka bych vážně chtěla (když ho totiž nakreslím já, tak je z toho akorát tak čmáranice).
Když o tom tak přemýšlím, nezdálo se mi o žádné postavě, kterou jsem stvořila. Ale klidně můžu napsat sen z prázdnin, kdy se mi zdálo o mým učiteli fyziky, jak mu po hlavě leze pavouk. :-D

12 Septima Severa Septima Severa | Web | 8. května 2012 v 12:14 | Reagovat

[6]: Magořina? Člověče, znáš vůbec význam slova magořina? :-D já jsem - jak říkal Anderson - psychopat :-D :-D

13 Lady Diabolus Lady Diabolus | Web | 8. května 2012 v 12:32 | Reagovat

Páni, to si budu muset vzpomenout. :D Ale tyhle sny se mi občas zdají. Ale většinou to jsou povídky, které si nechávám později pro sebe a nějak je... nenapíšu.
Ale vlastně je tu jedna, co píšu teď a minulý týden... Rozhodně něco sepíšu, i když Hladová přání už mám. :D :)

14 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 8. května 2012 v 14:13 | Reagovat

[10]: To zní zajímavě, už se těším. :-)

[11]: Ano! Krvelačné sny o učítelích, to je ono! :D :-D :-D

[12]: :-D

[13]: Budu se těšit, potom odkaz sem. :-)

15 Storycollector Storycollector | Web | 8. května 2012 v 17:31 | Reagovat

To bych mohla něco sepsat nebo ti aspoň poslat to, co už je napsané. Už na střední jsem sepsala příběh, který jsem zkombinovala z několika mých snů. :-D

16 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 8. května 2012 v 18:03 | Reagovat

Zas tak často nepíšu a když už, tak je to něco krátkého, takže se mi o vlastních literárních postavách nezdá. Ale jinak se mi zdává kopa snů od naprostých nesmyslů až po příběhy se složitou zápletků. Už jsem se pod rouškou noci utkala v bitvě se skřety, utíkala před německými vojáky, které jsem pak přelstila tím, že jsem dělala, že jsem Němka, nebo jsem uměla starodávné jazyky a číst runy. Můj poslední sen se odehrával ve středověku a neváhala jsem zde použít dýku. Nejvtipnější na tom bylo, že já i moje drahá polovička jsme na sobě měli kostýmy, které používáme při vystoupení se šermem :-D

17 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 9. května 2012 v 19:30 | Reagovat

Mne se zdálo o Ivorym i o Enysovi, ale bohužel si nepamatuju co... :-)
nicméně jsem tebou asi nějak nakažená, nebo se moc těšim na poslední Praktiky, protože jsem místo "Teď si dáme trochu té rytířské romantiky a na závěr si zasoutěžíme." četla něco úplně jiného :-D

18 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 9. května 2012 v 22:10 | Reagovat

[15]: :-)

[16]: Šermuješ? :-) Dokonalý koníček. :-)

[17]: Nějaká ta povídka s Femou bude snad už brzy, i když ne do SPvP z ty se mi přetransformovaly ve Vílí kruhy... ale ty snad taky brzo budou. :-D

19 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 10. května 2012 v 18:25 | Reagovat

[18]: Tak nějak by se to dalo říct, i když já spíše tančím, někdy jakože hraju, šerm jen tak, když je na tréninku volná chvíle :-)

20 Lady Diabolus Lady Diabolus | Web | 12. května 2012 v 11:04 | Reagovat

Zdravím, článek je dokončen. Přiznávám, že jsem měla našlápnuto na sáhodlouhou úvahu... :-D
http://diabolus.blog.cz/1205/dreams-as-a-gateway-to-our-personal-fantasies

21 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 12. května 2012 v 15:22 | Reagovat

[20]: Jde se číst. :-)

22 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 14. května 2012 v 18:14 | Reagovat

[16]: němce mi nepřipomínej, já měla ve snu sbalené kufry do koncentráku. Jen nevím z jakého důvopdu se do něj jelo obdobou pendolína a já si s sebou tahala křečka i panenku Chouchou z dětství.

O postavách z mých literárních pseudovýtvorů se mi naštěstí nezdálo, ale zdálo se mi o mé vymyšlené postavě Otmě, jenž není nikde úplně zvěčněná. byla jsem v její kůži, běhala po Praze, kde se vylodili Polynésané a chytli nějakou střevní chřipku, pak plavala s pár lidma ve vodě, chtěli sme se dostat k jeřábu, kteřý vlastnili ti Zlí. V noci jsme pozorovali kometu a pak jsem šla v červených šatech za bohatou mamkou na velkou loď, abych jí dělala doprovod. :D

23 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 14. května 2012 v 19:03 | Reagovat

[22]: Taky dobré. :-D

24 Norrora Norrora | Web | 16. března 2014 v 12:42 | Reagovat

"Teď si dáme trochu té rytířské romantiky a na závěr si zasoutěžíme."
Protože tě tnám, tak jsem to četla jako "zasouložíme". :-D

25 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 16. března 2014 v 17:43 | Reagovat

[24]: Co není, může být. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama