Zapomeňte na dlouhé texty, na internetu se krmíme očima

10. května 2014 v 20:55 | Tereza Matoušková |  Fantasy a tvůrčí psaní
evím, jestli je to tím, že žijeme v době, kdy hrají prim sociální sítě, ale lidi se naučili reagovat zejména na fotky, obrázky, videa a krátké texty. Co si ovšem máme počít my mladí i staří, psavci, pisálci, literáti, spisovatelé...? Dlouhé články a texty na blogu neznámého autora si přečte jen málokdo. Sakra, známý, neznámý, ono i autor publikující, co má svou čtenářskou smečku, má občas problém dokopat své miláčky, aby si u něj na webovkách něco delšího přečetli a nedejtebohové k tomu napsali komentář.
A ono se potom řekne, buďte aktivní.
Pečujte o své čtenáře.
Jenomže jak, když jim povídky nevoní a básně přece v dnešní době nikdo nečte?

Podumala jsem a sepsala si pár tipů. Třeba se vám něco bude hodit. Budu ráda, když v komentářích napíšete ty své.


1.) Ukázky z románů

Pokud dáváte na Facebook, tak jeden odstavec, maximálně dva, ale mělo by to mít nějakou samostatnou mikropointu. Problém je, že tohle tam nemůžete cpát pořád, nejenže nestíháte tak rychle chrlit něco nového (nebo aspoň já ne), ale rychle se to omrzí. Ideálně tak... jeden za dva týdny.

V případě, že to putuje na blog nebo na webovky, může to být i delší, ale je fajn doprovodit text obrázkem, ideálně buď od vašeho ilustrátora nebo vaším vlastním. Působí to profesionálněji, než náhodně vygooglená kresbička. Což znamená, že takto vytuněnou ukázku budete moci zveřejnit tak jednou měsíčně, abyste stačili napsat něco nového a (nechat) potom k tomu ještě něco nakreslit.


Ideálně máte dostatečnou zásobu obrázků pro každou příležitost, ale většina z nás to štěstí nemá. Pokud máte k vašim textům všehovšudy jednu malbičku, věřte, že se okouká rychlostí blesku.

2.) Obrázky

Pokud jste univerzální voják jako Viviana Stellata, můžete si dovolit prokládat ukázky z textů novými obrázky. Budete pak samozřejmě známější jako ilustrátor než jako spisovatel, ale statusy a články s obrázky se neomrzí snad nikdy.
Pokud kreslit neumíte, sežeňte si k sobě sparing partnera v podobě více či méně amatérského ilustrátora. Počítejte ale s tím, že čím líp kreslí, tím bude vytíženější.

3.) Statusy ze života a deníčkové zápisy

Každý z nás má v sobě kus stalkera, takže občas je fajn přihodit něco osobnějšího. Ideálně o tom, jak se vám daří nebo nedaří ve psaní, na jaké literární akci jste byli, že vám při psaní zahřívá nohy váš pes, nebo že vám okusuje ucho kočka. Opět platí nepřehánět. Čtenáře opravdu nezajímá, že jdete třikrát denně na toaletu a kdy si berete poznámky k románu s sebou a kdy ne.

4.) Fotky

Občas přihoďte nějakou vysmátou fotku z dovolené, snímek výjimečně uklizeného pracovního stolu, nebo momentku s vaším psem. Pokud máte někoho, kdo vám udělá profesionální fotky, poproste, ať vám pomůže. Ale stejně jako se statusy ze života... Dvacet fotek z procházky s vaší slintající obludou (psem, ne partnerem) nikoho nedojme.

5.) Recenze na vaše texty

Pokud lidi na vaše věci recenze píšou, což se děje obvykle pouze poté, kdy něco publikujete tiskem a trvá to maximálně půl roku, rok. Můžete si vybírat, nebo zveřejňovat jenom ty pozitivní. Ono je to fuk, někdy je důležitější, že se o vás vůbec píše.

6.) Rozhovory

Nemusí jít o dvojstránku z populárního časopisu, pokud neteče, ať aspoň kape. Když si uděláte pár přátel mezi blogery, jistě se najde jeden, který má na blogu rubriku s rozhovory.

5.) Články o tvůrčím psaní

Evergreeeen. Jedna z mála položek, u které platí čím víc, tím líp. Lidi to žerou.

6.) Soutěže

Jednou za čtvrt roku je fajn uspořádat nějakou tu soutěž (ne častěji, přejí se to). Samozřejmě to předpokládá už určitou čtenářskou základnu, která se zapojí. Mimochodem, literární soutěže jsou úžasným zdrojem nových čtenářů a fantvorby. (Jasně, zeptat se, jak se jmenuje hlavní hrdina, je asi jednodušší a sejde se vám víc soutěžící, ale je to prostě suché. Zadejte jim, ať vám napíšou fanfikci, nebo nakreslí obrázek.)


7.) Fantvorba

Když máte fanoušky, kteří vám pomáhají s budováním vašeho universa, je to super. Není jednoduché je pro to získat a ve většině případů prostě ta iniciativa musí přijít z jejich strany. Můžete zkusit uspořádat soutěž, nebo poprosit své bližní, ale ty skutečně nejhodnotnější fanarty vždycky vznikají spontánně a jsou důkazem toho, že váš svět (nebo vaše PR, kuck, kuck) dobře funguje.


8.) Vyvolejte diskuzi

Kouzlo, které se podaří jednou za sto let. Vytáhněte nějaké ožehavé téma a pak spokojeně sledujte, jak se vám to v komentářích pere a žere. Stačí jen dávat bacha, aby to nepřerostlo únosnou mez nebo abyste se v diskuzi sami neshodili. Vždycky musíte být vy ten, kdo je nad věcí. Vždycky.

9.) Videa

Upoutávky na vaše knihy, trailery, videorozhovory - věci, které táhnout fakt moc.

Zároveň ale problematický bod, proto jsem videa schválně umístila téměř na konec. Internet je momentálně přímo zahlcen tvůrci mizerných videí a abyste skutečně zaujali, potřebujete to mít technicky vymakané. Pokud nemáte prostředky a zkušenosti, najděte si někoho, kdo má, aby vám s tím pomohl. Jinak se na to vykašlete. Prosím.

10.) Invence

Domluvte se s kamarády a natočte audiopovídku. Nechte si nakreslit komiks. Domluvte si promo focení k románu. Možností je mnoho, ale mělo by jít o něco neobvyklého, co zaujme. Problém s invencí je, že pokud se vám skutečně podaří trefa do černého, brzy se váš nápad rozšíří a přestane být originální. Chce to být neustále ve střehu a vymýšlet nové věci. (Pokud vás nic nenapadá, projděte si pár autorských stránek a nechte se inspirovat.)



Přitom ale nezapomínejte, že vám nikdo nevrátí čas, který strávíte těmito "službami čtenářům". Mělo by to být vždycky něco navíc a v první řadě byste se měli věnovat psaní samotnému. Potom nebudete muset řešit, co sakta dát na blog, co na Facebook, co na Twitter, naopak. Budete mít materiálu víc než dost.

Ale jo, chápu... bez internetu to dneska prostě nejde.

A čím krmíte pro své čtenáře a fanoušky vy?


Temnářka
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 10. května 2014 v 21:19 | Reagovat

A čím krmíte své čtenáře a fanoušky vy?

Tatarákem a plénootázkami, neasi?

2 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 10. května 2014 v 21:35 | Reagovat

[1]: To ovšem vyjde draho. :-D

3 Lokusta Lokusta | Web | 10. května 2014 v 21:46 | Reagovat

Jedine o co sa obcas pokusim je zaujimava tema. Obrazky su sice fajn, ale osobne som radsej ked v texte neprekazaju, rozhovory - to jedine za trest :D, zo zivota obcas len daco nacrtnem v komentaroch, ak sa to vyvinie z dialogu, inak zamerne neprezradzam nic. Mám pocit, ze by sa mi tym znicilo monotematicke zameranie blogu.

4 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 10. května 2014 v 21:54 | Reagovat

Když se podívám do seznamu svých nejdiskutovanějších článků, uvědomuji si, že spadají do dvou kategorií.
A) Téma, na které má každý svůj názor
B) Téma, které je naprosto nové
Drtivá většina mých výplodů nespadá do žádné z těchto kategorií, ale to bude tím, že si blog píšu zčásti sám pro sebe.
Jedna rada: vaše texty musejí vyvolávat emoce. Čím silnější, tím lépe. A je docela jedno, zda půjde o příspěvky tragické, nebo komické.

No dobrá, už budu končit :-). Poznámka na závěr: pokud jsi ráda, když někdo recenzuje tvé texty, můžu ti prozradit, že jsem si konečně sehnal a přečetl Hladová přání a nyní chystám dokonale nasycující recenzi, která vyjde v nejbližších dnech. ;-)

5 phoenixrise phoenixrise | Web | 10. května 2014 v 21:57 | Reagovat

Já se snažím dlouhé články dělat vizuálně příjemnými, aby se do toho lidem chtělo. Odstavce, tučná klíčová slova a kurziva, prostor pro nadechnutí, jednu dvě fotky k věci, když chci naladit atmosféru...

A zatim mám pocit, že to docela funguje, i když taky záleží na tématu. Lidi si mnohem radši přečtou seznamy á la jak na to, co maj dva kilometry, než stejně dlouhý deníčkový zápis či výlev. Ty jsou spíš pro stálé čtenáře nebo ty, co už si vás ověřili skrz nějaké své oblíbené téma.

6 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 10. května 2014 v 22:08 | Reagovat

[3]: :-)

[4]: Budu se těšit. :-)

[5]: Tak ty už hlavně máš mezi blogery svou značku, což dělá svoje. Ale ano, dělat články vizuálně přitažlivými je důležité. :-)

7 Lyn von Nightlight Lyn von Nightlight | E-mail | Web | 10. května 2014 v 22:40 | Reagovat

Super článok 8-)  8-)
O písaní píšem na blog skoro stále. Mne to niekedy nedá a musím sa vyjadriť, keď mi niečo napadne.
Ukážky z príbehu si tam pchám občas tiež a  dosť často sa sťažujem na školu a minule som napísala aj jeden článok o varení, kde mám fotky s tortami a  jeden recept na palacinky, ktorý som vymyslela, keď som sa nudila. Toľko ku knižnému blogu. Ale zase keby to bolo všetko iba o knižných recenziách, nikoho by to nezaujímalo.

Čo sa týka recenzii na môj príbeh, zrejme som mala šťastie, keďže som nič nevydala. Vlastne obrovské šťastie, pretože je ich oveľa viac, ako by som kedy mohla čakať. Pamätám sa, keď som čítala u VeEee prvú recenziu, tešila som sa z nej ešte mesiac a prečítala som ju asi desaťkrát.
Písanie je ťažké, často mám problém sústrediť sa na realitu, pretože rozmýšľam o mojom svete, ale nikdy nebudem ľutovať, že som s tým začala.

8 Em Zet Em Zet | E-mail | Web | 10. května 2014 v 23:03 | Reagovat

Mě musí zaujmout nápad článku nebo nějakého, styl autorova psaní, jestli je to záživné, anebo musím číst větu dvakrát, protože tomu nevěnuju pozornost. Musí mě to nějak oslovit, abych to přečetla celé. Nebudu číst něco, co mě nebaví přece, co mi nic neříká. :-D
Tvé tipy jsou dobré. :D Jinak myslím, že  pokud bys přiložila video někde ke svému textu, 95% lidí by se na něj nepodívalo. :D Pokud nejsi nějaká známá YouTuberka.
Já poslední dobou píšu docela dlouhé články, neumím se zastavit, ale potom.. si vzpomenu na cílovou skupinu svých čtenářů a zamyslím se, jak dlouhý text může být, aby ho ještě můj čtenář přečetl? :-D Nikdo taky na mém blogu asi nechce trávit dvě hodiny. :D

9 Dragell Dragell | Web | 10. května 2014 v 23:05 | Reagovat

Nejsem pisálek v pravém slova smyslu, ale tohle se hodí snad každému blogerovi, alespoň tak nějak částečně :)

10 womm womm | E-mail | Web | 10. května 2014 v 23:31 | Reagovat

Zaujímavý článok, ktorý ma núti zamyslieť sa čo ďalej...Ja mám opačný problém..tých pár čitateľov, čo mám si zvyklo na články a keď hodím na blog niečo veršované tak sa to veľmi neujme :D

11 Znovuzrozený Znovuzrozený | E-mail | Web | 11. května 2014 v 0:28 | Reagovat

Nuž, já prostě jen rozhodím zrní. A kdo přijde, ten zobe. S nějakou velkopropagací se nepatlám - co se týče blogu. Pokud jde o nějaký primární projekt, prostě si občas vyhlédnu jedince, kterého navnadím a uplácám z něj potenciálního beta-readera.

12 Tenisák Tenisák | E-mail | Web | 11. května 2014 v 11:19 | Reagovat

To už jsem zjistil dávno, že dlouhý text odrazuje. Nic nového. A čím čtenářekrmím? Spíše píši jen pro sebe, a to malé procento, co ke mě chodí pravidelně, krmím krátkými texty a fotky, pokud možno, ze života. :-)

13 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 11. května 2014 v 12:00 | Reagovat

No já teda nevím. Občas to pak působí jako mnoho povyku pro nic...

14 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 11. května 2014 v 12:15 | Reagovat

[6]: Tak je to tady. Čekám, až vrátíš úder :-D

15 Natas Natas | Web | 11. května 2014 v 12:31 | Reagovat

O kolo stránek je moc práce. Příliš dlouhé texty čtu výjimečně a proto je sama ani nepíšu, nerada bych se upsala ďáblovi.

16 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 11. května 2014 v 14:39 | Reagovat

[14]: Děkuji za recenzi. :-) Jenom se mi pod ní zobrazuje velký černý prázdný blok... asi nějaký problém formátování, mrkni na to. :-(

17 Arvari Arvari | E-mail | Web | 11. května 2014 v 15:28 | Reagovat

Já vlastně dávám na blog skoro jen povídky, občas něco dalšího... :-D Dlouhým textům moc neholduju, ale je fakt, že čas od času mi u povídky trochu ujede ruka (a Múza). Mám docela v oblibě trochu osobnější články a občas nějakej napíšu, i když na to vykecávání bych teoreticky měla mít úplně jinej blog. :-D
Jen teda... Obrázkům zase tolik nefandím, to musím říct, a v článcích je moc nepoužívám. A sociální sítě neumím používat skoro vůbec, pořád na ten facebook zapomínám... :-D

18 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 11. května 2014 v 16:31 | Reagovat

Facebook blogu mám, ale skoro nikdo tam nereaguje :-D Ale myslím, že slouží hlavně na propagaci nových článků.
Jinak své čtenáře krmím příběhy, jenže!!! od té doby, co jsem přestala psát fanfictions, základ čtenářů ke mně přestal chodit a Tak nějak čekám, zda si mě oblíbí i někdo další. Jinak přidávám fotky, obrázky, co mě inspirují, písničky...

19 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 11. května 2014 v 20:23 | Reagovat

[16]: :-) Záměrná chyba. Komentáře jsou až pod tím blokem, abych odfiltroval reklamu. Doporučuji všem čtenářům používat AdBlock, ale v rámci sporné "uživatelské přívětivosti" jsem to odentroval :-D. Stálí návštěvníci už o tom ví a srolují až dolů, ale pro někoho nového to opravdu může být šok :-x.
Nicméně nevím, jak to líp vyřešit.

20 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 11. května 2014 v 20:43 | Reagovat

[19]: Aha, no já mám AdBlock taky, takže mě to nenapadlo. :-D

21 Andrea Andrea | Web | 16. května 2014 v 20:01 | Reagovat

Výstižně napsáno, musím říct. Osobně tvrdím, že na krmivu pro čtenáře záleží v závislosti na době. Ti čtenáři mají prostě svá období, mám ten pocit. Jednou je zajímají osobní články, podruhé nějaké informačního rázu, jindy zase fotky z cest. Čtenáři jsou strašně zhýčkaní. Nehorázně.

22 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 21. května 2014 v 17:11 | Reagovat

Díky za tipy, bude se mi to hodit, až dopatlám svou knihu :))

23 adarracardigan adarracardigan | E-mail | Web | 29. května 2014 v 10:17 | Reagovat

Dobré vědět... ;-)

24 anonymní pisatel co už nepíše anonymní pisatel co už nepíše | 7. července 2014 v 14:02 | Reagovat

Hážu do povídek obrázky pro představu i když mi mnohdy celý tumbrl ani google ani picasa ani pineterest nevyhodí zrovna to, co si představuju já...ale neskutečně mě to baví. :-)

25 Filip Král Filip Král | E-mail | Web | 20. ledna 2016 v 18:24 | Reagovat

Ano s tím bych souhlasil, avšak je to smutné, když něco napíšete a dá se to srovnat se známým autorem a nebo dokonce nedej bože by ho překonal. Jenže lidé jsou skeptičtí vůči neznámým autorům, takže se nedivte, že to nepřečtou i kdyby z toho mohl být bestseller. :-D
Tyhle návody jsou užitečné, ale mně nic nedávají, protože jsou pro mě zbytečné, avšak pro vás nemusí být, jen malá rada do života. Nejdřív si řekněte co chcete být za spisovatele, jelikož vám to usnadní práci a můžete se zabývat jinými věcmi, takže tak. ;-)
Jo a nedělejte všechno bod od bodu naráz, v začátcích je to k hovnu. Nemusím vysvětlovat důvod. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama