Proč jsou pravidla pravopisu důležitá
26. září 2013 v 16:00 | Tereza Matoušková | Fantasy a tvůrčí psaníAnketa
Z čarodějnického čtyřlístku mám nejraději
Femoriana |
Atalana |
Zorenu |
Kerdeu |
Mám rád/a všechny čtyři! |
Nemám rád/a ani jednoho! |
Tvůj svět neznám, nemohu soudit. |
Můžeš mi***, ty jedna ***! ***! (tlačítko pro 49 škarohlídů) |
Komentáře
Při přečtení prvního odstavce jsem přestal číst a přemýšlel, jaké argumenty asi předvedeš. Ok, latexový obleček předčil má očekávání :)
[1]:Off šem, co se týče dress code, tak většinou v pátek bývá casual day.
Ovšem přijít v latexovém oblečku se zipem na formální pohovor může být v jedné situaci pořád vhodné - když přijde ucházet se o post do nějakého dominia.
Ale psát text s ambicí a neobtěžovat se ho kontrolovat, to není vhodné nikdy.
Já s tebou stoprocentně souhlasím a nemohla bych to vyjádřit líp.
Ale včera jsem měla seminář s názvem Grafémika a pravopis, a hned v první minutě se učitelka nechala slyšet, že se nemůže dočkat toho, až se začneme zaobírat obsahem sdělení a ne tím, jestli je ve slově správné i. Přišlo mi to docela jako paradox, když učí zrovna tenhle předmět. Ale jak vidno, někdo prostě asi na latexový obleček nehledí. (Já na něj hledím možná víc, než bych měla...)
Pravda pravdoucí. Velice se mi líbí tvé přirovnání s oblečením na pohovor, je opravdu trefné. Akorát nyní sama musím zpytovat svědomí, co vlastně nosím za oblečení - jestli oblek a nebo chodím navlečená v latexu
Obecně si všímám, že hodně lidí má problémy s pravopisem a přitom je to nešvar, který se dá alespoň zčásti odstranit. Já se třeba naučila pravopis tak, že jsem v dětství hodně četla, ale doopravdy moc... no, a jaksi mi všechna ta íčka a ýčka utkvěla v paměti. Neříkám, že nikdy nedělám chyby, ale doufám, že zase tak špatně na tom nejsem. Možná oblek s nějakou tou skvrnou na rukávu?
A když pravopis prostě neovládáme, pořád existují nějaké možnosti. Najdeme si problémové slovo ve slovníku, požádáme někoho, ať si text po nás přečte, přestaneme psát... Ok, ta poslední možnost nejspíš mnoho lidí nepotěší, ale v některých případech by to nebylo úplně na škodu... minimálně v rámci zachování duševního zdraví nebohých beta-readerů
Mimochodem, jen tak na okraj, ale stále příbuzné tématu - nechala jsem se tebou inspirovat a zapsala jsem si Správné psaní pro nebohemisty. Zatím jsem měla jen první hodinu, ale působí to na mě velice slibně a myslím, že mi tento předmět bude opravdu k užitku, takže ti děkuji za zmínku o něm
Dříve jsem psala texty s poměrně velkým počtem gramatických chyb a taky takové - teď nevím jak to říct - přihlouplé, puberťácké blbosti, kdy byl za jednou větou vždycky jeden smajlík, což taky nepůsobilo zrovna inteligentně a ani pěkně, i když jsem si to myslela. Naštěstí teď píši smajlíka tak maximálně na konci textu, ale pokud se jedná o něco vážného nebo o povídku, nic takového tam nedávám.
Přirovnání k latexovému obleku na pohovor v zaměstnání je vtipné :)
Co se týče ještě těch chyb, nyní se snažím psát bez nich, i když si s někým píši v chatu + taky psát spisovně, což s tím souvisí. Dejme tomu, že bych tohle mohla nazvat i takovou mojí gramatickou úchylkou, ale jsou věci, které jsem se do teď nenaučila - např. psaní mě/mně -, i když si myslím, že to už jsem taky zlepšila :)
[7]:na mě/mně platí poměrně jednoduchá pomůcka - říct si místo toho tebe/tobě a podle toho to doplňovat.
Také jsem se musela zamyslet, článek k tomu přímo svádí. Myslím, že pravopis je dobrá věc. Když už nic, tak alespoň ukazuje vztah k jazyku a inteligenci člověka. Já podle psaní posuzuji ostatní. Pokud mi někdo napíše s miliardou hrubek a bez interpunkce, tak je mi jasné, že komunikace s ním asi nikam moc nepovede. Docela by mě zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby si každý psal, co chtěl.
Souhlasím, přesto bych rád podotknul, že existují i opačné extrémy. Založíte si blog, kde chcete zachytit jen nějaké své myšlenky a objeví se "namachrovaní kritici", kteří vám najdou chybějící čárku a udělají z vás úplného magora. Nic by se nemělo přehánět.
[9]: Ještě edit.: Pravopis nikdy neukazuje na inteligenci člověka. Často to tak sice bývá, ale jsou to jablka a hrušky! "Inteligentních" idiotů se najde dostatek.
Nejhorší jsou čárky v souvětích Bylo mi porazeno, že: "Obecná poučka praví, kolik je sloves v souvětí, tolik je v něm i vět", ale stejně to nemám vždy na 100%. A tím, kdy psát a nepsat čárku před spojkou "a" mezi větami si nejsem pořádně jist dodnes.
Nevím, jestli bych se bez čtení naučila pravopis tak, jak ho umím nyní. Opravdu mám většinu věcí načtenou, pamatuji si pravidla psaní, ale občas si musím slovo napsat, abych zjistila, jak se mi líbí víc.
Jinak když si člověk píše na netu s někým, tak kolikrát opravdu chyby udělat může. Většinou je to hodně rychlé, člověk dělá dalších x věcí, ale když píše něco se záměrem, tak první věc, co udělá po dopsání, je podle mě kontrola textu. Už jen kvůli šotkům, kteří zaměňují slova, anebo kvůli hrubkám a překlepům.
[12]: Tak nějak nám to radila učitelka češtiny, když jsme nedávno cvičili didaktický test :)
Dobré a pochopitelné přirovnání. Snažím se psát správně česky už jen proto, že to beru jako základní projev úcty k jazyku. A taky úcty k těm, kdo mé řádky budou číst .
[12]: Základní pravidlo pro psaní čárek před "a" je přitom poměrně jednoduché.
- mezi větami hlavními - čárka se před "a" nepíše jenom v případě, že se jedná o vztah slučovací, pokud jde o odporovací (a ne), nebo důsledkový (a proto), tak se čárka píše
- čárka se píše pokud máš mezi věty hlavní vloženou větu vedlejší, kupříkladu: "Lidé nenáviděli elfy, kteří jim přišli arogantní, a opovrhovali též trpaslíky."
Jasnější?
[16]: Jo, jen asi bude chvilku trvat, než mi to přejde do krve Malá naděje snad svítá v tom, že to není tak dávno, kdy mi dělaly problémy i shody podmětu s přísudkem. Teď mě to praští do oči okamžitě, jak si otevřu text, kde se "tohle" nachází.
[12]:Menší rozšíření Terčina komentu: pokud můžeš místo "a" napsat plus, čárka tam není. Pokud ne, je čárka na místě, není tam totiž poměr slučovací.
Zajímavé zamyšlení nad zajímavým tématem. Osobně asi patřím spíš do kategorie hnidopichů, kteří gramatické chyby nesnáší kdekoliv, byť je to třeba naprosto neformální chat. Ale to už je zase druhý extrém.
Rozhodně souhlasím s tím, že když už se člověk chce nějakým textem prezentovat, měl by být na úrovni mimo jiné i po gramatické stránce. Je celkem smutné vidět chyby (časté chyby, ne jen náhodné překlepy) dokonce i v knihách .
[18]: Děkuji, tohle "pravidlo" se bude dobře pamatovat
Ak máš záujem, na mojom blogu prebieha súťaž o najlepší blog. )
Prihlášku nájdeš tu:
http://best-story-1d-jb.blog.cz/1309/sutaz-o-najlepsi-blog-prihlaska
Krásné přirovnání a naprostý souhlas. Ten dress code to vystihuje poměrně přesně - dokonce bych řekla, že ten člověk nepřijde v latexu, ten je ještě poměrně slušivý i když vulgární, ale spíš mu čohuá sláma z bot, má špinavou košili a na hlavě plesnivý tralalák. Každá chyba v textu je prostě jedna skrvnka na jinak čistoskvoucí bílé košili. Kdo přijde s prominutím zasraný jak prase, toho zaslouží vyhodit oknem, ale gentlemanovi s jemnou mastnotou na rukávu odpustit lze.