Naučte se mluvit!

21. října 2015 v 15:14 | Tereza Matoušková |  Fantasy a tvůrčí psaní
pousta lidí, kteří vládnou psanému slovu, nejsou dobří v rétorice. Ač by to k tomu vybízelo, jedno nejde v ruce s druhým. Navíc se většina z nás hrdě hlásí do tábora introvertů. Ano, jsou zde spisovatelé, kteří z ulity nevyšťouráte a jejich knihy se čtou i bez autogramiád, přednášek a akrobatických čísel na zavěšených kruzích. Většinu z nás ale tato nemesis nemine.








Nejsem žádný sběratel podpisů a nedá se říct, že chodím po autogramiádách a literárních přednáškách pravidelně, ale pokud mám možnost, ráda si nějaké to čtení nebo povídání poslechnu. Z poslední doby mám dva čtenářsky, respektive posluchačsky, neuspokojivé zážitky.

Prvním bylo autorské čtení jednoho začínajícího pražského autora. Nevybavím si ani jméno, ani název knihy a bohužel ani netuším, co vlastně píše. Je to smutné, zvlášť v situaci, kdy autor loví své první čtenáře. Po deseti minutách tlumeného monotónního huhňání mě ovšem přestalo bavit napínat uši. Dalších dvacet minut jsem zaujatě studovala obložení zdí. Mojí amnézii se nelze divit.

Včera mě kamarádka vytáhla na autorské čtení dvou cenami ověšených literátů, prostě profíků, o kterých už se učí žáčci ve školách. Těšila na kulturně nabitý večer, no, kultura to byla, i když zcela jiného kalibru, než jsem čekala. Hlavní hvězdy večera přijely nasosané jako mycí houby. Ne, že by se osazenstvo tvořené zejména studenty humanitních věd nebavilo, když na sebe pánové hulákali a mečeli, ale ve skutečnosti to zas až tak zábavné nebylo a už vůbec ne profesionální.

Proto apeluji na všechny začínající i pokročilé spisovatelské duše - když jste dali nebo dáváte tolik energie do psaní, vecpěte jí trochu taky do té prezentace. Mnozí z nás mají různé řečové vady, mluví tiše nebo jsou trémisti, ale se vším se dá něco dělat. Existuje spousta komunikačních kurzů, kroužků, mnoho z nás se kamarádí s lidmi, kteří dělají (amatérské) divadlo a mohou pomoci. Jasně, stůjme nohama na zemi, nikdo nečeká stand-up, když jde na besedu se spisovatelem, ale nějakou formu zábavy přece jen ano. Nemyslím vtipy, ale třeba jen zajímavé povídání. Podle mě to k tomu prostě patří.

S pozdravem a přáním hezkého dne,


Temnářka

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 21. října 2015 v 15:51 | Reagovat

Souhlasím, ale myslím, že to asi nesplním :D .. slova vyřčená nahlas akorát vše zamotají ;)

2 Tanith Tanith | Web | 21. října 2015 v 16:16 | Reagovat

Odnaučit se mluvit je moc snadné, ale znovu se to naučit, to už je jiná. Osobně bych taky radši seděla v koutě a nic neříkala, jenže člověk se tomu bohužel nevyhne.

3 šílená kokoska šílená kokoska | E-mail | Web | 21. října 2015 v 16:23 | Reagovat

Hlásím se do tábora introvertů :D Když takhle píšu, tak to nikdo nepozná, ale když mám mluvit třeba před třídou... No, to je něco :D

4 Alissa Alissa | Web | 21. října 2015 v 17:09 | Reagovat

Další introvert do počtu. Myslela jsem si, že mě mluvit naučí mé povolání, ale neklaplo to. Můj vypilovaný projev se omezuje výhradně na pracovní situace, a jak se převléknu do civilu, mám chuť dávat veškerou komunikaci písemně do tří dnů :-| (Nehledě na to, že po práci (s lidmi) nemám sebemenší chuť lézt kamkoliv, kde by mohli být ještě další lidi...)

5 Julie Gyselová Julie Gyselová | E-mail | Web | 21. října 2015 v 19:37 | Reagovat

Tak já jsem pro změnu taky introvert, co má problém s - hádejte s čím? Správně, s mluvením, respektive s mluvením na veřejnosti. Když píšu, s vyjadřováním nemám sebemenší problém a všechno mám vychytané do těch nejmenší detailů, ale jak přijde na mluvení, jsem samé zakoktání a přeřek. Jediné plus na tom snad je, že mě nikdy nikdo neposlouchá, neslyší a tak ani neví, co jsem to vlastně chtěla říct. :D
Ale souhlasím s tebou. Když už chce spisovatel - a nebo vlastně kdokoliv - mluvit na veřejnosti, mělo by to mít nějakou úroveň. (Nebo alespoň by měl strávit hodiny nacvičováním toho úryvku, co má v plánu přečíst.)

6 Renyu Renyu | E-mail | Web | 21. října 2015 v 19:37 | Reagovat

Popravdě mluvit moc neumím. Nesnáším to na sobě, nesnáším své stydlivé nálady a už delší dobu s tím snažím něco dělat, a řekla bych že jsem mnohem méně stydlivá, zakřiknutá než před rokem. Mluvit se snažím co nejvíce to jde, protože procvičováním se vždycky člověk naučí nejvíc, ať jde o cokoliv, u mluvení se navíc osmělí. Třeba dneska jsem na hodině angličtiny před celou třídou plynule a bez velkých nervů odvyprávěla anglicky článek. Což bych před rokem nedala ani náhodou, už vůbec ne anglicky, protože to se stydím dvakrát tolik (bojím se že zním moc "čekiš") :D

7 Nebohá Nebohá | Web | 21. října 2015 v 20:02 | Reagovat

Mám pochopení pro to, když mám někdo hrůzu z vystupování před lidma. Ale myslím, že neumět vystupovat a bát se vystupovat není to stejné. Se strachem člověk těžko něco udělá, ale naučit se mluvit, s tím už se dá něco provést. To, o čem píšeš v článku, by se rozhodně stávat nemělo.

8 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 21. října 2015 v 20:31 | Reagovat

Pořádně mluvit mě naučila brigáda na zámku, kde musíš mluvit k pomalu 30 lidem, kteří navíc hlučí a ani neposlouchají, ale přece  jen tam nějaký výkon podat musíš :D Do té doby jsem byla vyděšené, introvertní pískle a jsem ráda, že už je to pryč :)

9 JennM JennM | E-mail | Web | 21. října 2015 v 21:15 | Reagovat

Já na tom neustále pracuji, snažím se zdokonalovat. Myslím, že se mi to i daří. Navíc, dva roky jsem měla rétoriku ve škole. (Obor Žurnalistika)

10 Terka Terka | E-mail | Web | 21. října 2015 v 22:14 | Reagovat

Až jednou vydám knihu, přesně těchto věcí se bojím. No, a vlastně se na to i docela těším, což je docela paradox. :D Proto to chci nějak odkoukat tím, že si zajdu na nějakou autogramiádu, křest či autorské čtení... je pravda, že tady v Olomouci je toho víc než na Vsetíně. :-)

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. října 2015 v 7:46 | Reagovat

Je to jeden z důvodů, proč nemám moc rád autorská čtení. Dobrý text si zaslouží i dobrou prezentaci, které ale není zdaleka každý autor schopen. V lepším případě to ještě pozná sám, ale bohužel, není to pravidlem :-).

12 Lyra Lyra | E-mail | Web | 22. října 2015 v 19:28 | Reagovat

Vystupování před lidmi se dá nacvičit. Člověk sice třeba nikdy nebude tak okouzlující jako jeho od přírody nadanější kolegové, ale minimálně může docílit toho, aby se neklepal, nečervenal, nepřeskakoval mu hlas, nemumlal, necivěl na podlahu... a takto bych mohla pokračovat hodně dlouho, těch neduhů je hodně. :D Sama jsem už měla několik přednášek a zatím mě nikdo nevypískal, ani po mě neházeli shnilá rajčata, tak snad to jakžtakž dávám. :-)

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. října 2015 v 20:00 | Reagovat

Cicero si dával kamínek pod jazyk a hádal se příbojem.

14 Filip Král Filip Král | E-mail | Web | 20. ledna 2016 v 18:04 | Reagovat

Jestli chcete být slavný spisovatel, tak je to nutnost. Pokud chcete být známý spisovatel, může to být užitečné. A máte-li něco s čím se podělit, lidi to zajímá a berou vás takové jací jste, můžete se na to jednoduše řečeno vysrat. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama