Literární zombie holka

16. listopadu 2012 v 0:18 | Tereza Matoušková |  Fantasy a tvůrčí psaní
Dneska jsem si pro vás připravila menší nahlédnutí do mého domácího spisovatelského bestiáře. K názvu mě inspiroval rozhovor s jednou populární zpěvačkou, která mluvila o tom, že se u ní střídají fáze, kdy vystupuje před lidmi a kdy doma v koutku tvoří, obvykle přes noc, takže po ránu vypadá jako zombie holka.

Zároveň samozřejmě nechci utlačovat pánskou část čtenářstva. Zombie kluci jsou taky fajn.


Určitě to znáte taky. A teď neřešme to, jestli vystupujete před lidmi nebo se prezentujete online. Máte chvilky, kdy se ukazujete. Dokážete při nich ale tvořit? Já osobně ne. Mně se nejlépe tvoří ve svém koutku v soukromí, když si můžu obléct otahaný župan a uvařit si čaj do svého oblíbeného hrnku. (Jelikož jsem dítko internetového věku, tak je nutno ještě vypnout Facebook. Tuto položku si dovolím zvýraznit.)

No, dobře, když se takto uvelebíte na hodinku denně, je to v pohodě, ale co v případě, kdy zrovna pracujete na něčem delším, novelce nebo románu, a doslova se nemůžete odtrhnout od počítače?

Momentálně něco podobného zažívám nad opravami Vílích kruhů, nového podmořského příběhu. Dokonce jsem si schopna kvůli tomu i ráno přivstat, abych ještě před odchodem na semináře, stihla přečíst aspoň polovinu stránky.
Po příchodu domů, pokud rovnou nepadám čenichem do peřin, se snažím, co nejrychleji splnit nejdůležitější povinnosti, abych se opět mohla chvíli věnovat příběhu, než se manžel vrátí z práce.

O víkendech se snažím opravovat i několik hodin v kuse. Dopisuji pasáže, které cítím, že v příběhu chybí, vyškrtávám to, co přebývá, no a makám na stylistice. Mimo to opravuji překlepy a chybky, ale v tomto případě spíš platí, že, co opravím, to zpátky nadělám jinde. Čistit se to prostě bude později.

Jedu takto dva týdny v kuse a už je ze mě zombáček. No, dobře, sprcha a líčení to kryje, jinak by mě vzali do party místní ghúlové.
Jsem prostě typ, který nejvíce práce odvede, když maká chvíli v kuse, "pod tlakem" a pak na pár dní odpadne a jenom čumí na filmy a seriály. (Dobře, tohle už se mi dlouho nestalo, ale třeba si přečtu knížku, žejo... Sakra, knížky, ono se nad nimi dá i odpočívat? Musím to někdy zas zkusit. :-D )

Mám takhle projetou víc jak čtvrtinu rukopisu (momentálně koriguji 6. kapitolu). Nechci se vidět v době, kdy budu končit.

Lidi, jste taky takový závisláci? Nebo pracujete v hospodě obklopeni kamarády se kterými všechno konzultujete? Pro mě je něco takového nepředstavitelné.

Zombáctví zdar.

Temnářka

Jen tak na okraj: Už jsem se dostala do fáze, kdy na svou čubu křičím: "Femoriane, k noze!"
Freya to bere statečně.
Dokonce už na to slyší.

No, co, obojí od F, už se mi to plete.


Autorkami podmořských obrázků jsou Shiroa a Wilva
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lyra Lyra | Web | 16. listopadu 2012 v 0:44 | Reagovat

Taktéž raději tvořím v soukromí, už z toho důvodu, že si ráda se svými hrdiny povídám... nahlas... a nejlépe zcela bez zábran... takže jistě uznáš, že za podobných okolností je lepší tvořit o samotě než obklopena lidmi :-) Jo, a zombie stav moc dobře znám, nejsi v tom sama. Jen si dej pozor, ať to nepřeženeš a nestane se z tebe zombie doopravdy :-D

2 Arvari Arvari | E-mail | Web | 16. listopadu 2012 v 0:46 | Reagovat

Já se ráda uprostřed noci zažeru do psaní, ale můžu psát i normálně přes den... Obklopená živejma lidma ne, ale těma virtuálníma občas i jo. ICQ si na psaní nevypínám. Prostě chvíli píšu, chvíli si s někým píšu, chvíli dělám něco úplně jinýho. Proto si pořádně nevedu literární deníček. Nemůžu říct, za jak dlouho jsem danej úsek napsala. Prostě za tak dlouho, jak dlouho jsem ten den vzhůru... :-D

3 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 16. listopadu 2012 v 7:24 | Reagovat

Zkoušela jsem si dělat literární deníček, ale nějak se mi to nedařilo :D
Psát mezi lidmi mi moc nejde, pokud třeba mamka kouká na televizi a jinak je kolem klid, v pohodě, ale když se kolem mě baví spousta lidí, tak ne-e, hlavně na mě nikdo nesmí mluvit.

Asi nejlíp se mi píše ráno, večer u toho usínám :D Což ráno taky. Připadá mi, jako bych v noci nespala :D

4 Colleen Colleen | Web | 16. listopadu 2012 v 7:58 | Reagovat

Ano, vypnout FB je jedna z nejdůležitějších věcí, pokud mám vůbec něco udělat. Když jsem psala GTM, vždycky jsem se s noťasem posunula tak, abych byla mimo dosah wifi :-D To už teď bohužel nemůžu, už je rozlezlá po celém baráku (A je to znát - mám polovinu toho co bych měla bez netu...)
Další důležitou věcí je vypnout TV, rádio a ostatní rušivé elementy,  uvařit obří hrnek kávy a vykopat z domu všechny jeho obyvatele :-D Ticho - nerušit - tvořím :-D :-D

5 Katanga Katanga | E-mail | Web | 16. listopadu 2012 v 8:35 | Reagovat

Naštěstí se kresbě nevěnuju denně, jinak bych vypadala podobně. Tím, že mě nijak netrápí, když třeba až do večera skoro nejím, si ke stolu donesu leda tak konvici čaje a kreslím. Pak ztratím pojem o čase a... náběh na zombíka se blíží :D
Samozřejmě, musím si vypnout prohlížeč, pustit dostatečně dlouhou hudbu, abych neměla důvod odcházet od programu, zabalit se do něčeho pohodlného a dostat si vlasy z očí. A pak o mě svět mnoho hodin neví :D

Mimochodem musím tvořit s čistou hlavou, v temném koutku jen se svou lampičkou a jen když jsem sama doma. Jinak to tak dobře nejde.

6 Alexandra Gryffin- Fox Alexandra Gryffin- Fox | Web | 16. listopadu 2012 v 9:12 | Reagovat

Poznávací znamení? Braaaaain! :D

7 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 16. listopadu 2012 v 11:13 | Reagovat

Hmm, zajímavé. Já když píši, či upravuji nový text, tak právě musím mít zapnutý internet, skype a FB, jelikož se znám, že v textu narazím na věc, kterou je třeba zkonzultovat s v oboru znalými lidmi, případně zkonzultovat s nějakým laikem jeho pohled na danou věc.
Tak nějak už si okolí zvyklo, že když se neozývám, mám práci.

8 Diabolus Aki Mortem Diabolus Aki Mortem | Web | 16. listopadu 2012 v 12:44 | Reagovat

Já nejlépe pracuji, když jsem doma sama a zásadně nekonzultuji. Internet už nevypínám, protože většinou čtvrt hodiny píšu a pak potřebuji dělat něco jiného. Jedu s přestávkami. :D Jinak psát mezi lidmi bych asi snesla, ale nesmějí mluvit moc nahlas a co hůř, na mě. Ale pak si o mě rodina a spolužáci myslí, že jsem magor. Protože s postavami občas prohodím pár slov.

9 Matthias Matthias | E-mail | Web | 16. listopadu 2012 v 13:59 | Reagovat

A kdy jako spíš? O_O

10 Melanie Melanie | Web | 16. listopadu 2012 v 15:07 | Reagovat

[9]: Temnářka je Vyzyvatelka :-D (Pro vysvětlení: To je rasa z mého příběhu - Vyzyvatelky nepotřebují spát tak často jako lidé.)

11 Melanie Melanie | Web | 16. listopadu 2012 v 15:08 | Reagovat

[10]: Vyzyvatelka s malým v, samozřejmě :-)

12 Niviat Niviat | Web | 16. listopadu 2012 v 18:08 | Reagovat

Když už píšu hudební report nebo recenzi, tak mi nejvíc vyhovuje právě ten klid... Ještě, že je to jen krátký útvar, takže se u mě zombie holka neprojevuje... i když pokud mám dobrou knihu někde po ruce, tak k ní nemám daleko po probdělých nocích v jiných světech. :-D

13 undead Trentina undead Trentina | Web | 17. listopadu 2012 v 15:46 | Reagovat

ták já třeba zjistila, že se dobře píše v JAMu ( oficiálně se tomu tedy říká "musicclub JAM". normálně tam teda chodím jen na koncerty, ale občas i popsat nějakou tu stránku.. 8) ), jen mi do toho nesmí nikdo kecat, jakmile se připletu do nějaké diskuze, je konec, pero stagnuje.. :-D

14 Polgara Polgara | Web | 27. listopadu 2012 v 22:47 | Reagovat

Radši píšu v soukromí, prostě musím mít u toho takový ten správný klid, ale když jsem s někým v místnosti, tak mi to nevadí, protože vím, že mi pak moje rádoby dílko zkritizuje a upozorní na chyby.
Ale obdivuje tě, že volíš práci pod tlakem, osobně dávám přednost tomu, když mám na všechno časovou rezervu, z tohohle by mi brzy hráblo, proto klobouk dolů. :-)

15 cheap beach bridesmaid dresses cheap beach bridesmaid dresses | E-mail | Web | 14. ledna 2013 v 12:18 | Reagovat

Wow, I never new that, much appreciated.
http://www.askdresses.org

16 Viviana Viviana | Web | 3. dubna 2013 v 7:20 | Reagovat

Člověče, dlouho jsem myslela, jaká je hrozná výzva psát, když chodíš do školy... pak psát, když děláš dvanáctky na dvě směny... No, a zjistila jsem, že obojí je vlastně docela sranda proti tomu, najít si klid na psaní, když kolem běhá muž a dítě, oba si připadají zanedbávaní, do toho víš, že bys měla dělat nějakou grafiku a vydělávat si na chléb svůj vezdejší, a v neposlední řadě za tebou muž (a současně leader kapely, ach jo...) chodí, jestli si jako už vymyslíš bicí party do nový písničky...
Nějak dost dobře nejde řvát: "Minutku, sakra, musím ještě nějak ošklivě zprovodit ze světa tohohle týpka, a pak se ti budu věnovat!" :-D  :-D
Jo, ale taky jsem schopná se do toho zakousnout, že nedělám nic jinýho, vlastně, v každý volný chvilce, jenže to jsem potom za vyvrhela... 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama