Dělá pirátství knihám reklamu?

29. června 2013 v 0:50 | Tereza Matoušková |  Postřehy a odbornosti
Na serveru videacesky.cz se ve středu objevilo video Názor Neila Gaimana na pirátství. Pokud jste neviděli, doporučuji zhlédnout, angličtiny se nebojte, je to s titulky.



Argument "pirátství přece dělá spisovatelům reklamu" se v diskuzích ohledně pirátství vyskytuje poměrně často a mě by zajímal váš názor. Předestírám, že si stále stojím za tím, že vzít cizí dílo a bez dovolení ho šířit, není správné. V první řadě z morálního hlediska. Jenomže jedním dechem vždycky dodávám, že s tím v dnešní době nemůžeme nic dělat. Knihy a další produkty lidské práce se prostě ilegálně šíří a šířit budou. Teď je jenom otázka, jestli z toho může autor nějak vytěžit.

Použiji Neilovu myšlenku, že lidé objevují své oblíbené autory tak, že si knihy půjčují nebo stahují.

Nejprve bych se vás ráda zeptala na věc, která mě zajímá především, protože z předešlých diskuzí na tomto blogu vím, že většina lidí, kteří mě čtou, preferuje papírové knihy.

Kolikrát v životě se vám stalo, že jste si půjčili knihu (v knihovně, od kamaráda), přečetli ji a následně si ji šli koupit, protože jste cítili, že ji v knihovně prostě musíte mít?
S tím souvisí jiná věc.
Kolikrát jste si v knihovně půčili knihu od autora, kterého jste předtím nečetli, a ta se vám zalíbila natolik, že když vyšel od stejného autora další titul, koupili jste si ho?

Schválně jsem prošla svou knihovnu.

Knihy, které jsem si půjčila v knihovně a následně koupila: Pán prstenů: Společenstvo prstenu, Sněhová královna, Rychlost temnoty, Jáma a kyvadlo, Jestřáb a rybářka, Den trifidů, Lev, čarodějnice a skříň, Proměna a jiné povídky

Knihy, které jsem si koupila, protože se mi líbil předchozí titul, který jsem si půjčila z knihovny: Hon na lišku, Dům mrtvých, Trůn z dračích kostí, Podvrženec, Narrenturm, Pohár zlata, 1984, Věčné zatracení, Čas žít, čas umírat, Mrtvý z papíru


8 titulů, které jsem si rovnou koupila, 10 titulů, kdy jsem si koupila pokračování, nebo jinou knihu. Dejme tomu, že vlastním 250 knih (přesné číslo vám teď neřeknu). Polovina knih, které jsem si v životě přečetla, byla půjčená z knihovny. 18 knih je docela mizivé procento, nemyslíte?
Pravdou ovšem je, že si knihy většinou kupuji na základě recenzí a nebojím se koupit zajíce v pytli.

Na většinu svých oblíbených autorů jsem narazila tak, že jsem si přečetla recenzi a titul mě zaujal.

Když už si knihu jednou přečtu, málokdy mívám chuť pustit se do ní znovu. Nemám potřebu letět do knihkupectví a kupovat ji. Když jdu knihu vrátit do knihovny, rovnou si tam půjčuji další díl nebo něco jiného pod stejnou značkou, nezamířím z knihovny do knihkupectví.

Z těchto důvodu jsem k tomuto malinko skeptická. Proto bych byla ráda, kdybyste doma udělali podobnou inventuru a sepsali to.

Teď se přesuneme ke stahování.
Kolikrát jste si knihu stáhli a pak si ji koupili?
Kolikrát jste si knihu stáhli a pak si od stejného autora koupili něco jiného?

Tohle občas dělá můj manžel, že si knihu stáhne, aby zjistil, vo co go a jestli je to jeho šálek kávy. (Je, co se týká knížek, hrozně vybíravý.) No a pak mě vypustí na lov. Takto jsem mu pořídila Dívku na klíček a My, které jsem pracně sháněla po antikvariátech.

Já osobně k tomuto vztah nemám, když pominu případy, kdy nakladatel vypustí do světa první kapitolu a já ze zvědavosti nakouknu. Takto jsem si pořídila třeba Zaklínačku. (Ne Lotu, tu ukrajinskou.)

Takže bych vás opět poprosila, abyste znovu prošli knihovnu a sepsali mi to.

V hlavě mi vrtá hlavně otázka, jestli by si člověk, který si knihu stáhl, stejný titul koupil, kdyby neměl jinou možnost. Domnívám se, že spíše ne. Je to ovšem velice diskutabilní a ožehavé téma, zvlášť tady v Česku, kdy o vydání další knihy od autora rozhodují stovky prodaných výtisků a každá další prodaná kniha se počítá.

Tak se mějte hezky a kupujte knihu, nebo nám ten knižní trh krachne stahování nestahování,


Temnářka
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 petrahynkova petrahynkova | Web | 29. června 2013 v 1:27 | Reagovat

Já takhle přečetla pirátskou kopii Hry o trůny a jelikož mě to zaujalo, k vánocům jsem si nechala nadělit celou sérii Píseň ledu a ohně. Ale je fakt, že je to ojedinělý případ. Já většinou knížky kupuju nebo půjčuju - čtení "online" mi absolutně nesedí :-)

2 Elinor Elinor | Web | 29. června 2013 v 7:45 | Reagovat

ad. napřed si půjčím a pak koupím - několikrát jsem to tak praktikovala, přičemž vím, že mít větší množství volných finančních prostředků, tak přechod z půjčených knih na kupované bude mnohem výraznější.

ad. stahování - knihy, co si stáhnu (ano, stahuji), se dělí na tři skupiny.
1. věci, které si chci jednou přečíst, půjčila bych si je v knihovně a vím, že nemám potřebu, abych si je dávala do knihovničky. A které bych nehodlala ekonomicky podpořit, ale patří např. vzhledem k jejich popularitě k obecnému přehledu.
2. knihy, které bych si koupila, kdyby byly k dispozici za rozumných podmínek a pokud možno i za rozumnou cenu. Tohle se týká zahraničních knížek, často obsahujících rozbory mého oblíbeného světa.
Velkou roli hraje to, že koupit si krabici plnou krámů cca za dva tisíce plus poštovné, z které mě zajímá jedině cca 200 stran textu o reáliích, které by mohly nebýt ilustrované... nejsem sběratel, jsem čtenář a analytik. Kdyby byla za patřičný obnos e-booková verze, pořizuji legální cestou.
Trochu komplikovanější je to s knížkami, které bych si musela kupovat v cizině a kde nehrozí český překlad.
3. váhám nad pořizování a rozhodnu se to zkusit metodou "like it - buy it". Nutno dodat, že pro kupované knížky mám určité podmínky, které splňuje málokterý titul.

K většině oblíbených autorů jsem se dostala přes recenze, čtení povídek na webech/v časopisech, přes sledování literární a webové scény.

3 Matthias Matthias | E-mail | Web | 29. června 2013 v 8:03 | Reagovat

Ano, když se mi zalíbí nějaký autor, jeho styl psaní a vůbec, protože jsem ho:
a) měl půjčeného z knihovny
b) měl půjčeného od kamarády
c) měl stáhnutý z netu a přečteného na čtečce

tak si jeho další knížku koupím, pokud na ni narazím někde v knihkupectví nebo na nějaké virtuální prodejně s e-booky (hlavně ty, co podporují možnost dělat si virtuální knihovny).

Každopádně teď knihy nestahuji ani nekupuji, protože mi asi před rokem umřela tetička, já po ní zdědil (čti = prostě jsem si to naložil do kufru auta a odvezl k sobě) celou její knihovnu, takže mám dalších 15 let co číst (má fakt hodně zajímavé tituly).

Co se týče filmů, ty na 99% stahuji, protože mi to stačí vidět 1x, následně to smažu a už to nikdy znovu neuvidím. Pokud se jedná ale o film, který se mi fakt zatraceně líbí (ratatouille, how to train your dragon, repo! genetic opera), koupím si DVD.

Co se týče her, ty nakupuji na http://store.steampowered.com/a na GoG.com... Některé hry nejsou za moje peníze, ale koupil mi to třeba někdo jiný a následně giftnul.

4 Matthias Matthias | E-mail | Web | 29. června 2013 v 8:06 | Reagovat

(jinak co se týče knižního trhu, jsem přesvědčený o tom, že je v jeho případě pirátství úplně nejmenší. Hodně čtenářů prostě knihy miluje a rádo za ně dává prachy. Skoro nikdo z nich nemá čtečky, protože razí názor "bez voňavé knížky to není ono!" a na počítači nebo mobilu nebo tabletu budou číst těžko...)

5 Matthias Matthias | E-mail | Web | 29. června 2013 v 8:07 | Reagovat

(a ještě jedna věc... reklama není jen o tom, že já si něco stáhnu, přečtu a pak koupím... Ale třeba stáhnu, přečtu, doporučím někde na internetu a koupí si to následně dva lidi, protože je můj názor zaujal).

6 Brigita Brigita | Web | 29. června 2013 v 11:20 | Reagovat

Knížky, které jsem si půjčila v knihovně a následně koupila: dosavadní tituly Písně ledu a ohně, asi deset Zeměploch (namátkou např. Otec prasátek, Buch!, Soudné sestry), 1984.

Knížky, které jsem si koupila na základě jiné přečtené knihy od stejného autora: Geraldova hra, Pod kopulí (oboje Stephen King), Strážci času: Klíč (Marianne Curley), Čekání na kocoura (Michaela Klevisová), Sonety (William Shakespeare).

Knížku, kterou bych si stáhla, už bych si pak koupit nešla; maximálně kdyby se mi hodně líbila, šla bych si ji půjčit do knihovny. Ale všeobecně strašně nerada čtu z počítače, při čtení delších útvarů to je nepohodlný.
Na druhou stranu znám lidi, kteří si knížku stáhnou a následně koupí - prostě si to nejdřív zkusí, a když se líbí, vědí, že to je ono.

Ale co se týče reklamy, jakou dělá nebo nedělá knihám stahování a půjčování v knihovně, souhlasím s Matthiasem. Můžu najít úžasnou knížku, na kterou nemám peníze, tak si ji jen půjčím. Pak o tom nadšeně básním několik dnů, až se to třeba zalíbí někomu dalšímu... V praxi se mi tohle stalo s Hunger Games.

Takže nevím, na to, kolik vlastním knížek, jsem si jich koupila na základě přečtení v knihovně jen docela málo. Na druhou stranu, pořád lepší deset půjčit a jednu koupit, než nepůjčit žádnou, autora vůbec neobjevit, a tím pádem nekoupit nic.

7 lulu-fairys lulu-fairys | 29. června 2013 v 12:29 | Reagovat

Já když knížku stáhnu tak si jí nekupuji... Ani když si ji půjčím, ale občas nějakou knihu od stejného autora :)

8 Elis Elis | Web | 29. června 2013 v 13:00 | Reagovat

Já si knižku pokud mě zaujme kupuji, mám ráda chvíle klidu, udělat si pohodlí a sednout si s knihou .....

9 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. června 2013 v 13:19 | Reagovat

Tajné (před přečtením smazat):

Není sedmý pád mn.ř. slova "titulek" "s titulky"?

10 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. června 2013 v 13:32 | Reagovat

V knihovnách si nepůjčuji, rovnou si knihy kupuji a to jak v obchodech, tak v antikváriátech.
Vrší se mi to doma jako Hanťovi z Hrabalovy "Příliš hlučné samoty".
Takže jsem rozjel projekt KKKb (viz Ouloffky antikvární v článku http://tlustjoch.blog.cz/1302/g9), neb si myslím, že knihy by měly putovat.

Elektronické knihy mne facinují svoji dostupností, leč koupi čtečky /dosud/ odololám.

11 Polgara Polgara | Web | 29. června 2013 v 15:59 | Reagovat

Když si knížkou nejsem jistá, tak jdu a první si ji půjčím v knihovně. Pak, když knížka hodně zaujem, si ji koupím.
Přiznám se, že i když mám čtečku, moc ji nevyužívám, jen ne recenzní výtisky v podobě ebooků od Hostu, Gorgony a Brokilonu. Pevná knížka je prostě pevná knížka a nic ji nenahradí.

12 Myanmar Myanmar | Web | 29. června 2013 v 16:05 | Reagovat

Tak já jsem docela ukázkový případ Gaimanovy teorie. Já si prostě knížky bez předchozího přečtení nekupuji, pokud autora už neznám a nebo pokud se nejedná o pokračocání série. Většinou to tedy řeším knihovnou, ale abych šla do knihkupectví a odnesla si knihu jen na základě anotací nebo recenzí, to se mi děje jen extrémně vyjímečně :) Na druhou stranu docela chápu tvou argumentaci, protože znám lidi, kterým jde jen o to přečíst si příběh a ne o tu knihu jako takovou. Já když přečtu knížku a líbí se mi, zkrátka ji koupím, protože by mě mrzelo nemít ji doma.

13 Arvari Arvari | E-mail | Web | 29. června 2013 v 17:19 | Reagovat

Abych řekla pravdu, já jsem docela dost dobrý potvrzení tý teorie. :-D Popravdě, nemám v knihovničce zase tolik knížek, i když postupně doplňuju. Prostě nejsou peníze. Ale z toho, co mám, asi půlka odpovídá...
Knížky, co jsem si koupila poté, co jsem si je půjčila z knihovny: 1984, Jáma a kyvadlo a jiné povídky, Krysař, Obraz Doriana Graye (česky, plus mám i anglicky), Jak je důležité míti Filipa
Knížky od autora, kterého jsem měla půjčeného z knihovny: Ideální manžel, komplet her Oscara Wilda (anglicky) a asi dvacet Zeměploch (přičemž dokupuju primárně ty, co jsem z knihovny NEměla, tudíž ještě nečetla)
Pokud jde o knížky, co jsem si nejdřív stáhla, před rokem jsem si postahovala první tři díle série Nightrunners od Lynn Flewelling (česky), pak jsem na netu přečetla ještě čtyřku, načež jsem si z Británie objednala všechny ty čtyři, co jsem četla, dva další, co jsem online prostě nesehnala, a ještě soubor povídek k tomu. A až příští rok vyjde sedmička, koupím si ji taky. Tomu seříká mánie. :-D
Každopádně, mám to jako s cédéčky. Když si stáhnu cédéčko a vážně, VÁŽNĚ se mi líbí, tak ho chci doma mít i fyzicky. A stejně tak chci mít i knihy. Možná jsem v tomhle ohledu trochu exot, ale pro mě to pirátství vážně reklamu dělá, bez přečtení předem bych si koupi pořádně promyslela, někdy spíš rozmyslela...

14 redfox222 redfox222 | E-mail | Web | 29. června 2013 v 22:04 | Reagovat

***První kniha z knihovny - následné kupování dle jména autora(Jenny Nowak), Řeka Bohů - W.Smith (komplet)|tehdy net ani e-booky ještě nebyly, takže jiná možnost nebyla|
***Koupeno na základě jedné půjčené knihy - komplet Edings |s bratrem napůl, protože Polgara je prostě neodolatelná :-P a Althalus je prostě dobrej|
***Na základě přečtené e-knihy - prvního dílu - koupeny série Noční strana a Tajné dějiny od Greena |Jestřába a Rybářku kupoval bratr, včetně Modrého měsíce atd.| a MKP (Malazská kniha padlých - komplet).
***Většinu odborné literatury napřed zkouknu v e-podobě, kolikrát totiž je uvnitř to samé jako v jiných knihách, které již mám, jen podané jinými slovy.
***E-knihám se nevyhýbám, někdy čtu na PDA a to se nosí líp než papírová kniha, pokud mne to ale opravdu zaujme, jdu a koupím, popřípadě kouknu na aukro, někdy se tam dají sehnat knihy o třetinu levněji (někdy i o víc)

15 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 29. června 2013 v 22:44 | Reagovat

Díky své finanční situaci si moc knížky kupovat nemůžu, takže radši půjčuji. Ráda mám ale svoje vlastní knížky pěkně doma v knihovně, takže pokud se mi nějaká knížka půjčená z knihovny opravdu líbí, koupím jí. Být to jen na mě, nechodím do knihovny a všechno si pěkně doma syslím.
Zásadně si knížky nestahuji. Strašně špatně se mi to čte, hlavně kvůli brýlím (mám nějaké divné dioptrie) a navíc je podle mě na 100 % lepší držet knížku v ruce. Vlastně se bráním i čtečce, protože mám dost zvrácenou radost z toho, když musím knížky s sebou tahat. :D

16 Teeda Teeda | Web | 30. června 2013 v 2:22 | Reagovat

Knihy kupuju hodně a vůbec nestahuju. V tomhle jsem stará škola. Koupila jsem nespočet knih, které jsem už z knihovny měla přečtených, protože se ke knihám vracím a někdy jsou to klasiky, který by podle mě každý měl doma mít. Ale je pravda, že právě klasiky většinou hledám po antikvariátech. Nové kupuji buď novinky nebo dárky. Během roku ale určitě takových min. 20 knih koupím, mnohonásobně víc půjčím a 0 stahuji nebo kopíruji (pokud tedy nejde o skripta).

17 Elinor Elinor | Web | 30. června 2013 v 12:08 | Reagovat

[4]: ehm, znám z širšího okolí spoustu lidí s čtečkami, kteří výrazně preferují elektronické knihy (z různých důvodů) a zároveň se snaží shánět čtení nepirátskou cestou... což není vždy nejsnadnější.

18 Matthias Matthias | E-mail | Web | 30. června 2013 v 12:18 | Reagovat

[17]: Ale v porovnání s trhem filmovým, s trhem hudebním, s trhem softwarovým, s trhem multimediální zábavy (počítačové hry), bych osobně řekl, že trh knižní má nejmenší procento pirátství, protože u čtenářů ta láska k fyzické knížce je vyšší, než láska diváků k plastové krabičce s DVD nebo láska počítačových hráčů k obalům od her...

19 Alli Alli | 3. července 2013 v 10:19 | Reagovat

Počet knih, co jsem si nejdřív půjčila, pak koupila: 0. Počet knih kde jsem si nejdřív půjčila něco a pak koupila další od toho stejného autora: 62 (opravdu jsem si chodila do knihovky testovat autory).

Co se týče stažených knih, nikdy jsem si žádnou nestáhla (nejsem tak poctivá, jen mě to prostě nebaví číst v počítači a proč bych to dělala, když existují knihovny), takže tady statistice nepomůžu. Celkově mám knich cca 150.

20 Jitka Jitka | E-mail | Web | 3. července 2013 v 12:01 | Reagovat

Žiju v Praze, knihovna zůstala doma v bývalém pokojíku, takže jmenovitě ti to neřeknu. Rozhodně ale toto pravidelně dělám u děl Paula Coelha. Vždy si jeho knihu nejdřív půjčím a v drtivé většině případů pak jdu do obchodu a koupím si ji, protože mám pocit, že si to jeho dílo zaslouží. Proto všechny jeho knihy, které doma od něj mám, jsem v životě neotevřela. Aspoň ne já. Šířila jsem je dál po svých známých.
U dalších autorů je to spíš výjimka. Ale třeba teď jsem četla knihu Daniela Tučky, kterou jsem vyhrála. A rozhodně si další jeho dílo, až mu vyjde, ráda koupím. Jeho styl se mi vážně líbil.
Knihy z internetu nestahuju. Myslím, že jednou jsem stáhla něco na marketing, protože jsem to potřebovala ke studiu. Jiné dílo ale snad opravdu nikdy, jestli si dobře pamatuju.
Kdybych ale měla stahované umění pojmout všeobecně a vztáhla to třeba i na hudbu – většinou poslouchám skladby z youtube, ale mám oblíbenou kapelu Blackmore´s Night. Jejich CD vždy nejprve stáhnu, ale pak taky jdu do obchodu a koupím ho.
Čili a neboli obecně vzato - já tento druh šíření uznávám. Kdo chce, dílo si pak koupí. A kdo nechce, stejně by si ho nekoupil a ještě ke všemu by si ho nikdy nepřečetl. Na to nemá stahování a půjčování knih podle mě vliv. Stejně nikdo z nás nepíše pro peníze. Důležité je, že se tvé myšlenky šíří dál. Aspoň tak to cítím za sebe.

21 myší královna myší královna | Web | 4. července 2013 v 1:19 | Reagovat

Já stahuju, co se dá, ale z toho, oč mám zájem, se toho moc stáhnout nedá. A to, co stahuju do školy, je většinou od už mrtvých autorů. :)

Navíc, ne každé náhodné PDF je vhodné do čtečky a jen tak z PC mě číst nebaví. Já už na čtení moc čas nemám, ale pokud si chci nějakou knihu koupit, první hledám eBook, protože je levnější a nemám místo. A dřív jsem upřednostňovala papírové knihy, takže nemohu posoudit. Jsem klasický stahovač všeho - muziky, filmů, apod., ale pokud to jde, knihy kupuju (je jedno v jaké podobě, ale musím říct, že ta elektronická je šetrná k přírodě).

22 undead Trentina undead Trentina | Web | 4. července 2013 v 10:04 | Reagovat

tak jako, já stahuju věci, keré se v knihovně nedají půjčit skoro vůbec, nebo je tam nemají, nebo ani česky nevyšly.. například Kulhánek. toho si těžko koupíš, ty starší věci, protože je to všechno beznadějně vyprodané. v knihovně taky nemají všechny, nebo je to beznadějně pozamlouvané ( stejně jako stmívání, první díl sem četla až po těch ostatních a to wordovskej dokument staženej z uložta, jiinak bych se načekala fakt dlouho.. ). a pak je tu Maximum Ride. série, z níž u nás vyšel jen jediný díl, a to je to přitom bestseller od dosti známého autora. takže mi v kompu hnijou elektronické verze všech šesti dílů a čekám, až bude má angličtina dostatečná na to je přečíst.
a co se kupování týče? víš, jak na tom s financema sem ( respektive že je vůbec nemám ), takže si nemůžu dovolit kupovat knížky.. jinak bych se pro ně doma neměla kam hnout a bylo by mezi něma hafo toho, co sem už četla či jejich pokračování. já se kupříkladu k některým knížkám vracím i opakovaně.

a další série, kterou si člověk nemá jak dopůjčovat, je Ender od O. Carda. mají z ní jen první a pak asi až štvrtý nebo pátý. to samé Honor Harringtonová od Webera. ale ty sem zatím ani nezkoušela hledat..

23 Iswida Iswida | 5. července 2013 v 21:24 | Reagovat

Knížky kupuji pouze v antikvariátech nebo jako dárek někomu. Až budu mít aspoň tolik peněz, že se nebudu snažit šetřit každou korunu i na jídle, budu si kupovat knihy - a to od autorů, kteří mě z nějakého důvodu zaujaly, buď proto, že jsem si jejich knížku půjčila v knihovně, nebo proto, že o nich někdo mluvil. Možná to není úplně o tom stáhnout si knížku a pak si ji stejně koupit - to asi moc často neděláme. Jenže když je na internetu, čtou ji lidé, kteří na internetu tráví hodně času, na internetu se o ní zmíní a někdo další si ji třeba pak na základě toho koupí. Rozšíří se povědomí o ní. To je podle mě nejdůležitější: aby když se člověk podívá na to jméno na obálce, uvědomil si, že "mu to něco říká" - a na to je internet hvězda...

Nehledě na to, že najít v našich knihkupectvích knížku, kterou bych si chtěla přečíst, je opravdu nadlidský výkon...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama