O recenzování – díl 2. Čtenář – tvor ovlivnitelný

28. června 2012 v 13:51 | Tereza Matoušková |  Fantasy a tvůrčí psaní
Stalo se vám někdy, že vám zaujala knížka a rozhodli jste se, že si ji koupíte, ale na poslední chvíli vás odradila nepříliš pochvalná recenze? Nebo naopak, že jste se nějakému titulu vyhýbali a až salva pochvalných hodnocení vás přinutila se skeptickým výrazem zalovit v peněžence? Možná spíše ten druhý případ, když už si někoho titul zaujme s tím, že ho chce, tak si i po nepěkné kritice většinou řekne: "No co... Zkusím to, třeba má jenom recenzent odlišný vkus, jedna recenze přece ještě nic neznamená."
Nebo se pletu?

Předchozí díl věnovaný knižním blogům naleznete zde.

Když mi bylo třináct nebo čtrnáct, pamatuji si, že jsem si vybírala knížky podle recenzí v časopise Pevnost. V té době to pro mě byl asi nejdostupnější zdroj informací. Takto jsem se dostal k mnoha kvalitním titulům (Čaroděj Zeměmoří, Zlomený meč, Vládce vlků...), ale taktéž redaktorská hodnocení tehdy dokázala značně ovlivnit můj náhled na knihu. Pokud byla kniha hodnocena 80-100% a já v ní přesto nacházela nedostatky (Zaklínač), pořád jsem si při čtení mumlala mantru "ale přece to bylo hodnoceno tak dobře".

Později jsem pochopila, že ani sebelepší recenzent nedokáže knihu zhodnotit stoprocentně objektivně. Vždycky zde hraje roli osobní náhled na danou věc a dva lidé mohou knihu zkritizovat naprosto odlišně - co jeden vidí jako plus, druhý jako mínus. Ani stovka kladných recenzí vám nezaručí, že titul právě sedne právě vám. No a naopak, třeba ta úděsná sračka na dně literární latríny je přesně vaším šálkem kávy.
Co rozhoduje o to, jestli se vám knížka bude líbit nebo ne?
Správná konstelace hvězd?
Jste nebo nejste spřízněná duše s autorem?
Je to sranda, která právě vám sedne, nebo máte odlišný smysl pro humor?
Jste průdérní? Nebo sexuchtiví?
Máte přílišná očekávání? Nebo žádná?
Co takhle skryté trauma z dětství, které vám knížka připomene a vám se proto nebude líbit, přesto, že k tomu nebudete moci najít zjevný důvod. Nebo se naopak lépe vcítíte do hrdinů, protože jste si prošli tím samým?

Jakou váhu tedy potom přikládat náhledu lidí, kteří vám nevidí do hlavy a kterým nevidíte do hlavy vy?

Ehm... No, v prvé řadě je třeba podotknout, že i literatura má svá měřítka, podle kterých jde knihu jakžtakž s jistým odstupem zhodnotit, ať už se vám osobně líbila nebo ne. Stylistická úroveň, logika příběhu, propracovanost a uvěřitelnost charakterů, dialogy. Třeba. Druhým dechem je ale nutno dodat, že existují čtenářsky oblíbené tituly, které očima náročného knihomola nesplňují ani jedno, přesto mají své kouzlo. (Nebo zatraceně dobrou reklamu.)
Na kolik literárních perel padá na regálu prach?

Funkce recenze je vzhledem k tomu kolik knih u nás vychází naprosto nedocenitelná. Jak jinak se čtenář v tom kvantu titulů zorientuje? Podle žánrového zařazení? Zajisté, pokud knihkupci knihu zařadí správně. Podle obálek? Mnohdy zavádějící. Podle anotací? Hmmm, mohlo by být. Přečte si úryvek? Jasně! (Knihu přitom ohmatá a ožužlá do té míry, že už si ji nikdo jiný nekoupí.)
To je všechno moc hezké, ale kolik z nás má čas trávit celé odpoledne v knihkupectví před regálem s oblíbeným žánrem, tahat knihu po knize, prohlížet a číst si? Věřím, že takoví lidé se najdou. Většina populace ale nestíhá.

Takže skutečně zbývají jen osobní doporučení, reklama a recenze.

Vítězí kvantita nebo kvalita? Koupíte si samozvaný "bestseller", který má jinak průměrnou odpočinkovou kvalitu, ale o kterém se všude na internetu a v časopisech píše, mluví se o něm, točí se film... Nebo knihu, kterou nikdo nezná, ale vy jste na ni objevili velice pochvalnou recenzi ve svém oblíbeném periodiku?

Nejlépe obojí, jasně. Ale ne všichni si to mohou dovolit. Většina obrací každou korunu a pečlivě si vybírá, za co peníze nakonec utratí.

Mají pro vás některé recenze vyšší vypovídající hodnotu než jiné? Věříte více navštěvovanému blogerovi, recenzentovi na webzinu nebo redakci ověřeného časopisu? Upřímně, poslední dobou vyhledávám více recenze na internetu než ty v časopisech, z prostého důvodu, že na internetu najdu obvykle hodnocení obsáhlejší. Když už jsme u toho... Zajímáte se o osobu recenzenta, zjišťujete, co obvykle recenzuje, co čte a co se mu pravděpodobně líbí?
Nebo jsem takový šílenec jenom já?
Opět zde vidím výhodu kyberprostoru. Redaktoři webzinů mají obvykle své medailonky, blogeři profily... všechny jejich recenze můžete najít pěkně po kupě, lze jednoduše otevřit nové okno a zagooglit.
Ovšem když už někdo píše pro tištěné periodikum, musí mít obrovský přehled, když už se se svými recenzemi dostal tak daleko. Nebo ne? Trumfne ho knižní bloger už jen proto, že má prostor se rozepsat a jeho recenze jsou zadarmo?

Shrnuto, podtrženo. Koupíte si dobře hodnocenou knihu? Špatně hodnocenou?
Jak moc recenze ovlivňují váš prvotní dojem, když knihu otevřete a dáte se do čtení?

Temnářka

 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 28. června 2012 v 14:08 | Reagovat

Poslední dobou (ok, co dělám v knihovně...) si vybírám jen podle titulu. Nic si o knize nehledám a když se mi nelíbí, prostě ji šoupnu zpátky a když se mi zalíbí nečekaně moc, tak si ji pak dojdu koupit :-)
A pokud bych si měla vybrat recenzenta, tak si nechám poradit od mamky :-)

2 Matthias Matthias | E-mail | Web | 28. června 2012 v 14:11 | Reagovat

Tak jsou určitý věci v příběhu, které jsou pro mě celkem důležitý a když je recenzent zmíní, tak mě to celkem ovlivní...

Někdy ty recenze dorovnám i různými názory různých lidí.

3 Annie Annie | Web | 28. června 2012 v 14:15 | Reagovat

Skvěle napsaný. :-)
No, když je těch nepříliš pochvalných recenzí víc, tak si rozmyslím, jestli do knihy investovat (případně ji sháním jinak - knihovna, kamarádky, v krajním případě uložto aspoň kvůli tomu úryvku). Druhý případ se mi stal taky, zrovna teď nedávno u Zlodějky knih, u které jsem hrozně váhala a teď (po dočtení) jsem z ní neskutečně nadšená.
Z vlastní zkušenosti vím, že se nedá napsat recenze, se kterou by souhlasilo 100% lidí. Vždycky aspoň jeden člověk má názor opačný. Třeba jedna kniha, kterou jsem na blogu docela zdrbla a dala jí dvě hvězdičky, má na jiném blogu hvězdiček pět. Recenze jsou spíš k tomu, aby potencionální čtenáře inspirovaly nebo varovaly, že tohle se teda někomu líbit nemusí, ale je to jen jeden úhel pohledu a další lidé mohou mít názor úplně jiný. Proto je pro mě vždycky lepší jich přečíst víc, aby se z toho dalo něco vyvodit.
A tak je to se vším (hry, filmy, weby...)
Každopádně, i negativní recenze dokáže nakopnou k tomu, aby si člověk knihu sehnal čistě proto, že nevěří, že by to mohlo být tak příšerný.
Číst se snažím vždycky bez předsudků i vysokých očekávání (nezávisle na recenzích), protože pak nemůžu být zklamaná - buď to naplní očekávání, že nic moc, nebo budu ohromně překvapená skvělou knížkou. Nějaká ta očekávání si dovolím jen u dalších dílů série, knih od autorů, od kterých už jsem něco četla a od ohromně zpropagované knihy, která láme žebříčky pozitivních hodnocení (Divergence, která nezklamala :)) knižních i jiných bloggerů.
Jinak nejvíc dám na recenze knižních bloggerů, které už nějakou dobu znám (aspoň blogově), vím, jak píší a nejlépe jsme aspoň trochu naladění na stejnou vlnovou délku. :-)

4 Lady Diabolus Lady Diabolus | Web | 28. června 2012 v 14:21 | Reagovat

Dřív jsem na recenze dávala hodně, než jsem si chtěla sehnat Afterdark od Murakamiho. Je na něj strašně moc negativních recenzí, ale já osobně ho přímo zbožňuji. Takže recenze čtu jen sem tam a vždycky si něco zjistím o tom, kdo recenzi píše. Snažím se hledat lidi s podobným vkusem jako já, což není nic lehkého... Třeba nevím o nikom, kdo by znal Miyuki Miyabe, nebo kdo by četl Li Po(a?).

5 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 28. června 2012 v 14:23 | Reagovat

[1]: No jasně, knihovnice. :-)

[2]: To já taky. :-)

[3]: Děkuji. :-)

[4]: Já Li Poa zbožňuji. :-)

6 Lisi Lisi | Web | 28. června 2012 v 14:32 | Reagovat

Když si sama čtu recenze, tak u knížek to nikdy nedělám z toho důvodu, abych zvážila koupi. Když mě zaujme název, tak se dívám blíž na anotaci apod. Na obálky jsem netečná.

Knižním recenzím moc nevěřím, radši si přečtu názor nějakého blogera, protože přece je to většinou člověk z lidu.

7 Lady Diabolus Lady Diabolus | Web | 28. června 2012 v 14:32 | Reagovat

[5]: Jů, další nadšenec! V mém okolí jaksi není nikdo, kdo by ho znal. Jen letos jsme od něj měli v čítance báseň... Myslím, že to bylo Popíjím v záři měsíce. Strašně se mi to líbilo. Škoda, že to není v japonštině. Takhle si to v originále nepřečtu. :)
Jinak ještě dodatek k předchozímu komentáři - nikdy jsem třeba nečetla Upíří deníky a podobné věci. Všichni o tom mluví a to mi trochu nahání strach, přece jen holky co znám a které to četly mají nebojím se říct nízké IQ. Proto si radši vybírám knížky, které nemá ráda většina, ale jen málo lidí.

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 28. června 2012 v 14:38 | Reagovat

Já recenze nečtu, natož reklamu.
Chodím hlavně po antikvariátech a tam si v klidu vyberu, co mne zajímá.

[7]: Li-Po je ten čínský básník, co si chtěl v řece popovídat s měsícem a utonul?

9 Katie Katie | Web | 28. června 2012 v 14:49 | Reagovat

Já recenze sice čtu, ale neřídím se podle nich. Většinou si knihu nejdříve půjčím a až pak si ji koupím. Je to lehčí.
Ještě k těm recenzím.Znám pár lidí, kteří se dívají na knihy z podobného úhlu pohledu jako já sama, takže potom je pro mě ta recenze 100%.

11 Lady Diabolus Lady Diabolus | Web | 28. června 2012 v 14:56 | Reagovat

[8]: No, to nevím, ale mám takový neblahý pocit, že je to on. Ani bych se nedivila. :)

12 Lina Lina | E-mail | Web | 28. června 2012 v 15:44 | Reagovat

Inu, já na recenze dám, většinou ty ústní. Někdo mi řekne, tohle si přečti, je to paráda a já si knihu seženu a ... ještě dlouho nepřečtu. Bojím se, že kvůli tomu bych nemohla dělat recenzenta, protože já na tu danou knihu musím uzrát. Pokud na ni nemám chuť, třikrát ji odložím, než se začtu. Když chuť dostanu, potopím se do toho a za pár hodin mám přečteno a stráveno. To byl i případ Hladových přání, která mi dlouho zrála v knihovničce a když na ně došlo, byla to záležitost slabých dvou hodin. Až mi pak bylo líto, že nejsou tak desetkrát silnější. Takže pro mě recenze není moc směrodatná, spíš anotace a pak ta moje nešťastná chuť.

13 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 28. června 2012 v 15:44 | Reagovat

Já se už několikrát zklamala díky pochvalným recenzím, takže to dělám takto: na knihu si počkám, až ji mají v knihovně, přečtu ji a pokud se mi opravdu líbí, pak si ji pořídím. Sice ji nemám hned, ale nejsem stádní typ a na reklamy neletím. Nemusím mít prostě knihu, za niž nakladatel zaplatil reklamu,, hned. :-)

14 Sarcas Sarcas | 28. června 2012 v 15:47 | Reagovat

Já si knihy půjčuju/kupuju pouze na doporučení...jinak se orientuju třeba na legie.cz podle hodnocní řadových čtenářů...ale musím uznat, že i ty se často od mého úsudku po přečtení knihy velmi liší... :-D

15 Arvari Arvari | E-mail | Web | 28. června 2012 v 17:02 | Reagovat

Nejdůvěryhodnější recenze jsou pro mě ty, co jsou od lidí, o nichž vím, že mají co do literatury vkus, co se co možná nejvíc podobá tomu mýmu. U nich je největší pravděpodovnost, že co se líbí jim, zalíbí se i mně. Ale stejně si knížky většinou rovnou nekupuju, to jen těch pár, o kterých jsem si naprosto jistá, že se mi budou líbit. Ostatní si nejdřív zkusím sehnat nějak jinak, přečíst a až pak se rozhodnout, jestli mi to za to stojí. Vážně jen máloco si dovolím koupit rovnou. Víceméně jenom Pratchetta. :-D

16 edithhola edithhola | E-mail | Web | 28. června 2012 v 19:56 | Reagovat

Strašně moc otázek najednou. Už teď jsem azpomněla, které jsme chtěla zodpovědět. recneze ovlivňují určitě u filmu. Někdy jde člověk na film, protože ho kritici pochválili a někteří jdou na film proto, aby se přesvědčili, jerslti je to opravdut akovás račka, jak píše recencent. Tito ldié mají většinou čas a prostě se baív tím, zda souhalsí s recenzí nebo ne. V případ ěknih je jakákoliv zmínkla o knize orpavdu nedocenitelná. Je jich opravdu na tuny. A podku mě nějaká při návštěvě nebouchne do očí obálkou či tutelem, tak se kě meně právě dostane díky nějaké zmínce někde. A buď mě ta zmínka něčím dostane, tak se jdu na knihu podívat a případně si ji koupím. Takže je dobré, že knihu mohu si před koupí ještě prohlédnout. Když půjdu na film díky recenzi, tak sice mohu z kina odejít, ale prachy už mi nevrátí. Takže u knížek to nemusí být jen recenze, ale i rozhovor s autorem nebo rozhovor s někým, kdo mě zaujal a ten zmíní, že jemu se líbí tato kniha. Jdu se na ni mrknout. Často si vybírám knihy na základě doporučení "virtuálních" lidí, kterých si vážím. nejlepší jsou knihy, které člověk musí vyšpionit. někdo dobrá je v rozhvooru enbo v textu zmíní a já dostnau mylšenku, že tuhle musím mít. A začnu ji shánět. Oběhám všechno, gůglím denně, až ji seženu. Zpravidla jsou to ty nejúžasnější knihy mého života.

17 Daletth Daletth | E-mail | Web | 29. června 2012 v 10:57 | Reagovat

S Pevností jsem měla tu zkušenost, že co oni prohlásili za brak, mně se líbilo (a obráceně). Teď už tam takové rozdíly nejsou, ale to je asi tím, že mám už něco  načteno a že už vím, kdo co jak hodnotí a jaké má preference (taky jsem úchyl na tyhle věci, jo :-D - Pokud tenhle recenzent dal knize 60% musí to být pecka, protože obvykle dává všemu tak 40% a podobně...). Ale recenze mě zase tolik neovlivňují. Jasně, někdy mě nějaký titul zaujme, tak si o něm na internetu vyhledám další informace a rozhodnu se podle toho, ale většinou dávám buď na osvědčená jména (své oblíbence) nebo na doporučení přátel - přece jen ty si člověk vybírá i podle toho, že mají dost často podobný vkus, že... :-)
Sama se teď snažím recenzovat, ale bráním se procentuálnímu hodnocení. Prostě napíšu, co si o knize myslím - dobré i špatné věci (snažím se zachovat objektivitu, ale ta v pravém slova smyslu neexistuje, vždycky se tam ty osobní preference promítnou...) a pak děj se vůle čtenářova... Ale věřím, že každá kniha má své fanoušky.

18 agrrr agrrr | Web | 29. června 2012 v 11:31 | Reagovat

Já si vybírám úplně jednoduše. Mám okruh přátel, kteří mají podobný vkus na knihy jako já, tudíž vybírám na doporučení přátel. Navíc mám teď jednoho skvělého profesora, který je  mi schopen taky poradit naprosto geniálně a mnohdy i užitečně.
Recenze mě příliš nezajímají to už musí vyloženě být, když mě něco práskne do očí a když už to práskne do očí, tak to za to přečtení stojí.
Naopak já osobně recenzím na internetu nevěřím skoro vůbec. Omlouvám se teď těm mnoha, co si myslí, že dělají recenze, ale pro mě to nemá váhu...
Jediné recenze, které aktivně vyhledávám jsou na odborné publikace a zde už mám pár prověřených jmen i stránek. ;-)

19 Brigita Brigita | Web | 29. června 2012 v 14:33 | Reagovat

Wow, velmi obsáhlý článek. :-)

Abych zodpověděla alespoň některé otázky, jsem spíše druhý typ člověka popsaného v úvodu - pokud se mi kniha na první pohled nelíbí, ale pak na ni slyším samou chválu (nejlépe i z blízkého okolí), zkusím ji. Naopak když se mi něco fest líbí a všichni to strhají, moc to neřeším a je mi to jedno.
O osobách recenzentů si toho obvykle moc nezjišťuji, protože předpokládám, že v rámci daného žánru se vyskytují lidé, kteří tomuto žánru budou rozumět a schopni dílo objektivně posoudit. Ale možná jsem naivní...

A jak vlastně psala výše Edith, u filmů mě recenze ovlivňují daleko více než u knih. Nevím, proč tomu tak je, ale pokud najdu negativní kritiky, ač se mi film předtím líbil, obvykle ho neshlédnu. A tak mě napadá, možná to je proto, že u filmu je poněkud jednodušší sjednotit vkus než u knih, alespoň mi to tak přijde - nad knihou každý stráví různé dlouhou dobu, za odlišných podmínek, mívá vícero výkladů. Kdežto film, to jsou dvě (tři) hodiny v temném sále, kde je snazší posuzovat věci stejně.
Jo a ještě, z těch všech bestsellerů, na které jsou reklamy všude po MHD atd, jsem zatím nezatoužila přečíst si žádný. Spíš mě ta masová reklama obvykle odradí, zvlášť když člověk vidí tři plakáty na "bestsellery století" na deseti metrech.

20 Klára Klára | 29. června 2012 v 18:33 | Reagovat

Vaše stránky jsem náhodou objevila již před nějakým časem a ihned mě zaujal Váš nadhled a sarkasmus s jakým se dokážete dívat na svět, zejména na oblast literatury. Je jen škoda, že se nepouštíte do umělečtější sféry literatury.
Ale teď k tématu článku, recenze jsou v posledních letech stále problémovější, zejména u populární literatury.
Kritika umělecké literatury pohlíží na knihu mnohem komplexněji, sleduje autorovu poetiku, jazyk, kompozici, užívanou metaforiku, doslovnost, či zastřenost smyslu díla a možnost celkového zobecnění. Naopak názory na děj jsou potlačeny, jelikož je jen prostředkem k proniknutí k samotné podstatě daného díla.
Naopak recenze populární literatury se omezují pouze na děj (ono se také na nic jiného zaměřit nelze, jedná se o technicky kvalitní dílo, kde se primárně sleduje ne složitost, ale čtivost a zábavnost místo možnosti otevřené interpretace), což je kamenem úrazu, z toho důvodu není možné napsat univerzální recenzi. Kdybychom psali takovouto „dějovou“ recenzi na Kafkovu Proměnu, názory by se mohly pohybovat od: „fakt husťácká fantastika“ až po „naprostá blbost, kde se magor promění v brouka a nic si z toho nedělá, kde je jaká logika!“ A přesto je Proměna považována za klenot světového kánonu.
Populární literatura stojí na variování stereotypů, proto je vhodný jen "mírný pokrok v mezích zákona". Z toho důvodu se můžeme spolehnout jen na názor své spřízněné duše, případně na autorovu nezvyklou invenci, s jakou se vypořádá s typizovaným světem, takže kniha osloví opravdu velké množství lidí, ať už zdáním originality (Rowlingová), hlubokých myšlenek ukrytých v kýči (Coelho), nebo vážných témat vhodných spíše do sociologické studie (Larsson).
Bohužel se mi jeví boj za objektivní recenze v populární literatuře předem prohraný, čtenář se může řídit nanejvýš oceněním, které kniha dostala, ale to je mnohdy více zasloužené reklamou než obsahem knihy. Bestsellerem tedy jsou knihy různé kvality, ale vyznačující se výbornou reklamou (srov. Meyerová,... kontra Eco, Hermann Hess, Kerouac).

21 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 29. června 2012 v 19:42 | Reagovat

[6]: No, recenzent je vlastně taky člověk z lidu, akorát má obvykle víc načteno. to platí teda pro fantastiku. :-)

[9]: Děkuji za názor. :-)

[12]: To chápu, taky to tak občas mám. :-)

[13]: Taky způsob, ale já jsem obvykle mladicky nedočkává, když se mi nějaký titul zalíbí. :-)

[14]: Třeba Vlčice, že? :-D

[15]: Sir Terry by měl z tebe radost. :-D

[16]: Já vím, mnoho otázek najednou. Zase na druhou stranu, nad knihou člověk obvykle stráví více času než sledováním filmu a ty tlustší bichle jsou mnohem dražší i než návštěva 3D kina, takže i z tohoto hlediska stojí za to zapátrat. :-)

[17]: Takové recenze jsou asi nejlepší, plus ty které vymezí cílovou skupinu a předpokládané preference ideálního čtenáře. :-)

[18]: Chudáci recenzenti. :-D

[19]: Děkuji za obsáhlý komentář. :-)

[20]: Děkuji za obsáhlý komentář. :-)

Přiznám se, že se mi nelíbí to rozdělení na uměleckou a populární tvorbu. Dle mého existují knihy kvalitní a nekvalitní, ty, co mají co říct a co ne, to, nakolik jsou přístupné širší veřejnosti z důvodu složitosti a umělecké stylizace, je věc druhá. Čtenářsky mezi tím nerozlišuji a dokážu si Kafku užít stejně jako Rowlingovou a najít si v každé knize něco. Je jasné, že knihy, které se zaměřují na dějovou složku jsou ty přístupnější, čtenější a tím pádem populární. Nevidím v tom ale žádné jejich mínus, pokud při tom kniha neztratí svou tvář.

Jako autor se snažím psát tak, aby to bylo přístupné čtenáři a zároveň zde měla možnost vyjádřit sebe sama. Nemíním pózovat, prostě mě baví v první řadě vyprávět příběh, proto píšu v první řadě o knihách, které činí totéž, protože je to to, v čem se pohybuji především.

Já osobně bych dokázala Harryho Pottera a jakékoliv jiné dílo takzvaně populárně naučné literatury rozebrat i z hlediska poetiky, jazyka, kompozice, užívané metaforiky, doslovnosti, či zastřenosti smyslu díla a možnost celkového zobecnění, nevidím problém. A v tomto se dostáváme k jádru pudla, tomu, že každý si v jakékoliv knize najde to, co tam najít chce a to je taky to, co jsem kromě chtěla článkem říct.

Moje kamarádka (Ahoj, Elinor!) dokázala tímto způsobem rozebrat i Kulhánka. :-D

Co se týče invence, ani tady bych nedělala zbrklé soudy - záleží na tom, čím se člověk zabývá a co obvykle čte, aby dokázal vypátrat originální nápad. Je jasné, že člověku, který fantasy nečte, přijdou všechny žánrové knihy stejné, protože jsou tam čarodějové. Stejně jako člověku, který nečte poezii, přijde veškerá poezie stejná.

Samozřejmě, nakladatelé obecně vydávají ověřená schémata a to, čím jsou si jistí, protože musí vydělat (proto vydávají ověřenou klasiku vs. tisíckrát propraná schémata). Na druhou stranu vytrvalý autor s originální myšlenkou nakonec většinou prorazí, jenom to mnohem, mnohem déle trvá. :-)

22 KatyRZ KatyRZ | Web | 29. června 2012 v 20:41 | Reagovat

Ty bláho - nepřehnala jsi to s těmi otázkami? :D Ještě nikdy jsem nepřišla do knihkupectví a nekoupila si tam knihu jen tak, protože by se mi líbil obal nebo mě zaujala anotace. Tyhle dvě záležitosti pro mě nemají žádnou vypovídají hodnotu. Pravda je, že knihy ve velkém prostě nekupuju. Obvykle tak tři tituly do roka plus to, co přinese Ježíšek :p (samozřejmě vybírá podle dopisu). Obvykle začnu u toho, že slyším (rozuměj spíš vidím na blogu nebo někde na netu) někoho chválit knihu. Najdu si na ni recenzi, čím víc tím líp. Pokud žádnou nenajdu, má kniha smůlu (leda by mi ji doporučil někdo známí, o kom vím, že sdílí můj literární vkus). Pokud najdu, pak ani tak nehledím na to, jak sám autor recence hodnotí, zda kladně, či záporně, ale prostě čtu, co se mu líbilo a co ne. Protože vím, co mám ráda, mohu odhadnout, že některé věci, které se nelíbily recenzentovi se budou líbit mně ;). Nemám sklon věřit více zaběhlému recenzentovi než blogerovi, obykle spíš mrknu, zda dotyčný nečetl některou z knih, co znám a zda na ni měl podobný názor jako já...

23 KatyRZ KatyRZ | Web | 29. června 2012 v 20:45 | Reagovat

[21]: Elinor a Kulhánek písemně nebo jen ústně? Případně, kde se to dá najít? :D

24 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 29. června 2012 v 22:19 | Reagovat

[22]: Ty ještě píšeš dopisy Ježíškovi? Ach, ta nostalgie.
Je pravda, že se taky řídím obsahem, ale přijde mi, že když se knížka recenzentovi nelíbí, tak se recenze celá nese v takovém negativním duchu.

Elinor to tenkrát rozebírala  do čtenářského deníku, ale myslím že to zvládne i ústně, když jí požádáš. :-D

25 Čerf Čerf | Web | 29. června 2012 v 23:41 | Reagovat

Přiznám se, že mě aktuální literární recenze prakticky nezajímají a už vůbec se podle nich neřídím při koupi knížky. Zajímají mě ale názory lidí, kterých si z nějakého důvodu vážím nebo vím, že jsou naladěni na podobnou vlnu jako já. Díky tomu málokdy trefím úplně vedle :-). No a taky se snažím zjistit, co rádi čtou (nebo četli) spisovatelé, které mám rád, to je pane tipů na zajímavé texty.

26 KatyRZ KatyRZ | Web | 30. června 2012 v 15:31 | Reagovat

[24]: Jasně, že píšu ;). Vždycky to odešlu manželovi na e-mail s tím, že to má poslat dál - ještě se nestalo, že by Ježíšek dopis nedostal :p.

Negativní duch recenze ano, ale tím se nenechávám až tak ovlivnit.

27 Storycollector Storycollector | Web | 1. července 2012 v 11:55 | Reagovat

Mno, já nečtu recenze na všechno. Když znám autora, tak jsem schopná si z fleku koupit jeho další knihu, aniž bych znala názor ostatních, ale recenze je dobrá k tomu, abych se vůbec o některých knihách dozvěděla. Když se kolem nich nestrhne mánie, tak informují aspoň zavedené plátky a eziny. Třeba taková Pevnost mě přivedla na Světlo stínů- světlo jasu/světlo temnot, Donžon a k sérii MythAdventures, ale je pravda, že v jednom čísle byla i spousta recenzí, které třebaže byly pochvalné, tak jsem tak nějak ucítila, že to není pro mě, aspoň ne hned. I když taky jsem schopná riskovat a kupovat knihy impulzivně, jen podle anotace.

28 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 2. července 2012 v 15:57 | Reagovat

[25]: :-)

[27]: To jsi jedna z mála. :-D Ale máš pravda, nebýt recenzí, na některé tituly bych vůbec nenarazila. :-)

29 Amia Amia | Web | 5. července 2012 v 20:38 | Reagovat

Em... nějak mi obsah článku nesouvisí s nadpisem a odkazem na jiný článek. Ale to nic.

Knihy vybírám podle velmi jednoduchého kódu - podle zařazení (fantasy, dobrodružné, odborné, bleletrie...) očekávám něco, pak vytáhnu knihu co mě nějak zaujme a prostě si přečtu anotaci na její zadní straně :-D

30 cecilka cecilka | E-mail | Web | 19. února 2013 v 16:42 | Reagovat

Já osobně na literární objektivitu na blozích nevěřím. Recenze jsou čistě subjektivní a záleží pak na tom, jestli mám stejné čtenářské zkušenosti jako bloger. Pokud budeme mít shodné názory, budu jeho recenze brát vážně. Už jen to ohvězdičkovávání knih. Když se některým kniha nelíbí, tak dají tři hvězdičky. Mně když se kniha nelíbí, tak dostane jednu, když je to lepší jak Tvajlajt tak dvě.
Vzhledem k tomu, že mám takřka jiný vkus než skoro všechny knižní blogy, tak jejich názoru moc nevěřím. Věřím tedy jen spíš těm negativním hodnocením, protože když už jim se ta kniha nelíbí, tak mě bavit také nebude.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama