Dneska jsem se dala do opětovného přebírání Výslechů (zatím jen zpracovávám nově příchozí do jedničky, kterou teď průběžně aktualizuji, protože mi přišlo dvanáct nebo třináct nových dotazníků :-D). Jak se tak v tom přebírám a rochním, zjistila jsem, že mi Malé chlupaté stvoření, kromě vlastního dotazníku poslalo i několik vlastních záludných otázek.
Sice se zpožděním, ale tedy...
1) Máš estébáckou lampičku?
Ano, dokonce mám i jednu náhradní. Zatím ale slouží ke zcela světským účelům. (Když pomineme tu menší hmyzí genocidu, ve které také hrály svou velmi malou roli.)
2) Je na psaní těžké psát, nebo číst?
Číst. Vždycky.
3) Baví tě literárněvědně zkoumat, pátrat a nakukovat za každé slovíčko zvlášť jestli se za ním něco neskrývá?
Obvykle ano, proto mi jde psaní tak pomalu.
4) Měla jsi někdy pocit, že jsi vážně dobrá? (popř. poděl se s chudými a nemocnými o kousek tohoto nevýslovného pocitu)
V psaní? Možná, když mi bylo třináct a dopsala jsem svou první povídku. Od té doby je to se mnou čím dál horší. :-D
5) Zkoušela jsi někdy psát v stavu pohnutém, ohnutém, snožmo, v opilosti, na lodi nebo při sexu? (doplnění: místo a datum uskutečnění, partner a kvalita provedení, jak výsledného díla tak stavu)
1.Stav pohnutý - téměř vždy.
2.Snožmo - velmi často, pokud nenastane situace číslo 5.
3.V opilosti - jsem abstinent.
4.Na lodi - bohužel ne.
5.Při sexu - ano. (Místo, datum, partner, kvalita, výsledek díla i stavu ideální.)
6) Vyslechl jsem tě dostatečně? Haló? Slyšíme se?!
Cítím se býti velmi vyslyšena, děkuji. :-)
Matthias | 
Není nad usmání před půlnocí