Výslech psavců 2 - Co pro vás psaní znamená?

15. srpna 2012 v 19:04 | Tereza Matoušková |  Fantasy a tvůrčí psaní


V průběhu posledního týdne přicházeli další a další dotazníky, takže se počet odpovědí přehoupl přes čtyřicet a věřím, že jich ještě pár přibude. Moc děkuji všem, kteří se zapojili. :-)
Do projektu se můžete zapojit i v průběhu, stačí, když mi zašlete vyplněný dotazník na mail terezamatouskova@post.cz.
Dotazník a podrobnosti o projektu naleznete zde.
Vaše odpovědi budu do článku přidávat průběžně. Takže směle posílejte!


OTÁZKA 02

2. Co pro tebe psaní znamená a jak často tvoříš?


Melanie pribehy-ode-mne.blog.cz

Tvořím vždycky, když mám čas (a toho mám denně až moc). A co pro mě znamená psaní? No, znamená pro mě docela dost.


Zoe Leah world-of-mystic.blog.cz

Psaní je pro mě něco jako druhý život. Občas mě přestane bavit, ale když nad ním přemýšlím, mám nesnesitelnou chuť něco sesmolit.

Martin Paytok (Raziel_cz) paytok.blog.cz

Řekl bych relax, ale lhal bych. Psaní je, alespoň pro mě, neskutečně psychicky vysilující činnost. Zábavná, ale vysilující. Takže především asi možnost dát vzniknout něčemu novému, s čím navíc budu moct po dokončení být víceméně spokojený. Já jsem velký šéf, co má v rukou osudy a myšlení postav a zákonitosti světa. Nehrozí, že bych se v půlce povídky začal plácat v tématu, které mě nezajímá. Jo a v našich podmínkách taky jde o dobrou alternativu k točení filmů. Dlouhou dobu jsem přemýšlel o studiích na FAMU, ale už vidím, jak se sponzoři hrnou, aby zafinancovali politicky nekorektní akční sci-fi, plné sprostých slov, slizu smíchaného s krví a vyhřezlých střev vesmírných kanibalů. Čili napsat knihu je v tomhle státě po všech stranách lepší krok, byť úskalí s vydáním podle všeho nejsou žádná sranda.
Protože se, dost možná naivně, v budoucnu vidím jako člověk, co se psaním živí (a nemyslím teď výhradně pokleslé literatury), relativně hodně se věnuju publicistice. Proto mi mnohdy nezbývá tolik času, nebo spíš chutě, na nějaké další hraní s písmeny. Štvu tím všech pět a půl svých čtenářů, štvu tím sebe, ale doba, kdy jsem napsal povídku za dvě odpoledne je nenávratně pryč. V současnosti se většinou dostatečně vypíšu už začátkem týdne, nejpozději v polovině, na jednom webu a pořád mi zbývá napsat článek pro druhý (pan vedoucí naštěstí ještě stále promíjí pozdní odevzdávky). Do toho pár jiných aktivit. Produktivita zkrátka drhne. Ale občas chytnu svěží vítr a to pak za dvě hodiny bezcílného zírání do monitoru napíšu i celou půlku A4...

Annieren useless-fire.blog.cz

Psaní je pro mě něco... už prostě zafixovaného. Kdybych si jednoho krásného dne řekla, že přestanu psát, už bych to asi nebyla já. Je to prostě můj život. Píšu už odmalička, mí rodiče sami vydali pár knížek, a celkově to mám prostě v krvi. Po tom dětském období jsem začala tvořit hlavně Fanfiction, tenkrát to bylo například na Naruta, nebo Harryho Potter, to jsem právě že psala často, a taky jsem později stvořila své první dva příběhy. Ale... potom jsem měla nějaké dva roky "blackout" a skoro vůbec jsem nepsala. Teď už se mi ta chuť vrátila, a já znovu skládám poklonu Temnářce, protože mi k tomu hodně dopomohl její literární deníček. Díky tomu píšu každý den, což je ohromný skok...


Markéta; Kety, libres.cz/autor/433-ketyna/

Psaní pro mě znamená něco jako únik z reality. Prostřednictvím básní se vypíšu ze zmatených pocitů a v povídkách si zase stvořím svůj vlastní svět a aspoň pro jednou mám pocit, že mám nad něčím moc rozhodovat. A taky to je jeden z mých největších koníčků. Pokud nemám vyloženě okno, snažím se aspoň kousek něčeho napsat každý den.


Ta jemná dívka ta-jemnost.blog.cz

Jak už říká název literární rubriky "Letmé návštěvy múz", tak tvořím opravdu zřídka. Vlastně jenom, když se mi zdá nějaký nápad až tak skvělý, že ho zpracuji. A také když ve mně je přemíra pocitů, které nelze zpracovat jinak než vypsáním se. (A to je zas to, co pro mě psaní znamená. Ventiluji tak J)


Akiko simply-city.blog.cz a saspi.cz/autori/akiko

2Co pro tebe psaní znamená a jak často tvoříš? - Psaní je pro mě možnost se vyjádřit, říct svůj názor a příležitost něco (příběh) ovlivnit, aby se to vyvíjelo tak, jak chci já. Tvořím podle nálady, inspirace a času, teď o prázdninách se snažím denně napsat aspoň pár řádků, když jsem doma.

TlusŤjoch tlustjoch.blog.cz

Psaní je brána do jiných světů.
Bojuji tím proti své vrozené kocůrióze.
Tu a tam.


D@ve kucerad.blog.cz

Psaní (skládání písniček) je mou oblíbenou činností, kterou rád trávím volný čas. Jak často tvořím? Kdykoliv o mě zavadí jiskřička inspirace a mám čas a chuť do ní foukat.


Metztli metztli.blog.cz

Psaní je pro mě únik z reality, která není vždycky taková, jakou bych ji chtěla mít. Pokud mě něco velmi zasáhne, píšu. Je to moje terapie, jak se přenést přes nepříjemné zážitky, jak ze sebe ventilovat všechny pocity. Dobré i špatné. Psaní je mi vším.
Co se tvoření týče, záleží na inspiraci a fantazii. Někdy denně napíšu kousek z něčeho rozsáhlého nebo třeba jen stránkovou povídku, jindy se psaní měsíc nedotknu. Jde i o to, jak mi to umožňuje škola.

Arvari arvaripise.blog.cz

Ještě nedávno bych řekla, že psaní pro mě znamená naprosto všechno. Teď, když se mi do života připletlo pár dalších koníčků a psaní ustoupilo trochu do pozadí, to už říct nemůžu, ale faktem je, že pro mě pořád znamená hodně. Pořád platí, že kdybych nepsala, nejspíš se z toho přetlaku nápadů zblázním. Pokud jde o to, jak často tvořím, to je různý. Mám období, kdy na to nehrábnu, a pak se najednou rozjedu a nikdo mě od toho neodtrhne. Poslední zhruba týden třeba píšu denně, a to jsem na to předtím měsíc kašlala...


Mňoukla&vymňoukla vy-mnouk.blog.cz

Znamená to pro mě archivaci vzpomínek, pocitů nálad… Je to taková malá zahrádka, která nikdy nezvadne. Tvořím vpodstatě pořád, ve škole, když se nudím, tak píšu. Doma píšu. A když nemám papír a tužku (ve vlaku, na bazéně apod.), tak vymýšlím, co napíšu J.


Ressia

Písanie znamená pre mňa zhruba toto: Zoberiem do ruky pero a píšem to čoho sa neviem zbaviť. Moje postavy ma doslova prenasledujú. Písanie pre mňa znamená úľavu. Zo slov sa postavy nemôžu sformovať a vrieskať na mňa až kým neohluchnem. Keď sú v hlave nie je iné východisko iba písať, pretože sa inak zjavujú predo mnou. Som na nich naviazaná a niekedy si myslím, že už to nie je v poriadku. Ak si ich chcem takpovediac "skrotiť" píšem. Potom sa dostaví pocit úľavy. Netvorím často (dva razy do mesiaca dostanem "nápad na svetovú knihu", v posúdení toho či to bude fakt také dobré nie som ktovieako hm,...správou osobou, väčšinou si až priveľa sľubujem, vtedy to však práve tak vidím. Niekedy si poviem, že keby malo záležať iba na mne už som autorkou 15 kníh, všetko svetové trháky. Nakoniec sa z toho sna vždy preberiem a v celku skromne [tak skromne a urazene na samu seba, že na to ešte nemám čuch, ako sa len dá] zapisujem nápad. Cez leto ich je samozrejme viac, tak sa stane, že si začnem nový príbeh písať, problém je iba ten, že nechávam nedokončených 5 ďalších. Koniec je strašiak.) ale keď príde správna chvíľa musím vedieť kde je papier a pero. Len s tou chvíľou je to trošku problém. Hocikedy sa mi stane, že dostanem úplne skvelý nápad, ktorý bez srandy považujem za základy knihy storočia. Najlepšie je keď ma ten nápad "prepadne" v MHD. Preplnenom a momentálne neznesiteľnom. Vyťahujem papier, vyzerám pritom ako, že "toto je moja posledná záchrana" a ten zdrap (heslo znie: papier vždy zo sebou a píšuce pero tiež) tlačím na sklo autobusu. Väčšinou mám šťastie, že základnú myšlienku stihnem napísať skôr, než si šofér zmyslí: "Ach, cestujúci nemajú v živote žiadne vzrušenie, žiadna akcia nič..." a na civilizovanú jazdu môžem razom zabudnúť. Samozrejme, nie vždy to šťastie cestuje so mnou. Raz som takmer spadla pri zachytení "svetovej myšlienky" a istú pani som pri udržaní rovnováhy označkovala perom. Bola to mladá cholerička a ja som sa modlila nech už ten prekliaty stroj zastaví. Medzi tým som si čo- to vypočula na "nevychovaných smradov".
Adrenalínové zážitky v MHD majú ale vždy tú výhodu, že vedia dokonale prebrať takže sa mi pri písaní, keď je napríklad sedem hodín ráno, nezastavuje mozog tak často.

m. phoenixrise.blog.cz

Já jsem psavec, někdo hodně mluví, někdo se pořád směje, já pořád píšu. Je to prostě moje součást. Píšu denně, blog, komentování, facebook, twitter... všechno je to pro mě jistá forma umění a proces sebezdokonalování se, ale pokud jde vysloveně třeba o literární tvorbu, tak spíš zřídka, ale záleží na náladě. Mívám období, kdy sypu od rána do večera z rukávu jednu básničku za druhou, jindy jsem zase dva týdny na suchu a ne a ne to přijít. Prózu píšu málokdy, ta mi moc nejde. Vždycky se s příběhem dostanu do slepé uličky a nevím, jak dál.


Jitka Ládrová - Textařka blog.ladrova.cz

Mám své občasné výkyvy, ale obecně pro mě psaní znamená už nedělitelnou součást mého života. Tvořím, jak se dá. Teď před uzávěrkou soutěže jsem potřebovala prostě dokončit dílo, takže jsem během necelých třech týdnů napsala 70 tisíc znaků, s tím, že jeden den to bylo dokonce 19 tisíc.
Takovým tempem se ale nedá psát dlouhodobě. Fakt jsem pak byla z toho psychicky unavená a měla jsem pocit, že už vůbec nežiju svůj život, ale jsem mými postavami. Chyběla jsem si. Takže teď mám takový malý odpočinek a třídím si v hlavě nové nápady.


Martina lzi-bez-cenzury.blogspot.com

Psaní je něco, jako záchytný bod. Když nemůžu usnout, vyndám si sešit a něco čmárám, klidně i blbosti. Kdybych měla svůj život přirovnat k toustu, psaní by byl kečup. Nedrží toust pohromadě jako sýr, ani ho nechrání jako chléb. Kečup, kečup je něco, co ucítíte, co tomu jídlo dává takovou nadpozemskou vůni a chuť. Kdyby nebyl kečup, z toustu se stane jen topinka. A topinka nemůže být nikdy tak dobrá jako toust. Psaní je něco, co dává mému životu jakýsi nádech, takový ten pocit, že někam patříte, že existuje věc, která tu vždycky bude. Není to jistota, ale přesto se na něj můžete spolehnout. Díky psaní jsem překonala hodně životních krizí a dokázala se vyjádřit. Psaní mě naučilo, že nic není nemožné. Protože když o něčem píšu, tak to zároveň i prožívám. Proto tvrdím, že jsem létala, nebo že jsem byla elfka. Protože o tom jsem psala.
Píšu, když chci. Někdy za celý týden nenapíšu ani řádek, někdy za den popíšu deset stránek. Do psaní se nenutím, protože vím, že pak by to už nebyl kečup, ale jen rajčatový protlak (kdo to ještě nepoznal, hned po psaní miluju vaření...).


KatyRZ (Kateřina Růžičková) dostcasunalasku.blog.cz

Ze psaní se v posledních dvou letech stala neoddělitelná součást mého života. Změnilo mě. Tvořím každý den
.

Polgara polgara.pise.cz

Ráda bych se psaním jednou živila, takže pro mě znamená hodně. Nejdřív fan fiction, která mi pomohla vypsat se, a když jsem si byla jistější, tak jsem zkusila vytvořit vlastní svět. A už jsem tomu propadla. Snažím se psát každý den něco, záleží na mnoha faktorech. Ale většinou, pokud mám prázdniny, tak ty dvě hodiny, někdy skončím i u čtyř hodin.

Sussanah de Silvasussanah.blog.cz

Psaní využívám pro uvolnění napětí. Je to pro mě prostě obrovská relaxace.
Tvořím, když to na mě přijde. Obvykle to bývá dva dny před uzávěrkou nějaké literární soutěže =D


Thalia starshin.blog.cz

Psaní pro mě znamená únik z reality do mého světa, kde je možné prakticky všechno, co jsem si kdy vysnila. Píšu téměř každý den, někdy to ovšem povinnosti nedovolí a pak mívám plnou hlavu nevyužitých nápadů.


Livien lasting.blog.cz

Psaní mi zpočátku poskytovalo únik - ze života, z rodiny, ze špatné adaptace na vrstevníky. Zjistila jsem, že nejlépe jak dokážu opět ovládnout své pocity a najít nějaké řešení z těžké situace je, když zasednu za ty tolik známé a ohmatané klávesnice lehce skuhrajícího počítače a pustím se do psaní. Nyní už mi psaní poskytuje i obrovskou radost z tvoření. Nepíšu ovšem nijak pravidelně. Někdy víc, jindy méně.


Yvonne S. my-sweet-depression.blog.cz

Je to únik od reality do mého osobního světa, kam nikdo jiný kromě mě nemá přístup. Vlastně je to podobné, jako když se začtu do nějaké knihy.
A tvořím velice nepravidelně, obvykle na to potřebuji soukromí a své oblíbené víno.


Michal Ozogán (Fabulátor) fabulator.cz a piste-povidky.cz/profil/michael

Psaní je pro ně koníček, kterému se místy rád věnuji. Není mým hlavním životním posláním, ačkoliv pro mě znamená mnoho. Jsem prostě rád když tvořím a lidé mne se zatajeným dechem (snad) čtou. Každý chceme být něčím výjimeční a u mne to je právě psaní.
Mé tvoření se dělí na období, někdy píšu více a někdy méně. Nemám problém udělat si na dva roky pauzu nebo za týden napsat pár povídek. Jinak ale tvořím pořád, jen ne vždycky něco literárního.


Matthias sprostepovidky.blog.cz

Znamená to pro mě vyprávět příběh. Každopádně moc často netvořím protože mám obrovská množství koníčků a prostě je to hrozné se mnou ;)


A.S. dancer.pise.cz

Když to jde. Nepatřím k těm, kteří by si sedli k počítači, řekli si: "Tak, teď napíšu deset stránek!" - a napsali deset stránek. Většinou tvořím na základě impulzu. Kolikrát stačí jedno slůvko a zanedlouho se na papíře přede mnou tyčí nová báseň. Z tohoto důvodu nejspíš nikdy nenapíši delší prozaické dílo. Žádná škoda, vzhledem k tomu, že se o to postaralo již mnoho autorů přede mnou i po mně.
Psaní je pro mě ekvivalentem opláchnutí kůže velmi studenou vodou. A nebo teplou, záleží na situaci. Tak či tak, vždy mě svým způsobem postrčí dopředu. Těžko říct, jestli bych to zvládala bez něj (možná ano, ale nebyla by to ani zdaleka taková zábava. A já se bavím ráda.)




Cärria magic-mystic.blog.cz

I když si to nechci přiznat, tak pro mě znamená opravdu mnoho. Jelikož jsem nepřestala od mých začátků psát a dávala jsem si jen chvilkové pauzy, tak si troufám říct, že je to moje zatím nejhezčí životní období (i když jsem v tom životě teprve necelých 19 let). Samozřejmě se snažím psát pořád, ale tak znáš to. Občas má každý nějakou krizi a nápady zkrátka nejsou. Zrovna nedávno jsem jedno takové období měla a docela dost mě to štvalo. Vadí mi, když nemám nápady a nevím jak pokračovat, jenže nutit se do toho je hloupost. Akorát by to dopadlo katastrofálně a z kapitoly, od které jsem čekala hodně, by nakonec vznikla jen nějaká slátanina nesmyslných keců.


Schmettiblumensprache.blog.cz

Psaní? Psaní pro mne znamená hodně. Můj druhý, možná několikátý svět, v kterém žiju. Mohu si s postavami, s příběhem dělat to, co chci. Co v realitě až tak nejde. Neocitnu se někde ve Španělsku, na Floridě nebo na Marsu jen tak, když chci. Je to jeden z mých největších koňů, co vlastním. Zbožňuju písmenka, jsou moje závislost (ať je počítám na komunikaci přes PC, mobil nebo tvoření).
V podstatě se dá říct, že tvořím každý den. Někdy mám období, že mi múza utekla a nebo nemám chuť, ale většinou píšu, píšu, píšu. Pořád.


Storycollector, storycollector.webnode.cz

No vedle klasických důvodů jako je časově omezený útěk od někdy příliš komplikované reality, je to taky možnost napsat to, co si chci opravdu přečíst a co si maximálně užiju. Tohle vyznělo hodně namyšleně a sebestředně. Ale já se za to nestydím, protože zastávám názor, že teoreticky jedině člověk sám je schopen stvořit dílko, které ho plně uspokojí. Jestli se mu to skutečně povede a zdali si najde i další fanoušky je věc druhá. Prostě: Když se ti nelíbí žádný příběh, napiš svůj vlastní! Tenhle přístup taky nefunguje na sto procent, protože člověk se vyvíjí a mění se chutě, proto i osobní tvorba se může znelíbit. Ale já taky nechci opustit psaní po dopsání toho, co píšu teď, ale hodlám pokračovat, protože stejně jako se mi mění chutě se i vylepšuje moje schopnost psát.
Ono je hodně málo věcí, ve kterých jsem dobrá a psaní je jednou z nich, proto se snažím ještě zlepšovat, abych aspoň to málo talentů, co mám vybrousila.
Jak často tvořím? Snažím se každý den. Důraz kladen na slovo snažit se. Ze všech stran slyšíme, že cesta k úspěchům vede z velké části tvrdou prací, jenže život mi klade do cesty překážky jako nedostatek chuti či času, když už ale se dostanu do svého tvůrčího rauše, pak je to nádherný stav.


Skřítek (Hana Bartlová), nocni-skritek.blog.cz

Psaní pro mě znamená nedostatek spánku a probdělé noci doprovázené buď datlováním na klávesnici nebo škrábáním tužky. Znamená dlouhodobé luskání při snažení najít to správné slovo pro popsání barvy hrdinových očí. Stud při čtení kritického komentáře, který mě upozorňuje na hloupou začátečnickou chybu. Nedostatek kapesníčků při psaní smutných scén. Jenže taky nenahraditelný pocit, když napíšu KONEC a uložím povídku do nově vytvořené složky. Sobecky krásný pocit, když nezabiju vedlejšího hrdinu, kterého sice hlavní hrdina nesnáší, ale já pro něj mám slabost. Znamená tohle všechno a taky mnohem víc, což si je jistě každý pisálek schopný představit.
Snažím se psát každý den, ale někdy prostě nemám náladu nebo se mi prostě nechce. Neuplyne ale týden abych nenapsala ani čárku.


Hope, http://nikdytonevzdavej.blog.cz/

Psaní pro mě znamená…já nevím, jak to nazvat, rozhodně si bez něj ale už nedovedu svůj život představit. A myslím, že moje okolí už taky ne. Bohužel se ale psaní nevěnuju tak moc jako když jsem chodila do školy. To jsem o prázdninách napsala minimálně jednu kapitolu za den, teď jsem ráda, když přidám za měsíc dvě kapitoly nebo povídky

Mrňavé Chundelaté Vytvoření, předávám svému Velvyslanci

Všechno.
Nenařizuji si stopky a někdy i zajde slunce dřív, než v potu pařátů a úsměvu tváře končím, ukončuji, pouzavírám, odpočívám. Nevnímání okolí je fajn. Harmonogram: když něco chci udělat, dělám to. (není nic jednoduššího!)


Liliana von der Heide lesohrad.blog.cz

Psaní pro mě znamená, že dám volnost své fantazii, ponořím se do jiného světa a přijdu na jiné myšlenky nebo si je utřídím. Tvořím podle toho, jak je na tom má inspirace. Ale většinou se něco podaří každý měsíc, což jsou ale spíš básně. Lepší povídka se mi podaří tak jednou za tři čtyři měsíce.


Tara anteater.blog.cz

Psaní pro mě znamená odreagování a jakýsi unik od reality. Je tu všechno možné :-). A tvořila bych každý den, jen na to není bohužel moc času zvláště, když je škola. Ale asi jednou za tři dny.



Dragita, dragg.blog.cz, piste-povidky.cz pod jménem Dragita

Psaní pro mě znamená volnost, útěchu, dočasný únik z reality, který někdy občas potřebuji. Naplňuje mě pocitem, že něco dokážu, i když se to třeba bude líbit jenom mě. Sice jsem se na delší dobu od psaní odmlčela - ale když jsem byla permanentně psychicky vyčerpaná ze stresu v práci, nedokázala jsem nic stvořit. Ani šperk. Letos mě psaní volalo dlouhé měsíce, až jsem se k tomu konečně dostala. Ráda totiž tvořím šperky jehlou a nití a to aspoň trochu zaplnilo mou touhu po psaní. Když se do toho dám, píšu každý den. Nevím jak to bude, až se vrátím do práce (momentálně se léčím se zády), ale už se od toho nenechám odtrhnout. Moc mi ten naplňující pocit chyběl. Úplně cítím jak mi brní prsty, když mě něco napadne a já to prostě musím napsat:-).



Dragilia,, sileny.blog.cz

Psaní je pro mě svoboda. Svět, který čeká jen na mě, až ho převedu alespoň do písmenkové podoby. A taky vlastně způsob, jak si - alespoň pro sebe - dovysvětlit některé situace, se kterými se potkávám.
Poslední dobou bohužel tvořím o dost méně, než by mi bylo milé. Vlastně jen ve chvílích, kdy se sejde můj volný čas s náladou něco psát. A to je dosti vzácné.


Lenka Peroutková - Perla Black, perla-black.blog.cz



Psaní je pro mě hodně návyková záležitost. Tvořím denně, pokud to jde. Psaní pro mě znamená možnost prožívat příběhy spolu s postavami a ráda se děsím toho, co na mé postavy opět vykoukne za průšvihy. Prožívat příběh s postavami, naprosto se do nich vžít, je pro mě úžasná zkušenost a radost.


Karolina Laurichová/ Lina Dee, teplitz-schonau.cz

Psaní je ohromná relaxace a trochu hraní si. Do svých postav, situací a míst se plně vžívám. Píšu když mě zrovna políbí múza, to může být každý den, ale i jednou za pár měsíců.


Lea Schröpferová - Leonyda Styron leonyda-styron.net



Psaní je pro mě něco jako smysl života, sepíšu prakticky cokoli, co mě napadne, něco dřív, něco později. Nápady přichází samy bez nějakého mého přílišného zapojení. Je to pocit naplnění, takže by se dalo říct, že píšu každou volnou minutu, je to taková moje droga.

Myší královna;mysi-domecek.blog.cz

Znamená to pro mě jistotu, že nejsem na všechno levá, nešikovná a že se můžu v něčem rozvíjet. Samozřejmě, že nejsem dokonalá, ale mám něco, čeho se můžu chytnout, i kdyby mělo být všechno ostatní v háji (pokud nebudu ochrnutá a bezruká). A jak často? Poslední dobou moc ne. Začala jsem ale pracovat na nové, tedy spíš staronové věci, kterou jsem měla rozepsanou už někdy v patnácti a kterou teď chci začít znova a dokončit.
Navíc, na základce jsem byla mezi spolužáky docela neoblíbená a psaní bylo to jediné, pro co mě brali někteří učitelé. Podporovali mě a chválili. Letos v září nastupuju na bohemistiku, takže nebudu dělat prakticky nic jiného, než číst a psát, číst a psát...


Daletth, daletth.webnode.cz


- Mohla bych napsat ony klasické věci typu: že mě psaní baví, naplňuje, je to můj způsob odpoutání se od reality, moje vyžití… Ale myslím, že to nevystihuje přesnou podstatu toho, čím vším pro mě psaní je. Bude tedy nejspíš muset stačit prosté a egoistické: Nedovedu si představit svůj život bez vytváření příběhů. Takže je to možná svým způsobem druh závislosti?
Co se týče četnosti, je to nepravidelně. Na psaní potřebuji spoustu času - příběh si nejprve v hlavě "přehrávám" a pak teprve píši. (Proto moje psaní leckdy vypadá spíš jako civění do stropu.) Pokud nemám na psaní minimálně dvě klidné a ničím nerušené hodiny, nestojí to za řeč. Nedokážu si k psaní sednout na půl hodiny, napsat odstavec a jít od toho. Takovéhle části se pak většinou nedají číst. Důsledkem toho ale je, že když se do toho dostanu, máloco mě dokáže od psaní odpoutat a někdy nad psaním strávím i celý den. Horší je ta chvíle, kdy si po takovém dni otřu pot z čela a zjistím, že jsem napsala jen pět stránek :)

Edith Holá , http://edithhola.blog.cz

Proudění, uvolnění toku myšlenek, seberealizaci, radost, … Sem, tam propadám psavému workoholismu.

Stanislav Hoferek


Psaní pro mě znamená to, že neumím mnoho věcí. Přece jen, chtěl bych třeba dělat hry, ale neumím dobře grafiku, naprogramovat všechno, vyladit to, postarat se o support a tak dál. No rád píšu a tak dělám příběhy. Tvořím jak kdy, někdy nic a jindy i 2-3 kapitoly za den.

Brigita


Psaní pro mě znamená svobodu. Svobodu myšlenek a svobodu názorů, když píšu, můžu nechat postavy pronášet věci, na které bych já sama neměla odvahu. Znamená to pro mě možnost ponořit se do svých příběhů a na chvíli žít životy někoho jiného…
Tvořím různě, podle nálady. O prázdninách to je ale téměř denně.


Jehane O´Tee http://outy-jehane.blog.cz/


Básně píšu hlavně v období zkoušek. Kdoví, čím to je, možná mívám v té době tak moc vymytou hlavu, že se mi potom každá myšlenka v mozku okamžitě převede do veršů :D Romány pak píšu podle toho, kdy mám zrovna čas, proto se to tolik protahuje, než konečně nějaký sepíšu. Jsem totiž maximalista, nespokojím se jen s pár stránkami, většinou mi ujede ruka. Povídku jsem schopná sepsat za jeden večer, ale i to závisí na množství učení a dalších aktivit. Jsem holt otrokem svého času :D
Psaní pro mě znamená vdechnout život svým představám a snům, protože ony opravdu ožívají. Jen jim musíte pomoct.


V případě nesrovnalostí se nebojte ozvat, errare humanus est a je toho na zpracování hodně. :-)


Temnářka
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gabriel Gabriel | Web | 15. srpna 2012 v 19:33 | Reagovat

Zajímavé, ale vysilující čtení :)

2 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 15. srpna 2012 v 19:37 | Reagovat

Psaní je volný a divoký tok asociací, které magie v něm ukrytá, přepisuje do symbolů, kterým říkame písmo ...

3 Melanie Melanie | Web | 15. srpna 2012 v 20:16 | Reagovat

Prosím tě, když si tak čtu ty svoje s*ačky, tak tě musím poprosit - už moje další odpovědi nezveřejňuj

4 Dragita Dragita | Web | 15. srpna 2012 v 20:32 | Reagovat

když to tak čtu, tak jsme na tom vlastně všichni stejně :-D  :-D je to závislot, které se těžko odolává

5 Es Ef Es Ef | Web | 15. srpna 2012 v 20:35 | Reagovat

Super :)

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. srpna 2012 v 20:53 | Reagovat

MCHSzAC to má krásně harmonizované...

7 Arvari Arvari | E-mail | Web | 16. srpna 2012 v 11:04 | Reagovat

Páni, ani jsem to nedokázala na jeden zátah přečíst. Vážně máš můj obdiv, že to dokážeš poskládat. :-D
Jinak jak koukám, vážně jsme skoro všichni na jedný lodi co se vztahu ke psaní týče... :-D

8 Thalia Thalia | Web | 16. srpna 2012 v 13:17 | Reagovat

Je fajn být jednou s někým na jedné lodi :-) Jinak mám pocit, jako bych to opsala od Kety.. :D

9 Robina Robina | Web | 17. srpna 2012 v 17:27 | Reagovat

Veľmi príjemné ale súhlasím s prvým komentárom. Neskutočne vysilujúce. No dobojované. s víťazným pocitom blaha.
Plné, nových, príjemných zistení. Asi sú všetci (a aj so mnou v istom zmysle) na jednej veľkej lodi. :-P

10 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 18. srpna 2012 v 4:00 | Reagovat

[1]: Aby ne. :-)

[2]: :-)

[3]: Ale prosím tě, vždyť odpovídáš úplně normálně. :-) Ale jak si přeješ. :-)

[4]: ;-)

[5]: :-)

[6]: Taky si říkám. :-)

[7]: No jo, málem mi praskla lebka. :-)

[8]: :-D

[9]: :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama